Moskva podmiňuje politická jednání s Grozným uznáním své svrchovanosti nad neklidným regionem

Čečenské uprchlíky zastavily ruské tanky

Západ požaduje, aby Rusko neprodleně zahájilo s Čečenskem politický dialog.
Moskva (dby, čtk, Reuters, NTV)
Boje mezi ruskými ozbrojenými silami a čečenskými separatistickými bojovníky pokračovaly v noci na včerejšek v obci Bamut na západě a ve městě Veděno na východě Čečenska. Uvedla to agentura AFP s odvoláním na čečenské zdroje.
Podle těch bylo včera ráno zabito 23 civilistů při explozi ruské rakety v centru Veděna. Ruská armáda tuto informaci odmítla oficiálně potvrdit. Podle agentury Reuters Čečenci včera hlásili sestřelení tří ruských letadel: dvou strojů SU-25 a výzvědného letounu. Moskva zprávu nekomentovala.
Federální jednotky včera již druhým dnem blokovaly cesty z Čečenska do sousedního Ingušska a znemožňovaly uprchlíkům útěk před válečnými akcemi. Na čečenské straně se tak nahromadily proudy civilistů, kteří zatím marně čekají na otevření přechodů zatarasených ruskými tanky. Hranice do Ingušska, jež jako jediné dosud přijímá běžence z Čečenska, v minulých týdnech překročilo na 170 000 lidí prchajících před ruským bombardováním. Celkem jich uteklo na 190 000. Jen malá část se vydala do Dagestánu, Gruzie a ruské oblasti Stavropolu. Ingušský prezident Ruslan Aušev vyzval ruského premiéra Vladimira Putina k opětnému otevření cest.
Nejen Čečensko a Rusko, ale celý svět reaguje na čtvrteční masakr v čečenské metropoli Grozném, při němž po explozi čtyř raket typu země-země přišlo o život na 140 osob a více než čtyři stovky lidí byly zraněny. V první reakci prohlásila ruská oficiální místa, že útok provedli sami Čečenci. Ruské velení popřelo, že by se federální letectvo či dělostřelectvo na akci podílelo. Další verze tragédie hovořila o zvláštní operaci zaměřené na likvidaci skladů, v nichž ozbrojenci přechovávali zbraně a munici. Operace se prý vymkla kontrole. Třetí verzí byla neopatrnost při nakládání munice do nákladního auta, jež způsobila výbuch. Poslední, konspirační verzí události byla údajná akce polních velitelů, kteří se na nedávné utajené poradě rozhodli znemožnit páteční summit EU a Ruska v Helsinkách. Ruský list Izvestija však v sobotu uvedl, že čtyři ruské rakety měly zmařit schůzku nejvyšších vojenských činitelů Čečenska.
Již v pátek vyzvala Evropská unie Rusko na setkání předních představitelů Evropské unie s ruským premiérem Vladimirem Putinem k okamžitému zahájení jednání, jehož cílem má být politické, nikoli vojenské řešení krize v Čečensku. Podle ruských zdrojů Putin, jenž stále popíral podíl Moskvy na masakru, zaznamenal první neúspěch v masmediální válce. Až do čtvrtečních explozí se totiž ruským masmédiím dařilo podle těchto zdrojů s jistým úspěchem ujišťovat svět, že Moskva bojuje proti mezinárodnímu terorismu, a nikoli proti civilnímu obyvatelstvu. Podle nezávislých moskevských zdrojů totiž i někteří londýnští experti hodnotili zprvu zprávu o čtvrtečním raketovém úderu na tržiště v Grozném jako pokus zesílit v předvečer helsinského summitu tlak na Moskvu.
Proti vystupňování násilí v Čečensku vznesly včera ostrý protest Spojené státy. Bílý dům varoval Moskvu před opakováním chyb z rusko-čečenské války v letech 1994 - 1996. Masakr na tržišti v Grozném odsoudilo v sobotu i ústy kancléře Gerharda Schrödera i Německo. Šéf ruské diplomacie Igor Ivanov však v sobotu prohlásil, že Moskva bude s čečenskými separatisty jednat jedině za předpokladu, že Groznyj přistoupí na "nezpochybnitelnou zásadu ruské suverenity nad tímto neklidným regionem".
Polní velitel Šamil Basajev v rozhovoru pro včerejší nedělník Welt am Sonntag prohlásil, že nová válka proti Čečensku bude pro Rusko stejně osudná jako válka z let 1994 - 1996.

Související