Mezinárodní izolace zatěžuje hospodářství i místní politiku, proto si Švýcaři přejí užší vztahy s Bruselem

Švýcarsko chce být v EU do roku 2010

Při případném vyjednávání o vstupu do unie budou největšími překážkami regulace finančních trhů, měnové politiky, daně z přidané hodnoty a úrokových sazeb.

Bern/Praha, 20. 11. 2000
Plného členství v Evropské unii by Švýcarsko mělo dosáhnout do roku 2010. Ještě předtím, do roku 2004, by mělo vstoupit do OSN. Uvádí to strategie zahraniční politiky bernské vlády pro příští desetiletí, která byla zveřejněna v uplynulých dnech. Cílem uvedených kroků je zrušení mezinárodní izolace. "Globální úkoly zdaleka překračují možnosti jednotlivých států nacházet jejich řešení," odůvodňuje vláda svůj postoj.
Rozhovory o vstupu do unie by měly být zahájeny nejpozději v následujícím volebním období, které začne za čtyři roky. O tom, zda vůbec jednání začnou, ještě v březnu příštího roku proběhne referendum. Poslední průzkumy veřejného mínění však hovoří o tom, že vstup do EU podporuje nejvýše 40 procent voličů. Proto vláda za jeden ze svých hlavních cílů považuje lepší informování občanů.
Snahu o přiblížení k EU dalo Švýcarsko nejvýrazněji najevo letos v květnu, když 67,2 procenta občanů schválilo v referendu sedm smluv s EU. Ty se týkaly volného pohybu osob, pozemní a letecké dopravy, obchodu s agrárními produkty, vzájemné účasti firem v soutěžích o veřejné zakázky, vzájemného uznávání technických norem a certifikace. Tyto smlouvy začnou od 1. ledna příštího roku postupně vstupovat v platnost. Úspěch referenda spojuje většina pozorovatelů s větší otevřeností Švýcarska, pro které přestává být jeho izolace výhodná. Tento trend je patrný v posledních letech, kdy po pádu železné opony musí každá evropská země hledat svou novou roli. V případě alpské země se otevírání projevuje účastí na mírových misích v Kosovu, Čečensku a Mosambiku a účastí v programu NATO Partnerství pro mír.
Ekonomické otázky budou při případném vyjednávání nejsložitějším oříškem, neboť země helvetského kříže se od systému přijatém EU liší úpravami regulace svých finančních trhů a hospodářskou a měnovou politikou. Zvýšit by se musela i základní sazba daně z přidané hodnoty a vyšší by byly i úrokové sazby. Řešení všech těchto záležitostí vyžaduje podle ministra financí Kaspara Villingera delší čas. Problémem bude i částečné zrušení referend v souvislosti s přenesením části suverenity na bruselskou patnáctku.
Žádost o přistoupení k EU předložila vláda oficiálně již v roce 1992, ale nikdy nemohla zahájit s unií jednání. Již na podzim uvedeného roku totiž občané zamítli vstup do Evropského hospodářského prostoru (EEA), který tehdy sdružoval přidružené země unie ze západní a severní Evropy. O změně nálady ve Švýcarsku v poslední době svědčí to, že oněch sedm loni schválených smluv tvoří základ EEA.
Bernský kabinet dal ve své zprávě najevo, že chce nadále pokračovat v dosavadním kursu, zvláště při hájení národních zájmů. "Hlavní zásady naší zahraniční politiky platí nadále, je však třeba jim přizpůsobit nástroje," zdůraznil při jejím představení ministr zahraničí Joseph Deiss.
(len, reuters)