ANALÝZA

Migaš slibuje demokratický socialismus

Zjednodušené posuzování košického víkendového sjezdu Strany demokratické levice (SDĽ) by mohlo vést k závěru, že nejvíce problémů má slovenská levice. Ve vládní koalici však neexistuje jediný subjekt, který by na tom nebyl podobně či dokonce hůře. Názorové rozdíly v koalici dosahují takových rozměrů, že už není jasné, zda má premiér Mikuláš Dzurinda situaci ještě pod kontrolou.
Pro rozkladnou situaci v koalici bylo příznačné i hlasování předsedy Parlamentu a SDĽ Josefa Migaše v půli dubna proti premiérovi Dzurindovi a vládě. Už tenkrát však dokázal prosadit ve vedení své strany, že jeho postup neodsoudilo a naopak potvrdilo. Migaš vůbec neskrývá, že i dnes si za svým hlasováním o nedůvěře premiérovi stojí. Pro mnoho lidí na Slovensku může být zneklidňující ironií, že jako relativně vnitřně nejstabilnější se nyní jeví opoziční Hnutí za demokratické Slovensko (HZDS) a Slovenská národní strana (SNS). Pro oba tyto subjekty byla nejspíš velmi potěšující zpráva o tom, že Jozef Migaš byl na sjezdu SDĽ opět zvolen jejím předsedou na další dva roky.
Předsedovi oponenti ve straně i mimo ni se zmýlili v jeho hodnocení, když se ho snažili nejednou až dehonestujícím způsobem představovat jako diletanta ve vrcholové politice. Migaš se naopak ukázal jako mnohem cílevědomější a především důraznější politik než zakladatelé SDĽ a jeho intelektuální oponenti Peter Weiss, Pavol Kanis, Brigita Schmögnerová a Milan Ftáčnik, které před sjezdem zatlačil do defenzívy. Přesvědčil ve svůj prospěch rozhodující část strany, když tuto čtyřku učinil zodpovědnou za oslabování pozic SDĽ ve vládní koalici a za katastrofální propad preferencí strany, které se nyní pohybují kolem pěti procent.
Migaš si byl jist udržením své pozice ve vedení strany ještě dlouho před sjezdem. Jeho základním poselstvím bylo podle něho to, že SDĽ překročila v koalici všechny hranice kompromisů, které jí znemožňovaly plnit zejména ekonomické a sociální záměry. Slabé středopravé síly podráždil i Migašův akcent na "podporu linie SDĽ jako levicové strany s orientací na demokratický socialismus s čitelnou identifikací".
Strana se tak ani po svém šestém sjezdu nestala jinou stranou. Pokračuje v nejsložitějším období ve své desetileté historii a rozpory v ní jsou tak hluboké, že hrozí její další štěpení.

Oldřich Zábojník, Bratislava

Související