Základní jmění a skutečný majetek
V pravidelné rubrice HN na dotazy odpovídají odborníci. Otázky můžete zasílat na adresu Dobrovského 25, 170 55 Praha 7.
Není mi úplně jasný pojem základního jmění u obchodních společností. Pokud má například společnost s ručením omezeným základní jmění ve výši 100 000 korun, znamená hodnotu jejího majetku nebo výši ručení?
K. Š. Telč
Základní jmění je upraveno v obchodním zákoníku zejména v ustanovení § 58. Základní jmění společnosti je peněžní vyjádření souhrnu peněžitých i nepeněžitých vkladů všech společníků do společnosti. Výše základního jmění se zapisuje do obchodního rejstříku. Vytváření základního jmění je fakultativní (dobrovolné) a obligatorní (povinné). Obligatorní je u akciové společnosti a společnosti s ručením omezeným, fakultativní u ostatních obchodních společností. Základní jmění by mělo vyjadřovat hodnotu majetku, s nímž společnost začíná podnikat. I zde již mohou být rozdíly od skutečného majetku společnosti, způsobené emisním ážiem nebo disážiem (rozdílu mezi nominální hodnotou akcie a cenou akcie, za níž byla upsána), nadhodnocením nebo podhodnocením nepeněžitých vkladů a v některých dalších obdobných případech.
Základní jmění má několik funkcí. První z nich spočívá v tom, že základní jmění společnosti je měřítkem jejích zisků a ztrát. Proto se položka kmenového jmění obchodní společnosti objevuje v účetnictví na straně pasív. Jde o vlastní zdroj kapitálu.
Druhou funkcí základního jmění je určitá záruční funkce. Společnost v zásadě má mít nejméně takový obchodní majetek, jaký je jako její základní jmění v obchodním rejstříku zapsán. Tato funkce se však příliš nenaplňuje, protože v novelách obchodního zákoníku byly snahy o její upevnění. Ty spočívaly zejména v nahrazení odborného odhadu ocenění vkladu znaleckým posudkem apod. Stále však existuje řada společností, u nichž je základní jmění vyšší než skutečný majetek společnosti.
Poslední funkce je určovací a spočívá v tom, že poměr vkladů jednotlivých společníků vůči celkové sumě základního jmění určuje velikost společníkova obchodního podílu.
Z velikosti obchodního podílu vychází většinou i podíl na hlasovacích právech, na výplatě zisku, na likvidačním zůstatku.
Z výše základního jmění však neurčíme výši skutečného majetku společnosti během její existence. Výši majetku společnosti je pohyblivá a nezávislá na hospodářských výsledcích společnosti. Naproti tomu se výše základního jmění prakticky nemění (až na výjimečné a zákonem upravené případy snížení a zvýšení základního jmění).
Z uvedeného vyplývá, že u existující společnosti z výše základního jmění nelze nijak dovodit skutečnou výši majetku společnosti. Výše základního jmění ani neurčuje výši, do níž společnost ručí za své závazky. Společnost ručí za své závazky celým svým majetkem, který je však v jiné výši než základní jmění. Může být vyšší i nižší.
Mgr. Ing. Jan Šelder,
advokát
