Platnost a účinnost smlouvy a zákona
V praxi se často setkávám s pojmy, že nějaká smlouva je platná dnem podpisu a účinnosti nabývá později. Tentýž přístup je u vyhlášek nebo zákonů, s nimiž se setkávám při aplikaci některých ustanovení. Můžete mi velmi stručně vysvětlit rozdíl mezi platností a účinnosti?
Jaroslav Z., Nymburk
Když budu vycházet z úvodní části otázky, zaměříme se na to, kdy je nějaký právní úkon platný. V § 37 občanského zákoníku se uvádí, že právní úkon musí být učiněn svobodně a vážně, určitě a srozumitelně, jinak je neplatný. Neplatný je dále ten právní úkon, jehož předmětem je plnění nemožné, dále ten, pokud osoba, která jej učinila, nemá způsobilost k právním úkonům anebo tato osoba jednala v duševní poruše. Pod duševní poruchou lze rozumět i opilost, jednání pod vlivem drogy, hypnózy apod. Neplatný je dále právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům. Také je neplatný právní úkon, který nebyl učiněn ve formě, kterou vyžaduje zákon nebo dohoda účastníků. Chyby v počtech nebo chyby ve psaní nečiní právní úkon neplatný, je-li jinak význam obsahu právního úkonu nepochybný. Jen pro úplnost může se jednat také o to, že právní úkon bude částečně neplatný. Vše, co bylo výše uvedeno, se týká smluv uzavíraných podle občanského zákoníku.
Písemná smlouva je platná, je-li podepsána těmi, kdo mají oprávnění tento úkon podepsat, to znamená, že tyto osoby mohou např. za společnost jednat, zavazovat společnost, zkrátka, že podpis této smlouvy je v jejich pravomoci. Na základě tohoto zjednodušeného popisu pak dojdeme např. k tomu, že smlouva nabývá platnosti dnem podpisu. Změnit písemně uzavřenou smlouvu lze pouze písemnými projevy vůle smluvních stran, také zákon či jiný právní předpis nižší právní síly lze změnit pouze absolvováním celého schvalovacího procesu, který předchází jeho vyhlášení.
Máme tedy smlouvu, ta nabyla platnosti dnem podpisu smluvními stranami, někdy se uvádí, že nabývá platnosti dnem podpisu posledního účastníka smluvního vztahu, a zajímavá je situace, kdy je ve smlouvě toto ustanovení a smluvní strany zapomenou připojit ke svým podpisům příslušná data.
K tomu, aby se podle zákona mohlo postupovat, aby bylo jeho plnění vynutitelné, což platí i pro realizaci práv a povinností ze smlouvy, musí být stanoveno, kdy tento právní úkon nabývá účinnosti. U smluv se někdy den platnosti a den účinnosti stává jediným datem a znění je pak jednoduché, tzn. smlouva nabývá platnosti a účinnosti dnem podpisu smluvními stranami (poslední smluvní stranou).
U zákona je to jiné, protože platnost a účinnost většinou nenastává tentýž den. Právní předpis nabývá platnosti dnem vyhlášení ve Sbírce zákonů, tj. den, kdy byla příslušná částka rozeslána. Podle zákona právní předpis nabývá účinnosti patnáctým dnem po vyhlášení, pokud není stanoveno jinak. A samozřejmě lze vyhlásit i účinnost dřívější, nikdy to však nesmí být přede dnem vyhlášení. Když obdržíte částku Sbírky zákonů a zajímá vás účinnost příslušného právního předpisu, podívejte se na konec zákona, věnujte pozornost závěrečným a přechodným ustanovením. U smlouvy najdete ustanovení o platnosti a účinnosti též v závěrečných ustanoveních smlouvy.
JUDr. Marie Moravcová
