Rozhovor s šéfkou delegace rakouských lidovců v europarlamentu Ursulou Stenzlovou

V zájmu Vídně je dialog, nikoliv blokády

Praha, 6. 11. 2000
Zahájený česko-rakouský dialog o Temelínu, jenž se nyní stal věcí rakouského kancléře W. Schüssela a českého premiéra M. Zemana, by se neměl nechat hraničními blokádami zatlačit do kouta, tvrdí rakouská europoslankyně Ursula Stenzlová.

Proč vídeňská vláda nezakročí proti blokádám, když ohrožují dialog o Temelínu?

Kancléř Schüssel dal aktivistům a hornorakouskému hejtmanovi Pühringerovi jasně najevo, že rozhovory nesmí být rušeny. Situace ve spolkové vládě se změnila a je vůči Česku vstřícnější, tlak na obnovení dobrých sousedských vztahů vytváří i Rakouská hospodářská komora. Na druhé straně máme v Rakousku demokracii a řadu demonstrací, protivládních, současných studentských či blokování tunelů v Tyrolsku. Ministerstvo vnitra se vždy snažilo držet zpět.

Nezískaly blokády vlastní dynamiku, o níž rozhodují aktivisté a hejtmani Pühringer a Haider?

Pokud blokády budou dále, není to již vliv politiky, kterou prosazují vládní lidovci, ale je to otázka jisté vlastní dynamiky těchto akcí. Jsem proti tomu, aby politika blokád, pocházející od jedné skupiny, bořila konstruktivní práci. Protesty však vyjadřují obavu z jaderné bezpečnosti.

Obavy jsou legitimní, ale požadavky na uzavření Temelína nikoliv. Rakouská strana nemůže zpochybnit vysoké standardy elektrárny a EU nemá jednotné standardy.

Na jednotných evropských standardech se v unii pracuje a koncem letošního či počátkem příštího roku bude výsledek práce předložen zvláštní komisi, která předá podklady Radě EU. Pro společnou bezpečnostní politiku je důležitou výzvou proces rozšíření, jelikož kandidátské země se musejí orientovat na jednotné standardy. Ty elektrárny, které jim nebudou odpovídat, bulharský Kozloduj či litevská Ignalina, budou zavřeny. To je v europarlamentu všeobecný názor. Jiné elektrárny, pokud budou odpovídat "posledním technickým standardům", mají šanci na přežití.

Kam patří Temelín? Demonstranti požadují uzavření.

Jde o druhou kategorii elektráren, tedy ne těch, které mají být zastaveny.

Proč tedy Rakušané napadají právě Temelín?

Jde o transparentnost a gesto otevřenosti. Slovinsko se chovalo kooperativněji. Existují třeba společné seizmografické expertizy. Rakouští politici by přesto neměli oplácet Čechům jejich sankce. Nejdůležitější jsou dobré sousedské vztahy ve společné Evropě.

Podle jednoho průzkumu žádá kvůli Temelínu přes 70 procent Rakušanů zablokování vstupu ČR do unie...

Kancléř a ministerstvo zahraničí dávali vždy najevo, že mají zájem o rozšíření EU o Česko. Nestane se tak před rokem 2003, takže máme čas na jednání o kapitole energetika, pohybu pracovních sil i o Benešových dekretech. S hlavním českým vyjednávačem P. Teličkou jsme se v této souvislosti shodli na vytvoření společné komise historiků.
Milan Mostýn