Vína se vypilo hodně i za covidu. Podle jedné z nejlepších someliérek v Česku Kláry Kollárové z Vinografu se ale výrazně změnilo, jaké víno lidé pijí. Doma je nám totiž líto otevřít si hezkou dražší lahev.

Po rozvolnění už za těmi nejlepšími víny ale můžeme vyrazit do winebarů i přímo k vinařům. V dalším díle seriálu Rozmarné léto proto Kollárová dává tipy na méně známé vinařské oblasti v Česku. Prozradí také, že se Vinograf rozroste, protože se chce dostat blíže zákazníkům, kteří zůstávají čím dál tím častěji na home officu.

Článek si můžete poslechnout také na platformách Apple Podcasts nebo Spotify.

„Náš obor je založený na kontaktu s lidmi a ten za poslední rok nebyl. To, v čem jsme jako Vinograf dobří, je prezentace vín lidem. To ale vyžaduje, že stojíte u člověka, něco mu o víně povídáte, dáváte mu je ochutnat… a to na e-shopu neuděláte. Zprostředkovat toto v on-line světě je extrémně náročné,“ popisuje Kollárová, jak složité bylo překlopit byznys do virtuálního světa.

Ze začátku první vlny koronaviru se snažila společně s dalšími špičkovými someliéry dělat on-line degustace pod hlavičkou projektu Milujeme víno. Podle Kollárové to ale bylo náročné. Víno je totiž spojené s emocemi a s tím, že sdílíte, co v něm cítíte, a rozmluvit lidi v chatu bylo velmi těžké.

Na druhou vlnu covidu už byli ale připravení lépe: „Stanovili jsme si jasně, co nechceme dělat, a soustředili se na to, co nám jde. Rozjeli jsme více e-shop, do kterého jsme nakoupili spoustu hezkých vín od dodavatelů. Takže jsme rozšířili portfolio vlastních vín.“

Rozjet e-shop s vínem bylo ale podle Kollárové o dost složitější, než se může zdát. „Zaměřujeme se na větší milovníky vína, lidi, kteří jsou v degustaci vína zkušenější. Takže narážíme na e-shopu s cenou. Náš zákazník hrozně rád přijde k nám do baru a dá si skvělé víno, protože si k tomu dá jídlo, může si sednout venku, povykládá si se someliérem – jde o událost, do které je ochotný investovat daleko vyšší částku. Ale otevřít si podobnou lahev doma mu přijde škoda. Takže jsme se museli přeorientovat i na segment vín, která jsou spíše na každodenní spotřebu.“

S tím podle Kollárové souvisí jasná výhoda winebarů, a sice to, že zákazník může zkoušet výborná a dražší vína po skleničce. Může si tak udělat malou cestu po regionech, srovnat jednotlivá vína a zjistit, co mu chutná. Doma si totiž těžko otevře pět vín najednou, obzvláště pokud chce ochutnat nějaká lepší.

Vinografu se podle ní také vyplatilo, že se na e-shopu soustředili na stávající klienty. A jednu someliérku, která umí dobře telefonovat, vyčlenili na to, aby zákazníky obvolávala a ptala se, jestli nepotřebují s něčím pomoct nebo poradit. Zároveň se stejně jako většina restaurací snažili vydávat jídla, ale zase tak trochu netradičně.

„Podařilo se nám to udržet v propojení s vínem. Takže jsme vždy k jídlům spárovali i vína a snažili jsme se poskytnout dobrý zážitek, protože u vína jde nejen o to, že ho degustujete, ale také o to, že ho snoubíte s jídlem – a to je ta mocnina na druhou, kterou má jen málo produktů.“

Další krok pro Vinograf je podle Kollárové dostat se blíže k zákazníkům, kteří teď pořád ve velké míře využívají home office. Chtějí proto otevřít několik nových barů i mimo centrum Prahy a třeba i v Berouně nebo do budoucna na Moravě. Díky investorovi, který do podniku letos vstoupil, to může být relativně brzy.

Složité bylo loni také dostat se k novým vínům, tradiční evropské veletrhy se nekonaly, a tak Kollárová vyrazila přímo za vinaři v Česku i v zahraničí.

„Všichni si myslí, že jet za vinařem je legrace, že je to výlet, ale když musíte objet čtyři vinařství za den a ochutnat 150 vzorků, není to úplně zábava. I když samozřejmě naše práce je z těch příjemnějších.“

Že by ale měl být ročník 2020 mezi českými víny díky pauze, kterou covid přinesl, nějak výjimečný, si Kollárová nemyslí. Vinaři podle ní dávají stejnou péči každému vínu a ročníku. Loňský rok byl navíc extrémní kvůli tomu, že pršelo a déšť přišel i do sklizně, což vyžadovalo rychlou reakci. „Vinaři, kteří to zvládli, mají velmi zajímavá, příjemná vína. Ti, kteří to nestihli, určitě více bojovali,“ dodává Kollárová. 

A kam si podle ní na dobré víno v Česku zajet? Protože je český patriot, doporučuje například méně prozkoumanou vinařskou podoblast v okolí Litoměřic a Mělníka. I tam jsou podle ní krásné cyklostezky, stejně jako na jižní Moravě, i když mohou být projížďky Českým středohořím trochu náročnější.

„Určitě se to dá spojit i s objevováním viničních tratí. Například návštěva Vinařství pod Radobýlem se dá spojit s výšlapem na dominantní kopeček Radobýl, který je úžasný. Je kousek od Velkých Žernosek, které jsou už celkem známé, je tam skvělé vinařství Petra Kupsy, ale už i více malých výborných vinařů.“

Přívozem je pak možné jen přeplout řeku do Malých Žernosek, kde je zajímavé Vinařství sv. Tomáše Zdeňka Vybírala. V Mělníku doporučuje Kollárová Vinařství Kraus, Vinařství Jiřího Lobkowicze na zámku a vinařství Bettiny Lobkowicz.

„A nesmíme zapomenout na Roudnici, která je nádherná. V zahradě na zámku se navíc otevřel nový street food s fusion kuchyní a dají se tam ochutnat velmi zajímavá roudnická vína. Nechtěla bych zapomenout ani na Prahu. Je tady krásné vinařství pana Zilvara, svatá Klára, Salabka, dá se jít do Grébovky, do Modřan.“

Z Moravy pak Kollárová doporučuje kromě Mikulova i méně navštěvované Znojemsko, kde bychom neměli minout v Novém Šaldorfu Vinařství Piálek a Jäger. Je tam prý velmi veselo, a navíc tam i skvěle vaří.

A také neprobádané Slovácko na úpatí Bílých Karpat kolem Blatnice pod Svatým Antonínkem, kde má víno svůj specifický charakter. Obzvláště se tam podle Kollárové daří sylvánskému zelenému, což je nově spolu s neuburským odrůda, která je na Moravě na vzestupu. A kterou další odrůdu v degustaci nevynechat?

„Samozřejmě vlašský ryzlink. To je odrůda, o které se už ví déle. Je to jedna z těch kvalitativně nejzajímavějších odrůd pro region Moravy a zároveň je to odrůda, která má potenciál na to, aby se z ní vytvořila vína, která budou pozitivně hodnocená i v zahraničí.“ Tam zatím z Česka prorazila pouze takzvaná autentistická vína především díky vinařskému a marketingovému umu Milana Nestarce.

A protože – jak říkala Klára Kollárová – se víno výborně snoubí s jídlem, budeme se příště bavit s vyhlášeným řezníkem a velkým fandou českého masa Františkem Kšánou.