Když po mezistátní dálnici I-91 vjíždíte do Hartfordu v Connecticutu, překvapí vás v siluetě města, které jinak dominují mrakodrapy, baňatá kopule, připomínající ruské pravoslavné kostely. Zlatavá socha vzpínajícího se koně na jejím vrcholu je ovšem jedním ze symbolů historie USA. Jde o logo, které si pro svou továrnu vybral její zakladatel Samuel Colt. A tu letos koupila společnost Česká zbrojovka Group.

Samuel Colt byl vynálezce a inovátor, který změnil Spojené státy, neboť jeho zbraně byly klíčové při osidlování nových území. Průmyslník, který světu představil strojní sériovou výrobu. Průkopník moderního marketingu, který na svých cestách jednal nejen s obchodníky, ale také se státníky a politiky. 

Z jedné z těchto cest, kdy se na podzim 1854 v Rusku setkal s carem Mikulášem I., si Colt přivezl nejen kontrakt na dodávku 5000 revolverů, ale právě také inspiraci, která je viditelná v modré věži ve tvaru cibule u budovy jeho zbrojovky v Hartfordu. Věž a skelet původní továrny na svém místě stojí dodnes, svůj současný výrobní provoz zbrojovka Colt v roce 1994 přemístila z centra na západní okraj města.

Při vstupu do továrny upoutá plakát, na němž jsou strážce zákona Pat Garrett a psanec Billy the Kid, jehož ten první nakonec dostal. Vedle nich je Buffalo Bill a černošský kovboj Nat Love. Legendy Divokého západu. Stejně jako zbraň, kterou všichni nosili po boku. Šestiranný bubínkový revolver Colt Peacemaker. První model vznikl v roce 1871 a následně vešel do historie jako „zbraň, která vyhrála západ“.

„Tady máte, stačí jeden?“ nabízí ochranka výtisk plakátu, jejž bere z paklíku na stole. A z druhé hromádky přidá ještě kopii propagačního letáku z roku 1911, který tehdy oznamoval, že vláda USA vybaví armádu automatickými pistolemi Colt. Model 1911 se pak stal služební zbraní amerických vojáků v obou světových válkách, v Koreji i ve Vietnamu. Standardně byl ve výbavě až do poloviny 80. let a některé jednotky amerických ozbrojených sil různé verze této pistole stále používají.

Radosti z plakátů se Lubomír Kovařík, předseda dozorčí rady a prezident společnosti CZG – Česká zbrojovka, jen shovívavě usměje. Někdo si pořídí plakáty. A někdo si rovnou koupí celou společnost.

Stovky milionů v hotovosti za ikonu

Na konci května vedení CZ Group, včetně jejího majoritního vlastníka Reného Holečka, v Hartfordu dokončilo převzetí zbrojovky Colt. Slavné firmy, která se stala synonymem celého odvětví ručních palných zbraní.

Inspirován slovy Marka Twaina, který v Hartfordu 17 let žil a napsal svá nejznámější díla, vystihl český velvyslanec v USA Hynek Kmoníček renomé pojmu Colt. „Twain o sobě říkal, že není nějaký americký spisovatel, ale že je TEN americký spisovatel. A stejně tak Colt není nějaká americká firma, je to TA americká firma,“ vyjádřil velvyslanec, že Colt je jednou z ikonických amerických značek, ve světě stejně známou a rozpoznatelnou, jako jsou třeba Ford či Coca-Cola.

Česká zbrojovka Group oznámila nákup Coltu už letos v únoru. Za Colt Holding Company LLC – tedy dosavadní mateřskou firmu hlavní americké výrobní branže v Hartfordu a dceřinou společnost Cold Canada Corporation v kanadském Ontariu – zaplatila 220 milionů dolarů (4,7 miliardy korun) v hotovosti a dále poskytla zhruba milion nově vydaných kmenových akcií CZG. Už v únoru Lubomír Kovařík v rozhovoru pro HN vysvětlil, co si Česká zbrojovka od nákupu Coltu slibuje.

„Přesně to zapadá do naší strategie stát se lídrem v odvětví výroby střelných zbraní a klíčovým partnerem pro ozbrojené složky,“ uvedl Kovařík pro HN. Zatímco česká společnost dodává zbraně primárně na civilní trh, Colt naopak generuje více než polovinu svých tržeb ve vojenských zakázkách, dlouhodobě spolupracuje s armádami v USA a Kanadě. Novému českému vlastníkovi to otevírá cestu k výraznému rozšíření a doplnění jeho stávajícího trhu.

„Colt je pro nás vstupenkou na trh ozbrojených složek nejen USA a Kanady, ale i ostatních zemí,“ potvrzuje při prohlídce továrny Kovařík. Chce-li dnes totiž někdo soutěžit o americké vládní zakázky, musí splňovat zákon Buy American Act, podle kterého musí být nyní nejméně 75 procent výrobku vyprodukováno ve Spojených státech. S továrnou v Uherském Brodě by to splnit nešlo. S výrobním provozem v Hartfordu plánuje být Česká zbrojovka „dodavatelem federálních ozbrojených složek Spojených států“.

Po únorovém zveřejnění transakce musel obchod ještě projít schválením regulatorních úřadů v USA a v Kanadě. Stalo se, akvizice byla dokončena na konci května, v prvním červnovém týdnu už Tim Looney, který v továrně v Hartfordu vede logistiku a oddělení zvláštních zakázek, mohl nové české majitele provádět po jejich provozu. „Jsme ve výrobě zbraní, ale sami si je prosím neberte, když tak vám je podáme,“ upozornil Looney.

Šlo jen o povinné splnění bezpečnostních formalit. Věděl, že má před sebou lidi z branže. Navíc pro zástupce České zbrojovky to ani nebyla první návštěva v Hartfordu, osobně si továrnu už prohlédli, než se rozhodli pro koupi.

Některé věci jsou ve všech zbrojních provozech stejné, nebo přinejmenším hodně podobné. Například nezaměnitelný pach (pro zbrojaře ovšem „vůně“) obráběného kovu nebo moderní automatizovaná výroba. Vedle toho ale i staré klasické stroje. „Tyhle jsou ještě ze 30. let, některé specializované detaily na robotech prostě udělat nelze,“ vysvětluje americký průvodce, když ukazuje na až starožitně vypadající stroje. „Je to tak, v Uherském Brodě také dodnes máme několik starších, stále plně funkčních mašin určených pro některé speciální jednoúčelové operace,“ poznamená souhlasně Lubomír Kovařík.

Když si o něco později z bedny, kde jsou hlavně do pušek, vezme jednu z nich a pohledem dovnitř kontroluje kvalitu provedení, ukáže se, že něco je i jiné. „Tohle je subdodávka. Tady v Coltu jich mají mnohem více, my si doma většinu věcí vyrábíme sami,“ vysvětluje předseda dozorčí rady České zbrojovky Group. 

A už zcela odlišná je ve srovnání s provozem v Uherském Brodě ve výrobně v Hartfordu přesně ta věc, kvůli které si Česká zbrojovka americký Colt koupila. V Hartfordu důsledně rozlišují civilní výrobu pro komerční trh a na druhé straně armádní zakázky pro americkou vládu. Začíná to už u dílů, ze kterých se sestavují zbraně.

„Tady jsou díly výhradně pro armádu,“ ukazuje Looney k regálům, kde jsou krabice a kontejnery označené zelenou svítivou samolepkou s nápisem „U.S. Army“ nebo také „Property of US Government“. Zakázku federální vlády nesmí nic „kontaminovat“. Díly ke zbraním určeným pro civilní komerční trh jsou vedle toho výrazně odlišené růžovými nebo červenými tabulkami s nápisem „For Commercial Use Only“.

Přísnější, vícestupňová je také výstupní kontrola armádních zakázek. Když už jsou zbraně hotové, čekají v oddělených a zamčených kójích. „Nikdo k tomu nesmí, klíče tady mají jen tři lidé. Ale zpravidla se zámky otevřou právě až při expedici,“ vysvětluje Looney.

V zavřené kóji, u které se výprava s novými majiteli zastavuje, jsou podle nápisu na krabicích pro armádu připravené pušky M-16. Původní výchozí model AR-15, jehož technickým autorem byl v polovině 50. let Eugene Stoner, v Coltu následně upravili a patentovali jako model M-16, ve výzbroji amerického vojska je od roku 1964.

Paul Spitale je v Hartfordu viceprezidentem pro komerční byznys, ale právě výroba pro americkou armádu je jedním z hlavních zdrojů jeho hrdosti na firmu Colt. „Když se podíváte na vojenskou historii této země, Colt byl od počátku nejen její součástí, ale spoluvytvářel ji,“ upozorňuje Spitale v rozhovoru pro HN, že revolver Colt figuroval už na bojištích občanské války. A od první armádní zakázky, kterou byl v roce 1873 kontrakt na výše zmíněný legendární model Colt Peacemaker Single Action Army, jsou zbraně od Coltu nepřetržitě, už 175 let, součástí výzbroje vojenských sil USA.

Historicky byla společnost Colt navíc nejen součástí, ale opět rovněž spolutvůrcem, ne-li přímo jedním z pionýrů masové strojní produkce. Zakladatel firmy Samuel Colt si svůj revolver nechal patentovat v roce 1836. Sériově se výroba naplno rozběhla v Hartfordu v roce 1855, kdy se otevřel tovární komplex. Do roka produkoval 150 zbraní denně a Coltova prezentace na světové výstavě v Crystal Palace v Londýně v roce 1861 se stala naprostou senzací.

„Každý přemýšlel, jak získat zakázky, a on vezme několik revolverů, rozebere je na části, dá do tašky a zatřese tím. A pak ty pistole zase sestaví a ony bezchybně fungují. To ostatním velkým výrobcům skutečně otevřelo nový obzor,“ líčí Spitale, jak Samuel Colt seznámil svět s americkým systémem průmyslové výroby. Colt se stal jedním z nejbohatších byznysmenů USA a byl člověkem s „příběhem větším než sám život“, jak Američané říkají o výjimečných osobnostech, které předběhly svoji dobu.

Přímo v Hartfordu nevybudoval jen továrnu, ale byl jedním z prvních, kdo v Americe uplatnil koncept průmyslového města. S ubytováním, s rekreačním a také duchovním zázemím pro dělníky. Do dnešní doby se dochoval například zbytek tovární haly nebo zvláštní postupimské rodinné domy, které nechal vybudovat pro přizvané techniky z tehdejšího Pruska. Spolu s rozlehlým parkem a historickým kostelem se v budoucnu stanou součástí nového, v současnosti vznikajícího Národního parku Coltsville, pojmenovaného po Coltově průmyslovém městském projektu.

Zbraně se stávají uměleckým dílem

V roce 2015 naopak společnost zažívala své nejtěžší období – vyhlásila bankrot. „Společnost měla okolo 400 milionů (dolarů) dluhů. Ale prošli jsme tím, v současnosti jsme už opět v zisku,“ říká Spitale. Nicméně k zajištění budoucnosti Coltu by to nemuselo stačit, pokud by se snaha jeho amerických investorů najít nového majitele loni neprotnula se zájmem CZ Group o převzetí firmy.

V konečné fázi, kdy v listopadu padlo rozhodnutí, už šlo vše poměrně rychle. „My jsme potřebovali restrukturalizovat správy dluhu,“ vysvětluje viceprezident Coltu. A ze strany CZ Group byly hlavní hnací silou už výše vyjmenované důvody: zájem o rozšíření trhu a zajištění vlastního výrobního provozu v USA.

Závěr prohlídky továrny Colt v Hartfordu je zážitkem i pro obyčejného smrtelníka, který se nemusí vyznat v modelech a typech moderních zbraní. Velvyslanec Kmoníček si zálibně prohlíží a fotí ozdobnou kazetu, ve které leží na zakázku vyrobený revolver. Stříbrný, s rytinami na hlavni i na bubínku a matně bílou rukojetí.

„Ne, to není pravá slonovina, to by v USA nešlo, to je imitace,“ odpovídá lehce pobaveně Looney. Ale i tak vyjde tento plně funkční sběratelský kousek na 10 tisíc dolarů. O kousek vedle má kovorytec John Peace do svěráku na pracovním stole upnutý černý bubínek, do jehož obvodu do drážky zaklepává žlutý kovový plátek. V tomto případě to není imitace, ale pravé zlato.

Peacovo řemeslo je z velké části i uměleckou činností. „Začínám tím, že si předkreslím motivy, které chce zákazník na zbraň. A pak takto nanečisto vyryju, abych měl představu, jak by to mohlo ve výsledku vypadat na zbrani,“ vysvětluje k tužkovým ilustracím na průsvitném pauzáku, které znázorňují například hlavu bizona. Vedle toho leží kovové destičky se zkušebními rytinami.

Nad otázkou, co říkají právě američtí sběratelé a celá ta početná komunita kolem Coltu na to, že „jejich“ firmu přebírá česká společnost, viceprezident Spitale nijak dlouze neváhá. „Ještě před čtyřmi lety naši zákazníci neměli jistotu, zda si vůbec ještě nějaký revolver nebo jinou zbraň Colt v budoucnu koupí. Vše také mohlo skončit likvidací,“ říká prezident.

Většina veřejných reakcí na oznámení, že Colt má nového majitele, tak byla v USA kladných, i když ikonická americká firma přešla do zahraničních rukou. A zevnitř „amerického“ Coltu je ten pohled jednoznačně pozitivní. „Naším přáním byl majitel, který opravdu věří našemu byznysu, věří v rozvoj celého sektoru ručních střelných zbraní, a to se nám splnilo,“ říká viceprezident Paul Spitale.