Jsem Moravan?

Jsem Moravan, toť chlouba má, rcete, kdo otčinu mou zná? vyplynula mi z paměti ta starosvětská, dnes bychom řekli moravistická píseň. Vnucuje se otázka: Kdo to vlastně, viděno dnešníma očima, Moravan je? A další: Kudy hranice mezi Čechy a Moravou prochází?
Zdá se, že odpověď na druhou není tak obtížná. Hranice byla dána v průběhu dějin, ale vývoj ji stále více zbavoval významu. Od 1. ledna 1949 ztratila opodstatnění docela, některá tradiční moravská území se stala součástí českých krajů a naopak. Něco podobného se děje také letos a obyvatelé tamních končin opět pociťují vyšší územněsprávní celky jako křivdu. Nedomnívám se však, že by mohlo nové krajské uspořádání moravsko-českou hranici změnit, jak jsem četl titulek v jedněch novinách.
Je pouze historická a nekryje se ostatně ani s mapou dialektů. Na té je území jihozápadočeských nářečí posunuto na východ, tedy na moravskou stranu. Na Vysočině existuje přechodný pás česko-moravský, uvnitř kterého je věru obtížné určit podle zobáku, zda jsme v Čechách, nebo na Moravě. Navíc nutno připomenout, že kolem zemské hranice nalezneme oblasti, charakterizované dnes jako "území bez tradičního nářečí"; což lze povětšinou číst, že se tam před rokem 1945 hovořilo převážně německy.
Pokud jde o způsob života, založení obyvatelstva a folklór, rozdíly se hledají ještě pracněji. Přesto nesporně existují kategorie češství a moravanství a jsou stále prociťovány. Zatímco se ještě nedávno vykládaly takové hlasy jako projev moravistických komplexů, začala se nyní v souvislosti s novými kraji ozývat také česká strana.
Na tomto místě bych měl obrátit pozornost k adjektivu moravistický. Slovník neologismů Nová slova v češtině vysvětluje podstatné jméno moravista: člen, příznivec, stoupenec politických stran a hnutí založených a v současnosti působících zejména na Moravě, snažících se hájit moravské zájmy; člen Moravské národní strany. Jde o vysvětlení aktuálního významu. Slovo však existovalo již dříve, já jsem se s ním setkal například v Knize pro každého Moravana, kterou vydal V. Brandl nákladem Dra. Fr. Šrom-a v Brně, 1863. (Schválně dodržuji dobové pravopisné zvyklosti.) Tam jsem se dočetl: Moravismus čili zvláštnosti zemské na Moravě dosti rychle se vyvinovaly, ačkoliv svazek markrabství k Čechám vížící, vždy dosti peven byl.
Abychom se vyrovnali s historickou terminologií, stojí za vysvětlení, že markrabství pochází z němčiny a souvisí s titulem zástupce panovníka markrabě (z Mark, marka, původně pohraniční území a z Graf, staroněmecky grave, což se změnilo v češtině v hrabě - jak vidno též s výslovnostními obměnami). Morava byla za markrabství prohlášena Fridrichem Barbarossou v roce 1182. Za posledních Přemyslovců se stala opět nedílnou součástí české koruny. Hlouběji do historie nemá cenu se pouštět, otázky kolem Velkomoravské říše i některé problémy s tím spojené jsou všeobecně známy. Snad jenom pár slov k etymologii názvu.
To že země byla pokřtěna podle řeky Moravy, je nabíledni. Ve slovanském slovu marava, mokřinatá louka, původ nemá, to je prý podstatně mladší. Patří mezi předkeltské staroevropské názvy vodstev (kořen mar- je obsažen v českém moře, latinském mare i německém Meer). Měl prvotní význam voda, močál. V germánském prostředí byl kořen vlastně reduplikován částí ahwa, což také znamenalo voda, případně řeka. Tak vzniklo toponymum Morava a Slované je v této podobě přejali už někdy v devátém století.
Takže si dovolím uzavřít: Morava je území, které v některých obdobích prodělávalo vývoj poněkud odlišný od Čech. Má tedy své zvláštnosti, dlouhé soužití je však oslabuje a mnohé uplynulé století docela setřelo.
A kdo je dnes Moravan? Pravděpodobně nejvýstižnější odpověď bude, že ten, kdo se za něho považuje. Situace je o to komplikovanější, že na východ od Českomoravské vrchoviny je dosud živé starobylé členění podle etnografických skupin. Já například se subjektivně cítím být Valachem, přesto mě v Praze považují za Moraváka a v cizině za Čecha. Proto mi připadá neopodstatněná otázka, kterou si podle Lidových novin pokládají třeba Pelhřimované a Pacované, zda se zařazením do Jihlavského kraje - tedy historicky moravského - nestanou Moravany. Kdo se narodil v Zemi moravsko-slezské, pak žil v Gottwaldovském a posléze Severomoravském kraji, ten ví, že žádná administrativní reforma nemůže ve vědomí, kam patří, nic změnit. Češi (v užším smyslu) zůstanou samozřejmě i v Jihlavském kraji Čechy. A ostatně jsou s Moravany příslušníky stejného českého národa.
Něco jiného však je, že se k pochybovačným hlasům nepřihlíželo při přípravě územního rozdělení. Nebyl právě tady prostor tak říkajíc přímo dělaný pro referendum?
Ivo Vaculín

Související