Na Creutzfeldt-Jakobovu nemoc mohou podle Britů zemřít tisíce lidí
Londýn, 30. 10. 2000
Smrt čtrnáctileté dívky, která v sobotu zemřela na lidskou obdobu "nemoci šílených krav", Creutzfeldt-Jakobovu chorobu, vyvolala ve Velké Británii během víkendu okamžitě diskusi o tom, jak nebezpečné ve skutečnosti toto onemocnění je. Labouristický kabinet vydal totiž ve čtvrtek dlouho připravovanou zprávu, ve které kritizoval liknavost, s jakou k prevenci bovinní spongiformní encefalopatie (BSE), jak se nemoc hovězího dobytka oficiálně jmenuje, přistupovaly předchozí konzervativní vlády. Ministr zemědělství Nick Brown nicméně v sobotním ranním pořadu televizního kanálu BBC odmítl spekulace o tom, že by si Creutzfeldt-Jakobova choroba mohla v budoucnosti vyžádat až sto tisíc obětí.
Británie doposud věnovala na boj s BSE čtyři miliardy liber a nechala preventivně porazit více než tři milióny kusů hovězího dobytka. Vládní zpráva ovšem nevysvětluje konkrétní příčiny faktu, že v Británii bylo zaznamenáno 130 000 případů choroby, ve srovnání s patnácti sty nemocnými zvířaty v ostatních evropských zemích. Jedna z hypotéz uvádí, že choroba vznikla na základě speciální genetické mutace v sedmdesátých letech a rozšířila se díky tomu, že do krmných směsí dobytka byly v podobě moučky přidávány kosti a tělesné tkáně uhynulých zvířat. Experti edinburgského ústavu zabývajícího se sledováním lidské obdoby nemoci šílených krav o víkendu oznámili, že minulý rok zemřel na tuto chorobu čtyřiasedmdesátiletý muž, který tak byl na území Británie pětaosmdesátou obětí onemocnění. Vláda v Londýně se již rozhodla uvolnit rodinám pozůstalých odškodnění ve výši několika miliónů liber šterlinků.
Na britských ostrovech bylo podle záznamů edinburgského ústavu mezi roky 1980 a 1996 Creutzfeldt-Jakobovou nemocí nakaženo šest tisíc lidí, jejich počet by však mohl vzhledem k faktu, že chorobu nelze okamžitě diagnostikovat, údajně vzrůst až na sto třicet tisíc. Na tuto nemoc umírala až doposud především mládež ve věku od dvanácti let výše, druhou, méně početnou kategorii postižených představovaly pak osoby starší pětapadesáti let. Ve Francii byly zatím zaregistrovány dva případy onemocnění, zatímco v Irsku jeden.
Inkubační doba Creutzfeldt-Jakobovy nemoci, která postupně ničí mozkové buňky a zapříčiňuje poruchy sahající od ztráty koordinace pohybů až po těžkou demenci, činí údajně nejméně pět let. Velké pozdvižení způsobili v roce 1990 vědci Bristolské univerzity, kteří objevili obdobu nemoci šílených krav u kočky a rozvířili tím spekulace, že by se choroba mohla snadno šířit i mezi zvířaty, které lidé drží doma pro své potěšení.
(rkl, Reuters)
