Rod Carla Ferdinanda Coriho: italská šlechta, český buditel, němečtí lektoři
Carlovo příjmení připomíná středoitalské městečko Cori; praotcem rodu byl však jakýsi hrabě Corci, který se v 17. století uchýlil z italského Církevního státu do Čech. Kdosi z jeho potomků tu pak jedno písmeno ztratil a takto už příjmení zůstalo. Na počátku 19. století se jindřichohradecký obroční Josef Cori oženil s Karolinou, dcerou prvního profesora české řeči a literatury na pražské univerzitě Františka Martina Pelcla (tento český národní buditel je tedy prapradědem laureáta Nobelovy ceny). Jejich synovi Eduardovi se v roce 1865 narodil Carl Isidor, budoucí otec "našeho" Carla. Vystudoval v Praze medicínu (1891), o dva roky dříve však stihl získat doktorát filozofie v Lipsku za zoologickou disertaci Příspěvek k anatomii chapadlovky o bezobratlém živočichu, kterého ve středomořských pobřežních lagunách zkoumal se slavným Hanákem, pražským profesorem Bertholdem Hatschekem. V roce 1892 se oženil s dvaadvacetiletou Marií Lippichovou. Její otec Ferdinand Lippich, narozený v Padově 1838, vystudoval polytechniku a stal se profesorem matematické fyziky, děkanem filozofické fakulty před i po rozdělení pražské univerzity a v roce 1884 rektorem německé univerzity. Byl tvůrcem Lippichova polarimetru a Lippichova padostroje.
Carlovi a Marii se v domě č. 6/1693 v Salmovské ulici na Novém Městě pražském narodil 5.121896 Carl Ferdinand jako druhý ze tří dětí. Od dva roky později odešla rodina do Terstu, kde byl otec ředitelem mořské zoologické stanice. Po maturitě v roce 1914 poslal otec Carla Ferdinanda do Prahy na německou univerzitu.
Rod Gerty Theresy Radnitzové: řemeslníci, obchodníci, rabíni
Otto a Martha Radnitzovi bydleli od roku 1895 v domě "U Pičků" č. 1168 ( s tehdejším orientačním číslem 25, dnes 29) v Petrské ulici. Později se několikrát stěhovali, ale Prahu po celých společných čtyřiačtyřicet let neopustili. Centrální ředitel cukrovarů Radnitz stačil zemřít těsně před vpádem nacistů; Martha ho přežila o tři roky, aby v lednu 1942 odešla s transportem do Terezína, kde zůstala naživu jen dva měsíce.
Nejstarší ze tří dcer Gerty Theresa se narodila 15. srpna 1896. Otec jí do deseti let platil domácí učitele, a tak až v roce 1906 zahájila školní docházku na dívčím lyceu. Ačkoli po celé dětství měla na očích profesora dětského lékařství, prastrýce Roberta Wolfa Raudnitze, zamilovala se do chemie tak, že k maturitě na děčínském reálném gymnáziu v roce 1914 šla s předsevzetím studovat cokoli, jen bude-li chemie jedním z předmětů. Téhož roku vstoupila současně s Carlem Ferdinandem Corim na pražskou německou univerzitu.