Živnostníky čekají možná vyšší odvody na sociální pojištění

Živnostníky čekají možná vyšší odvody na sociální pojištění

V tripartitě začíná polemika o odvody na sociální pojištění živnostníků, které má být podle odborů na úrovni zaměstnanců.
Praha (hm)
Jestliže by osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) měly zaplatit svůj starobní důchod na dobu 20 let, po kterou se penze v průměru pobírají, měl by vyměřovací základ pro výpočet jejich odvodů činit 8000 Kč měsíčně. V loňském roce však jejich odvody odpovídaly průměrnému vyměřovacímu základu 3470 korun, zatímco u zaměstnanců to bylo 11 796 korun. Vyplývá to z analýzy Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV), podle které drobní podnikatelé a živnostníci platili v roce 1999 důchodové pojistné průměrně jen ve výši 28 procent toho, jaké byly odvody za zaměstnance.
"Osoby samostatně činné odvádějí do sociálního systému daleko méně, než z něj nakonec dostávají," tvrdí ministr práce a sociálních věcí Vladimír Špidla. Obdobný názor zastávají i zástupci Českomoravské konfederace odborových svazů, kteří prosazují v tripartitě vyrovnání odvodů OSVČ a zaměstnanců. Podle místopředsedy ČMKOS Milana Štěcha odbory považují současný stav za "sociální nespravedlnost".
Počet živnostníků, kteří platí důchodové pojištění, v posledních letech stoupá. Zatímco v roce 1994 jich bylo 504 tisíc, loni jejich počet dosáhl 608 tisíc. Z celkového počtu plátců pojištění tvořily samostatně výdělečné osoby přes 12 procent, ale jejich odvody představovaly z plateb jen 3,3 procenta. Ministerstvo práce a sociálních věcí má tři varianty řešení. Prvním je zvýšení minimálního vyměřovacího základu na více než 35 % rozdílu mezi příjmy a výdaji. Tato částka plní pro OSVČ funkci mzdy. Úředníci přitom uvádějí, že téměř 95 % živnostníků vykazuje nižší příjem, než činí průměrná mzda zaměstnanců. Dokonce 50 procent jich vykazuje příjem odpovídající 40 % minimální mzdy. To signalizuje, že řada samostatně výdělečných osob má na osobní spotřebu vyšší příjmy, než uvádějí.
Druhá varianta také počítá se zvýšením minimálního ročního vyměřovacího základu, až na 6násobek plně započitatelné části osobního vyměřovacího základu. Ministerstvo přitom připouští, že by se samostatně výdělečné osoby musely rozdělovat na ty, které mají své podnikání jako vedlejší nebo hlavní činnost. Třetí varianta počítá se zachováním dosavadní hranice příjmu, který má živnostník po odpočtu výdajů.
(Komentář na str. 20)