Využije prezident poslední příležitost?

Vrásky na čele Evropy

Praha, 1. 11. 2000
Jedinou okamžitou reakcí na rezignaci guvernéra ČNB Josefa Tošovského bylo zakolísání kursu české měny: Koruna záhy po oznámení demise oslabila zhruba o dvacet haléřů, po chvíli se ale vrátila na původní hladinu kolem 34,70 Kč/euro. Propad měny měli na svědomí zahraniční dealeři, kteří zpanikařili. Jejich čeští kolegové, pro něž rezignace Tošovského sice byla zajímavou novinkou, nikoli však určujícím faktorem, jim vrátili důvěru v českou korunu a její sílu.
Josef Tošovský byl včera ve švýcarské Basileji zvolen novým předsedou Institutu finanční stability, který je součástí Banky pro mezinárodní vyrovnání plateb. Nové funkce se ujme již 1. prosince. Bankéři tento post označují za mnohem prestižnější než místo viceprezidenta EBRD, o něž exguvernér usiloval.
Překvapivější je podle expertů rezignace člena bankovní rady Miroslava Hrnčíře. Na rozdíl od Tošovského svůj odchod nijak předem neavizoval ani neměl ambice na jiný post, například v prestižní zahraniční instituci. Tošovský včera uvedl, že Hrnčíře vedly k demisi osobní důvody a zájem pracovat na měnovém a makroekonomickém výzkumu. V centrální bance chce zůstat. Jeho nástupcem by mohl být Jiří Jonáš, zástupce ČR u MMF. Ten již jednou podobnou nabídku odmítl.
Tošovskému zbývaly do konce funkčního období čtyři roky, Hrnčířovi dva roky.
Politické pozadí Tošovského rozhodnutí odmítají komentovat domácí i zahraniční experti. Ale například ve frankfurtských bankovních kruzích se málokdo tají s obavou, že okleštění nezávislosti ČNB by ČR uškodilo při integraci s EU. "Legislativní vývoj, k němuž nyní v České republice dochází, mi působí vrásky na čele, neboť nesměřuje žádoucím směrem. Naopak, změny příslušných zákonů povedou k větší politické závislosti ČNB, a to by vůbec nebylo v souladu s podmínkami přijetí ČR do EU," uvedl v exkluzívním rozhovoru pro náš list prezident německé centrální Bundesbank Ernst Welteke. Sám Tošovský tvrdí, že jeho odchod souvisí s novelou zákona ČNB jen okrajově. Další důvody neuvedl.
Kontroverzní novelu, kterou mnozí odborníci včetně renomovaných mezinárodních institucí považují za ohrožení nezávislosti ČNB, přijaly v Parlamentu společnými silami ČSSD a ODS. Horní komora ji posléze vrátila znovu do Poslanecké sněmovny. Ta minulý pátek senátní veto opět přehlasovala. Toto pondělí ovšem odmítl normu podepsat prezident Václav Havel, takže dolní parlamentní komora o ní bude muset hlasovat znovu, a to na schůzi, která začne 28. listopadu. I toho nyní hlava státu využila - podle nové úpravy totiž bude muset při jmenování guvernéra vycházet z návrhu kabinetu.
Politické odpůrce Havlovo počínání rozhořčilo. "Pan prezident hodlá zneužít bezvládí a podle starého zákona jmenovat na mnoho let dopředu někoho do postu guvernéra. Myslím, že seriózní politik by se takhle neměl chovat," prohlásil včera předseda Poslanecké sněmovny a šéf ODS Václav Klaus.
Podle dosud platného zákona je plně v prezidentově kompetenci nového guvernéra na šestileté období jmenovat.
(ha, juf, ve)
(K témuž na str. 11)