Ti, kdo hlasovali pro Jorga Haidera, dali najevo, že přijímají jeho xenofobní myšlenky, řekl nositel Nobelovy ceny Elie Wiesel na otázku HN, jak hodnotí výsledek volebního úspěchu rakouského krajně pravicového politika. Je to nebezpečí, nebezpečí pro Evropu. V minulých letech jsme zažili na Balkáně, v Bosně, Kosovu dobu strachu, vražedného násilí. Zažili jsme také činy podobného charakteru, i když menšího dosahu, malé skandály, nespravedlnosti. Také u vás v České republice jste zažili případy týkající se Romů. I za těmito činy stála nenávist k druhým, řekl Wiesel.

Není v kritice určité riziko? V 80. letech, když byl kritizován pro svou minulost rakouský prezident Kurt Waldheim, Rakušané tlak zvenčí vesměs odmítli, uzavřeli se do sebe. Nebyl by na místě jiný přístup?

Je třeba mluvit o tom, co nás zneklidňuje, upozorňovat na xenofobii, pojmenovávat jednotlivé případy, kdy se projevuje. Když mluvíme o Haiderovi, tak to neznamená, že vinni jsou všichni Rakušané. Chceme jen říci, že je tu něco, co se týká celé Evropy i světa.

Proč politici vycházejí vstříc lidem jako Haider? Jsou motivováni jen vlastními obavami ze ztráty vlivu? Není toto nebezpečí obecnější, netýká se každého z nás?

V každém z nás je pokušení. Jenže jsme schopni mu odolat, zatímco necivilizovaný člověk mu podlehne. V každém z nás se může zrodit nenávist.

Ve 30. letech se Hitler dostal k moci v době hospodářské krize, ale Rakousko nyní prožívá ekonomickou prosperitu. Nový fenomén představují přistěhovalci, kterých přibyly deseti-, možná statisíce...

Ekonomika jistě není jediným faktorem. Hrají tu úlohu tradice, zvyky, minulost, náš vztah k ní. Je velmi snadné, pohodlné vybrat si nenávist, protože tím se cítíme nad jinými nadřazenější.

Jaké mají možnosti lidé jako vy, kteří nemají přímou politickou odpovědnost, vůči politickým vůdcům?

Trvat na tom, abychom byli slyšeni. My můžeme jen analyzovat problémy, zamýšlet se nad jejich řešením, oslovovat politiky. Politici berou ohled na spoustu věcí, říkají, že se nedá nic dělat, mluvívají o nezaměstnanosti. Nedůvěřuji podobným projevům.

Byl to jeden z důvodů vzniku Fóra 2000?

Když jsme s Václavem Havlem zakládali Forum 2000, chtěli jsme, aby se do mezinárodních záležitostí dostalo svědomí. Aby se jeho váha dostala do ekonomiky, politických záležitostí, sociologie. Jestli to stačí, nevím. Možná, že jsme měli jednat dříve, v Bosně a především ve Rwandě.

Pro politiky je to ale problém. Žijí ve světě, kde hrají úlohu zájmy, vlivy, méně váha hodnot.

Největší problém dnešních politiků je, že sledují průzkumy veřejného mínění, svůj obraz sdělovacích prostředcích - zda to jim prospěje v příštích volbách, anebo ne. Uvažují krátkodobě. Svědomí v takových úvahách hraje malou roli.

Když se podíváme na vývoj v posledních letech od Bosny přes Kosovu až k Východnímu Timoru, je tu patrný nějaký vývoj ve vnímání těchto problémů mezinárodním společenstvím?

Něco jsme se naučili. Začínáme chápat, že je třeba zasahovat. Zažili jste to i vy v Čechách - kdyby se na konci 30. let zasáhlo proti Hitlerovi dříve, dalo se 2. světové válce předejít. Já osobně jsem rozhodně proti násilí, ale přesto jsem byl pro ozbrojený zásah v Kosovu. Byl jsem v Makedonii, Kosovu, mluvil jsem tam s uprchlíky, vím, co všechno zažili.

Nespočívá celý problém spíše ve schopnosti zhodnotit budoucí rizika?

Minulá léta ukázala, že pokud nic nepodnikneme, vždycky nakonec zaplatíme větší cenu. Politika všech diktátorů, Hitlera i Stalina, byla a je na vydírání okolního světa založena.

Související