U zrodu nové edice Hodina hudby, která vznikla v bratislavském vydavatelství Silberman, participuje hned několik muzikantů.
Ten největší z nich, Miles Davis, se svou výpovědí postaral o otevření edice. Jeho autobiografie je první z řady zajímavých knih, které jsou pro tuto edici naplánovány na nejbližší dobu. Dalšími muzikanty, kteří se podílejí na rozbíhajícím se hudebně-knižním projektu, jsou Oskar Rózsa, Marcel Buntaj a Andrej Šeban. Ti pro změnu nahráli CD, které je ke knize přiložené jako zvláštní prémie.
Nejproduktivnější slovenské trio tak bude mít šanci "prodrat se" k posluchači přes obrovskou stěnu problémů, které jazzová hudba na Slovensku, bohužel, má. Vydavatelství se chystá přikládat ke každé své knize audionosič, a protože se knihy distribuují i v České republice, konečně se o slovenských hudebnících dozví něco i zdejší publikum.
Dalším důležitým muzikantem v tomto podniku je Rudolf Geri (a společnost Gedur), který nemohl snést pohled na zamítnuté žádosti o grant na tento projekt od rozličných institucí a prosperujících podniků. Prohlásil: "Když nepomohou ti, kteří peníze mají, pomohou si hudebníci sami. Uděláme něco pro slovenskou hudbu." A tak se i stalo.
Autobiografii Milese Davise, pravděpodobně nejznámějšího jazzového hudebníka vůbec, přeložil (do češtiny) Josef Rauvolf. Česko-slovenské vydání doprovází webová stránka (www.miles.sk). Zde najdete informace, které budete při čtení možná potřebovat, fakta a odkazy na internetové zdroje. Stránka bude pravidelně aktualizovaná - můžete na ni zároveň přidávat své postřehy, nápady a připomínky.
Kniha vyšla za podpory slovenských Hospodárskych novín. Jejím spoluautorem je publicista a esejista Quincy Troupe, který famózně zpracoval Davisovo vyprávění. Zachycen je tu Davisův život od seznamování se s trubkou až po poslední období devadesátých let. Kniha mapuje celou jazzovou scénu a její vývoj.
Davis velmi otevřeně vypráví o svém nástupu a vzestupu, o rasistických problémech v USA, o vztazích k ženám, o svých problémech s drogami a o jejich vlivu na jeho vlastní hudbu, o nejlepších přátelích. Spoluautor Quincy Troupe na její okraj poznamenává: "Část kritiky se také týkala jeho (rozuměj: Davisova - poznámka red.) neslušného jazyka, ale takhle Miles ve svém životě mluví a takhle se také rozhodl mluvit v knize. Proto jsme se rozhodli vzít na sebe riziko a počítali jsme s tím, že se to některých prudérních jedinců dotkne."
Edice Hodina hudby by měla na podzim pokračovat monografií Satie, Messiaen, Stravinskij a Debussy, která bude obsahovat CD s variacemi na Satieho klavírní skladby od rozličných hudebníků. A na zimu chystá vydavatelství Silberman druhou jazzovou publikaci. Uvažuje se o takových jménech, jako jsou: John Coltrane, Louis Armstrong či Charlie Parker.
Kniha Miles. Autobiografie v roce 1990 získala prestižní ocenění American Book Award.
List San Francisco Chronicle o ní napsal: "To není ledajaká kniha. Tak jako všechno předtím, i Davisova spisovatelská činnost je hodně kontroverzní. Kniha by mohla mít podtitul: Otevřeně o všem."
Podobně se vyjádřil i prezident společnosti Arista Records Clive Davis: "Miles byl a je mistr. A jeho knihu by si měl přečíst každý student i fanoušek hudby."
Slovenský hudební publicista Marián Jaslovský, který na zmíněnou webovou stránku přispěl obsáhlým profilem Milese Davise, dodává: "Ať už byl Miles jakýkoli, pravdou je, že patří mezi největší jazzmany. Kniha je pramenným materiálem k pochopení Davise a tedy k pochopení vývoje moderního jazzu."
Na internetové stránce www.miles.sk najdete i podrubriku O Milesovi. Ze svého vztahu k Davisově hudbě se tu vyznává například známý spisovatel a publicista Peter Pišťánek: "S Davisovou hudbou jsem se seznámil ve svých čtrnácti letech, když na rakouské televizi dávali přímý přenos z koncertu. Tehdy jsem poslouchal především rock, a na hudbu takového ražení jsem nebyl nijak připravený. Po dvou hodinách intenzívního elektronického nářezu mi spadla čelist. Intenzívně a cílevědomě jsem začal Davise poslouchat až po jeho comebacku v roce 1981, když nahrál album The Man With The Horn. Následující alba pro značku Columbia - We Want Miles, Star People a Decoy - považuji za jeho nejlepší. Potom se už z jeho hudby vytratilo to temné pulsující napětí. V poslední době objevuji Davisovy nahrávky z padesátých a šedesátých let. Mají nádhernou atmosféru. Miles Davis, Bill Evans, Herbie Hancock a všichni ti černí muzikanti v tmavých oblecích a kravatách a s brýlemi s kostěnými obroučkami jsou skvělí! Miles Davis je jednoznačně největším inovátorem jazzu, i když on sám slovo jazz prý neměl příliš v lásce."
(im)
Miles Davis a Quincy Troupe: Miles. Autobiografie. Do češtiny přeložil Josef Rauvolf. Nakladatelství Silberman, Bratislava. Fotografická příloha. Brož., 386 stran, cena neuvedena.
