Důvěra v Havla opět výrazně poklesla
K nepříznivým výsledkům průzkumu veřejného mínění se prezident včera nevyjádřil
* Podle sociologů se zbožňování Václava Havla mění v běžnou oblibu, jaké se těší řada veřejně známých osobností.
Praha (jem)
Prezidentovi Václavu Havlovi nedůvěřuje poprvé od okamžiku, kdy stanul v čele státu, více než polovina občanů. Podle průzkumu Institutu pro výzkum veřejného mínění (IVVM) si Havel zachoval kredit již jen u 46 procent obyvatel. Jak uvádí IVVM, trvale klesající tendence důvěry k prezidentovi, patrná v průběhu dvou let, se tedy přes jistou stabilizaci v minulém měsíci opět propadla na své historické minimum.
V porovnání s prosincem 1998 poklesl respekt vůči Havlovi o osm procentních bodů. Podle IVVM to lze označit za velmi výrazný úbytek důvěryhodnosti. Zatímco na prosincový negativně vyznívající průzkum veřejného mínění reagoval prezident slovy, že nebude v úřadu proti vůli národa, včera se k lednovému průzkumu veřejně nevyjádřil. Jeho spolupracovníci však trvají na tom, že výsledky průzkumu rozhodně nejsou důvodem k Havlově abdikaci. "Prezident nedělá svou politiku kvůli výzkumům veřejného mínění," řekl včera Havlův mluvčí Ladislav Špaček a prohlásil: "Jeho hodnoty a cíle, pro které vykonává funkci prezidenta republiky a zejména pro které byl zvolen Parlamentem, spočívají někde jinde." Špaček dále řekl: "Pokud jde o pozici prezidenta v průzkumech veřejného mínění, mohu zdůraznit, že pozice jakéhokoliv politika, tím méně ústavního činitele, na žebříčku popularity není cílem, proč vykonává svou funkci. Prezident byl řádně zvolen Parlamentem této země a vykonává svou funkci v souladu s přáním tohoto Parlamentu jakožto reprezentanta lidu." Lídr KDU-ČSL Jan Kasal k příčinám poklesu Havlova kreditu řekl: "Já sám na to nemám pevný názor, natož potom KDU-ČSL, která nemá žádné analytické oddělení." Sociolog Daniel Kunštát, který se podílel na průzkumu IVVM, pro HN označil za příčinu prudšího poklesu důvěry v Havla zklamání veřejnosti z toho, že je osobností s podobnými nedostatky jako ostatní veřejně činní lidé. "Po roce 1989 potřebovala veřejnost, tak jako v ostatních postkomunistických zemích, vůdce. Oprávněně ho našla v Havlovi; nyní se však děje to, že Havel částečně sám, ale i pod tlakem médií a politické elity, svůj piedestal hrdiny opustil a zařadil se mezi ostatní politiky," míní Kunštát. Je také přesvědčen, že Havel nyní do jisté míry doplácí na "zbožnění" své osoby. Ředitel Střediska empirických výzkumů Jan Hartl se domnívá, že Havel měl před několika lety výjimečně vysokou podporu kolem 80 % - díky tomu, že měl své příznivce v pravé i levé části politického spektra. "Poté, co v ekonomické i politické rovině došlo ke stagnaci, výkon funkce prezidenta nebyl vždy zřetelný a mediální ohlas Havlova druhého sňatku nebyl jednoznačný, se postupně jeho obliba snížila na úroveň běžnou pro všechny politiky," řekl Hartl. "Veřejnost hodnotila Václava Havla z počátku nepřirozeně vysoko. Podporovaly ho i sociální skupiny, které mají objektivně jiné názory a zájmy než ty, které celoživotně hájí Havel," uvedl pro HN ředitel agentury Sofres-Factum Jan Hertzmann. Podle něj proto přirozeně Havlův kredit musel poklesnout. Jak uvedl, hlavní příčinou úbytku důvěry v Havla je jeho kontroverzně vnímané zapojení do politiky a příliš časté veřejné diskuse o jeho soukromém životě, které nevyznívají pro prezidenta dobře.
