Byli jsme svědky ničivého tornáda, které za sebou zanechalo mrtvé a obrovské materiální škody. Lidé se ptají: Co bude dál? Může se něco takového brzy zase opakovat? Souvisí to s tím, že počasí u nás není, co bývalo? Teplota se často prudce mění ze dne na den, přibývá bouřek, prudkých lijáků nebo horkých vln. V nedávné minulosti jsme zažívali velké sucho (které rozhodně není dlouhodobě nijak zažehnáno) a ničivé povodně nejsou vzdálenou zkušeností. A to jsme v České republice, ve středu Evropy, a díky své geografické poloze přece jen relativně uchráněni před největšími živelními pohromami. Zprávy ze světa ukazují, že na mnoha místech je situace podstatně dramatičtější. Jak to bude v budoucnosti?

Na mysl přijde pojem globální změna klimatu, o které slyšíme stále častěji. Klima neboli podnebí charakterizuje dlouhodobý a průměrný stav počasí. Jenom pro pořádek si zopakujme, že počasí se svými rychlými změnami a vším, co bezprostředně zažíváme, není totéž co klima, které je například středomořské, arktické a podobně. Ale i ve Středomoří můžeme zažít nevlídné chladno, nebo naopak na studené Sibiři velmi teplé dny, to právě mluvíme o počasí. Globální klima naproti tomu znamená zprůměrované hodnoty počasí, po řadu let sledované a spočítané pro celou planetu. Nejdůležitějším parametrem je pak průměrná teplota, avšak má i mnoho jiných důležitých rysů, jako jsou vodní srážky, proměnlivost v průběhu dne či roku, vzdušné proudění, výskyt mimořádných událostí a mnoho dalších. Zemská atmosféra nás izoluje od chladu vesmírného prostoru a vytváří jakýsi pomyslný skleník, v němž celá příroda, my, celý vět trvale žijeme stamiliony let. V poslední době však roste obsah složek ovzduší tvořících pomyslné sklo skleníku a začíná nám být trochu moc teplo. Mohou za to především zvýšené emise některých látek (takzvaných skleníkových plynů, zvláště oxidu uhličitého CO2), které jsou spojeny s lidskou činností, zejména se spalováním fosilních paliv uhlí, ropy či zemního plynu. Právě ty v největší míře vyvolaly globální změnu klimatu, o které se stále častěji hovoří.

Článek pro předplatitele
Ještě na vás čeká 60 % článku. Pokračovat ve čtení můžete jako náš předplatitel.

Vedle přístupu k veškerému on-line obsahu HN můžete mít:

  • Odemykání obsahu pro přátele
  • On-line archiv od roku 1995
  • Pravidelné speciály v digitální podobě
  • a mnoho dalšího...

Máte již předplatné? Přihlaste se.

Přihlásit se

Zajímá vás jen tento článek? Dočtěte si ho za 19 Kč.

Nevybrali jste si? Přejděte na všechny nabídky předplatného HN.

Nákup jednoho článku

Vyberte si způsob platby

Platba kartou
 Rychlá online platba

Zpracování osobních údajů a obchodní sdělení

Pokračováním v nákupu beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s.

Nepřeji si dostávat obchodní sdělení týkající se objednaných či obdobných produktů společnosti Economia, a.s. »

Zaškrtnutím políčka přijdete o možnost získávat informace, které přímo souvisí s vámi objednaným produktem. Mezi tyto informace může patřit například: odkaz na stažení mobilní aplikace, aktivační kód pro přístup k audioverzi vybraného obsahu, informace o produktových novinkách a změnách, možnost vyjádřit se ke kvalitě našich produktů a další praktické informace a zajímavé nabídky.

KOUPIT ČLÁNEK
Čekejte Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Pozor Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.

Zadejte e-mailovou adresu

Na e-mailovou adresu vám pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste si článek mohli po přihlášení kdykoliv přečíst.

Zdá se, že už se známe

Pod vámi uvedenou e-mailovou adresou již evidujeme uživatelský účet. Přihlaste se.

Jste přihlášen jako

Na e-mailovou adresu vám pošleme potvrzení o platbě.