Přestože v Izraeli až do neděle vládne státní smutek, v Tel Avivu se teprve rozbíhá vyšetřování sobotního atentátu na premiéra Jicchaka Rabina a Jeruzalém opouštějí poslední z těch, kdo se v pondělí v nebývalém počtu a na vysoké úrovni přijeli osobně poklonit památce jedné z nesporně nejvýznamnějších světových osobností druhé poloviny dvacátého století, přesouvá se pozornost na budoucnost. Co se bude dál dít v Izraeli a především co bude dál s mírem na Blízkém východě a zahraniční politikou židovského státu vůbec?

Přitom - už vzhledem k motivům fanatického atentátníka Amira - nikdo nepochybuje o tom, že právě tyto dvě otázky jsou spojitými nádobami. Ovšem v odpovědi na ně se rozcházejí.

Jedni s poukazem na sílu izraelské demokracie tvrdí, že Rabinova vražda nejenže potlačí vzedmutý extremismus, ale stmelí poslední dobou značně rozpolcený židovský národ a především překlene politické spory v Izraeli. Že pokud jde o mírový proces na Blízkém východě a izraelskou zahraniční politiku, bude jejich plná kontinuita zachována. Ba dokonce, že v případě Blízkého východu bude mírová snaha Izraele (jako výraz snahy naplnit Rabinův odkaz) ještě posílena.

Jiní však naopak tvrdí (bývalý premiér a Rabinův letitý rival J. Šamir), že také izraelská společnost zabředne do bratrovražedného boje, politická konfrontace vzroste. A slibně rozběhnutý blízkovýchodní proces se přinejmenším zbrzdí, pokud se dokonce opět nedostane do slepé uličky.

Obě strany se přitom odvolávají na osobu nejpravděpodobnějšího Rabinova nástupce, dosavadního šéfa diplomacie a nyní úřadujícího premiéra Šimona Perese. Přičemž ti první vyhlašují, že Peres (byť dříve Rabinův vnitrostranický soupeř) je obratným a zkušeným diplomatem, který si poradí s odstraňováním vnitřních rozporů. A který jako duchovní a faktický otec usmíření s Palestinci a horlivý zastánce dohody s arabskými sousedy Izraele úplného míru na Blízkém východě dosáhne hbitěji.

Ti druzí naopak prohlašují, že Peresovi, proti němuž stojí hlavně militantní skupiny a pravicový blok Likud, chybí Rabinova v uniformě vydobytá autorita, rozhodnost i pragmatismus. A že jeho pověstná ochota k ústupkům způsobí, že Izraelci nebudou důvěřovat v jeho schopnost zajistit jim při prosazování míru i bezpečnost.

Jedno je nesporné. Židovský stát a zejména nového ministerského předsedu nečeká snadné období. Je však sice hlavně na Izraeli, ale i na jeho arabských sousedech a ostatních velmocích a státech, aby svými postoji a jednáním izraelskou snahu o mírový vnitřní i vnější dialog podpořili. Neboť jedině tak bude naplněn Rabinův odkaz a nalezena účinná zbraň proti extremismu, jehož se Jicchak Rabin stal obětí.

Související