Havel kritizuje CDU, Klause i "české fatalisty" v rozhovoru pro Der Spiegel

Benešovy dekrety patří k minulosti

Prezident Václav Havel pranýřuje "apatický model chování" českých politických elit ve vztahu k Evropské unii.
Berlín (ve, čtk)
Komplex 150 Benešových dekretů, z nichž jen tři se týkají sudetských Němců, patří k historii českého právního státu a nemůže být jednoduše zrušen, uvedl český prezident Václav Havel v rozhovoru pro dnešní vydání německého týdeníku Der Spiegel. "Je však možné jej označit za minulost, která dnes již nemá význam. Je to prostě historie, která se dá těžko korigovat. Naše národy napáchaly mnoho hrozného, jak by se to všechno dalo napravit?" ptá se Havel.
Připomíná společnou česko-německou deklaraci a její zásadu, že otázky minulosti nemají zatěžovat budoucnost. "Deklaraci schválil Spolkový sněm a nechápu, proč stejná strana, která v parlamentu tuto iniciativu podpořila, se nyní najednou vrací k Benešovým dekretům a tím v podstatě zpochybňuje vlastní deklaraci," cituje Havla nejvýznamnější německý týdeník.
Český prezident v rozhovoru nepřímo, ale jednoznačně kritizuje i Václava Klause, když říká, že mu "vadí, když u nás někdo v zájmu dílčích kalkulací objevuje krizi a zjišťuje, že země má špatnou vládu, když právě on sám před rokem tuto menšinovou vládu podpořil".
Pranýřuje i "apatický model chování" českých politických elit ve vztahu k Evropské unii. Podle něj se prosadil postoj: do EU chceme všichni a jednou se tam stejně dostaneme, třeba jen historickým samospádem, protože jsme v centru Evropy. "Tady je ve hře i oživení tradičního českého fatalismu," soudí Havel.
Současně však odmítá názor, že v ČR roste počet euroskeptiků. "Spíše roste počet těch, kteří o Evropské unii málo vědí a nejsou schopni rozpoznat historický smysl integračního procesu," říká Havel a odmítá i jednostranně negativní výklad hodnotící zprávy Komise EU o vývoji v ČR: "Je to tlustá kniha, která se týká tisíců témat. V některých jsme na tom lépe, v jiných hůře. Ale je pravda, že potřebujeme více elánu a energie."
Obhajuje naopak letecké útoky NATO proti Jugoslávii. Bylo důležité, že "mezinárodní společenství ukázalo, že mu nejsou lhostejné bestiality, které tam byly páchány", míní prezident. "Tento krok měl být učiněn již před deseti lety a mohly být zachráněny statisíce životů," uvedl Havel. "Nyní jde o to, bojovat proti mechanismu pomsty. Sám jsem krátce po válce navštívil Kosovo a varoval, že teď nesmějí být za trest vyháněni zase Srbové. Jenže můj hlas byl příliš slabý."
V závěru Havel přiznává, že po celých deset let, co je prezidentem, uvažuje o odstoupení každý den. "Nebyl bych normální člověk, kdybych neměl žádné pochybnosti o smyslu své práce," říká.