ROZHOVOR
Pozitivní nálezy se u nás loni přiblížily dvěma procentům, což je nadprůměr proti světu

Doping - začátek smutného konce

Touha vítězit, být nejlepší, nejsilnější a nejrychlejší patřila a patří ke sportu odjakživa. Někdy je tak silná, že odsune stranou smysl fair play či uznání kvalit soupeře a donutí sportovce sáhnout do "Pandořiny skříňky" nepovolených povzbuzujících látek, po dopingu. Boj proti němu je v podstatě stejně dlouhý jako historie sportu, a současnost je potvrzením, že hned tak neskončí.
Co je to vlastně doping, jaké pravomoci má český Antidopingový výbor, jaké látky jsou na seznamu zakázaných preparátů, jaké sankce čekají přistižené sportovce a mnoho dalších otázek zodpověděl vedoucí Exekutivy pro kontrolu dopingu Jan Chlumský.

Můžete přiblížit postavení a pravomoci Antidopingového výboru ČR?

Antidopingový výbor je občanské sdružení, které bylo založeno Českým olympijským výborem a Českým svazem tělesné výchovy. Smlouvou je navázáno na Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, kterému náleží péče o dopingovou problematiku vzhledem k tomu, že ČR podepsala Antidopingovou úmluvu Rady Evropy. V České republice má na starosti naplňování mezinárodních úmluv boje proti dopingu. Máme i další pravomoci v této oblasti. Například všechny sportovní svazy, které podepsaly Českou chartu proti dopingu, se tímto podpisem zavázaly k respektování pravidel, která vydává na základě mezinárodních směrnic a úmluv Antidopingový výbor.

Je pro vás vyhovující definice dopingu, která spatřila světlo světa v únoru při konferenci v Lausanne?

Myslím, že definice je vyčerpávající, a je dobře, že byla rozšířena a je v ní jasně řečeno, že při nálezu zakázané látky v tělních tekutinách se jedná o doping. Tento výklad nepřipouští žádné argumentace nebo vytáčky, že šlo o neúmyslné či jiné užití.

Můžete specifikovat druhy a způsoby dopingu?

První z pěti skupin dopingu je tzv. klasický doping, neboli stimulancia, např. známý efedrin či kofein, a dále narkotická analgetika. Dále následují anabolické látky, diuretika a hormonální látky, např. růstové hormony či erytropoietin, tzv. EPO. To jsou základní skupiny, ale pak ještě existují dopingové metody, což je druhá oblast. Mezi ně patří krevní doping a manipulace farmakologické, chemické či fyzikální.

Asi jen málokdo ví, co si lze představit pod pojmem dopingová metoda. Můžete tento pojem objasnit?

Krevní doping je vlastně infúze krevních preparátů do žil. Krevní doping je často mylně zaměňován s užitím erytropoietinu. EPO je ale hormon, který zvyšuje množství červených krvinek a má podobný efekt, jako když se určité množství okysličené krve dodá přímo do žil. Další manipulace mají za úkol zabránit odhalení dopujícího sportovce.

Sportovci tedy nemohou užívat žádnou z látek, která spadá do některé ze jmenovaných skupin?

Výjimkou jsou stimulancia a narkotická analgetika. Obě skupiny jsou léky, které sice obsahují zakázané látky, ale lze je užívat při léčení sportovců. Pouze však v mimosoutěžním období. Jakmile jedou na soutěže, musí v dostatečném předstihu vysadit. Ostatně v mimosoutěžním období se tyto látky při dopingových testech vůbec neměří.

Kolik látek je dnes na seznamu zakázaných preparátů?

Přímo konkrétní jmenný seznam neexistuje, ale máme k dispozici seznam, v němž jsou všechny skupiny zakázaných látek. Vyjmenováno je vždy pár příkladů nejtypičtějších a u nich je vždy dodatek "příbuzné látky". V naší poslední databázi registrujeme asi 500 látek. Číslo je to přibližné, protože stačí, aby chemik "připíchl" jeden uhlík, a nová látka příbuzná svou chemickou stavbou nebo farmakologickým účinkem je na světě. Tím jsou pokryty všechny zakázané látky, byť nejsou vyjmenovány. Seznam ale obsahuje také podmínky, za kterých je možné preparáty používat, např. antiastmatika. Nebudeme bránit astmatikům ve sportování, antiastmatika lze užít, pouze však inhalačně a musí to být u nás předem nahlášeno. To byl příklad hradeckého fotbalisty Havlíčka. Pro něho tehdy pozitivní nález nakonec dopadl dobře, protože pochybil lékař.

Často se diskutuje o presumpci neviny. Ve sportu stačí pozitivní nález a sportovec je potrestán. Vina či nevina se nezkoumá. Postižení pak hledají spravedlnost u civilních soudů...

Tak horké to u nás zase není. Před časem se obrátila na soud diskařka Malátová-Racková, ale soud odmítl její odvolání jako nepatřičné, protože Český svaz atletiky při vynesení trestu postupoval podle pravidel mezinárodních i domácích. Presumpce neviny či viny je v tomto případě irelevantní pojem. Ve sportu platí, že analytický nález v moči je exaktní metoda, je to koncový důkaz prohřešku, tedy usvědčení. To, jestli sportovec bral úmyslně, za účelem vylepšení výkonu, nebo chtěl léčit běžné nemoci, nelze dokázat. Analýza už není schopna řešit motiv a způsob, jak se látka do těla dostala.

Povzbuzující účinky zakázaných látek jsou neoddiskutovatelné, ale je i druhá stránka - trvalé následky, poškození organismu...

Každá z vyjmenovaných skupin má jiný efekt na výkon, každá má ale také jiné negativní dopady a následky. Stimulancia okamžitě zvyšují výkon, ať už z hlediska kardiovaskulárního systému nebo dýchacího; při předávkování může ale dojít k poškození, křečovým stavům až zástavám srdce. Látka umožní vyšší výkon, než na který sportovec má. Extrémní zátěž nemusí některý z vnitřních orgánů vydržet, především srdce. Narkotická analgetika tlumí sportovci bolest, takže i přes zranění sportuje dál a může si stav zhoršit. Patří sem i heroin, klasické sociální drogy, stejně jako stimulancium kokain, mohou hrozit i návykovosti. Anabolické látky jsou dnes nejvíc sledovány. Podporují nárůst svalové hmoty, ale negativně působí mnohačetně na vnitřních orgánech - játrech, srdečním svalu, ledvinách, způsobují poruchy pokožky, řídnutí vlasů, nadměrné přetěžování šlach, zvýšení agresivity, u žen abnormální ochlupení, zhrubnutí hlasu apod.

Kolik testů ročně odebere Antidopingový výbor a kolik z toho je pozitivních?

Za posledních pět šest let je to kolem 900 odběrů ročně, které organizujeme přímo my. Jsou ale ještě kontroly při mezinárodních soutěžích u nás, např. při Světových pohárech, mistrovství Evropy a světa. Odběry mohou být provedeny i na vyžádání svazů, ale většina je zásadně bez oznámení. Pozitivní nálezy se pohybují mezi jedním až dvěma procenty. Právě loni jsme se dvěma procentům přiblížili, což je nadprůměr proti světu. Tohle číslo ale hodně ovlivňuje množství pozitivních nálezů u kulturistů. Polovinu ze všech pozitivních nálezů mají na svědomí kulturisté, z počtu kontrol jen v tomto sportu to je asi 20 procent. Neděláme si ale iluze, že to jsou objektivní čísla, která ukazují skutečný stav. Současný počet odběrů nemůže obsáhnout vše.

Které sporty mají nejvíc hříšníků?

Dopovat se dá v každém sportu. Obecně se dá říci, že sporty, kde je největší složkou výkonu síla. Takže vzpírání, silový trojboj, částečně některé atletické disciplíny, zápas. Proti kulturistice je to ale úplně jiná dimenze. Jde o jednotlivé nálezy za rok a platí to i celosvětově.

Antidopingový program není asi levná záležitost. Kolik stojí jeden odběr a jaké jsou náklady na vaši činnost?

Jedna kontrola přijde asi na 2500 korun, z toho drtivou část stojí analýza v laboratoři, asi 2250 korun. Ve světě stojí jedna analýza 300 až 400 marek, takže venku je to záležitost výrazně dražší. Podle mě je ale kontrola stále nedostatečná, když děláme asi po 40 kontrolách ročně v kolektivních sportech. Žijeme ale v nějaké realitě. Náklady na činnost Antidopingového výboru činí celkově asi tři milióny korun, jenže v tom nejsou jen kontroly, ale také osvětová činnost, provoz kanceláře.

Jaká je vazba na pražskou laboratoř?

Ta stojí mimo Antidopingový výbor ČR. My jsme organizace, která provádí odběry, odtransportujeme vzorky do laboratoře pod kódovým označením, tam je oni zpracují a zanalyzují a zašlou zpět opět kódovaně výsledek, ať pozitivní či negativní. Dopingová laboratoř v Hloubětíně je speciální zařízení k účelu dopingových analýz, je vlastníkem mezinárodní akreditace MOV pro analýzy, tu však jednou za rok musí obnovovat.

S jakými sankcemi musí sportovci při pozitivním nálezu počítat?

Existuje jasný sazebník trestů. Za stimulancia, jako je efedrin a kofein, následuje při prvním nálezu stop na tři měsíce, při druhém dva roky a při třetím doživotí. U ostatních zakázaných látek znamená první nález dvouletý trest, při druhém už doživotní zákaz závodní činnosti.
Připravil Alois Žatkuliak

Doping je definován jako použití lsti pomocí látky nebo metody, které mohou být pro zdraví sportovce nebezpečné, nebo mohou zvýšit jejich výkonnost nebo obojí, nebo jako přítomnost látky v těle sportovce nebo použití metody, uvedené na seznamu připojeném k Antidopingovému kodexu olympijského hnutí.

Nejznámější případy dopingových hříšníků v ČR
Petr Korda, tenis, červenec 1998, nandrolon, odebrané body a peníze
Martin Kaňkovský, horská kola, květen 1998, testosteron, dva roky
Miroslav Menc, atletika, únor 1998, stanozolol, dva roky
Jiří Kuntoš, atletika, únor 1998, efedrin, veřejné napomenutí
Tomáš Janků, atletika, leden 1998, efedrin, veřejné napomenutí
Richard Výborný, stolní tenis, březen 1997, testosteron, dva roky
Vlastimil Cichy, cyklistika, červen 1997, efedrin, tři měsíce
Prokop Výravský, fotbal, srpen 1996, odmítnutí dopingové kontroly, devět měsíců
Libor Dolana, lední hokej, listopad 1995, pseudoefedrin, tři měsíce
Martin Krňávek, triatlon, srpen 1995, efedrin, sedm měsíců
Alena Peterková, atletika, červen 1995, nandrolon, čtyři roky
Miloslav Kejval, cyklistika, červenec 1994, nandrolon, dva roky

Související