Vybrat si mezi sladkovodními a slanovodními tvory není snadné a někdy ani bezpečné
Jód je jistě zdravý, ale platí to i pro ryby?
Jsme masožrouti, a při té příležitosti občas pojídáme nějaké to zvíře. O Vánocích to bývá sladkovodní ryba. Prý to je dáno i tím, že zůstáváme vnitrozemským státem bez moře.
Romanopisec Neff vyšel v titulu jednoho svého díla z tvrzení, že příslušnice aristokratických rodů, přesněji královny, nemají nohy. Tehdy se to zřejmě jevilo jako táž samozřejmost, že ryby také nemají nohy - byť jsou na rozdíl od královen loveny. Pytláci údajně připraví hospodáře zhruba o třetinu ryb. Příklad: Čtyři pytláci, z nichž věk nejstaršího činil 77 let, byli polapeni na soutoku Svratky a Jihlavky u obce Ivaň na Břeclavsku. Muži sice chtěli z místa činu prchnout, ale úmysl změnili, když uslyšeli dva výstřely ze služebních zbraní. Čtveřice ulovila asi deset ryb, hlavně vzácných cejnů. Chytili však také jednoho sumce, údajně dlouhého 108 centimetrů. Klobouk dolů.
Zatímco Napoleonovi Bonaparte se údajně podařilo sejít ze světa jen proto, že nevědomky inhaloval arzen obsažený v tapetách, geniální hudebník Beethoven přišel o život neméně banální cestou - jedl nestřídmě ryby někdy kolem roku 1827 a sešel prý na otravu olovem. Říká se také, že na nápoje dopované cínem ze vznešených pohárů pomřely celé šlechtické dynastie.
"Továrny v minulém století vypouštěly do Dunaje odpadní vodu, především těžké kovy. Beethoven skutečně jedl ryby z této řeky," míní rakouský historik Albert Schusser z vídeňského Historického muzea. Odborníci soudí, že je takřka vyloučené, aby byl skladatel intoxikován morfiem či arzenikem. Nic to nemění na tom, že Beethoven dovršil vídeňský klasicismus a silně ovlivnil vývoj hudby 19. století. K jeho slavnému dílu mimo jiné patří devět symfonií, 32 sonát, nějaké ty instrumentální koncerty, vokální tvorba a navíc také opera.
Hudební génius nepřímo dal za pravdu těm, kdo věřili, že nedostatek jódu, tedy "materiálu" z ryb, zřejmě povede k deficitu základního prvku. V organismu, jinak řečeno, při nedostatku jódu, přítomné- ho především v rybách, se skutečně ztrácí základní prvek důležitý pro organismus člověka. Nedostatek jódu v potravě především zvyšuje citlivost dětského organismu. Vede totiž ke špatnému vývoji centrální nervové soustavy. To může vyústit i v poruchy intelektu.
Podle Českého výboru fondu OSN Unicef nedostatek jódu souvisí i s poruchami štítné žlázy, ohrožuje nejen děti. U dívek a žen vyvolává poruchy menstruačního cyklu a ovlivňuje i průběh těhotenství. Projevuje se i chronickou únavou a zhoršenou reakcí vůčí zátěži.
Nedostatkem jódu celosvětově trpí údajně více než třetina populace, což lékaři odhadují na zhruba 1,6 miliardy obyvatel. Z nich má údajně 665 miliónů zvětšenou štítnou žlázu, přičemž 26 miliónů trpí poruchami mozku a dalších 5,6 miliónu je zasaženo kreténismem. Nejpostiženější má být obyvatelstvo vnitrozemských a horských oblastí Jižní Ameriky i početné obyvatelstvo centrální Afriky a Asie.
Zdá se, že situace v ČR zdaleka není tak kritická. Snad jen s tím, že vnitrozemské postavení nás odstavuje od vydatného přísunu jódu z mořských živočichů. Od roku 1995 působí v České republice meziresortní skupina na řešení jódového deficitu. Deficit se promítl i do toho, že se u nás prodávají také jódem obohacené potraviny. Je jím mimo jiné obohacován přípravek Feminar pro výživu kojenců, stejně jako některé ovocné přesnídávky pro děti s tím, že pojišťovny hradí těhotným a kojícím tabletky s relativně vysokým obsahem jódu.
Deficit látky se mimo jiné objevuje také v souvislosti s úhynem ryb. Mezi agenturními zprávami naleznete i tuto: "Téměř dvě tuny ryb uhynuly v sádkách v obci Černý Vůl v okrese Praha-Západ. Podle Policie ČR je pravděpodobnou příčinou únik škodlivých látek z čistírny odpadních vod u letiště Praha-Ruzyně do Únětického potoka. Majiteli sádek přitom vznikla poměrně značná finanční škoda. Také to souvisí s časem vánočním.
Bořek Otava
