Obchodní centra by na loňský rok nejraději zapomněla. Většina kamenných prodejen byla uzavřena 105 dní, restaurace nikoho neobsloužily téměř 130 dní. Po šesti letech nepřetržitého růstu se průměrný obrat center meziročně snížil o více než čtvrtinu. 

Letos se ale problémy prohlubují, když se zákazníci do kamenných prodejen nevrátili podle očekávání. Prodejci tak zkouší hybridní formy – propojují své provozovny s on-line prostředím. Chtějí se udržet nejen v odvětví, ale i na půdě obchodních center. Nájemné v nich sice v průměru meziročně kleslo o 0,9 procenta, ve srovnání s poklesem průměrných obratů to ale nebylo o moc. Prodejny proto žádají obchodní komplexy o úlevy na nájemném. Údaje o změnách cen a obratů nyní přináší rozsáhlá analýza realitněporadenské společnosti CBRE, která mapuje situaci ve 20 regionálních nákupních centrech kromě pražských. 

K poklesu nájemného přispěly vládní kompenzační programy i úlevy ze strany majitelů obchodních center. Pobídky, které v minulém roce poskytovali, byly především ve formě nájemních prázdnin, a to zpravidla výměnou za prodloužení nájemní smlouvy. 

Nátlak provozoven se podle vedoucího týmu maloobchodního pronájmu v CBRE Jana Janáčka promítne i v nájemném do konce roku 2021. Říká, že snahy maloobchodníků směrem k pronajímatelům dosáhnout krátkodobých slev z nájmu trvaly po celou dobu pandemie – od minulého roku po ten letošní. „To se samozřejmě do úrovně nájmů promítne,“ říká.

Kolegové z CBRE potvrzují. „Všichni vlastníci obchodních center jsou si vědomi složité situace, ve které se obchody nacházejí, a jsou připraveni a ochotni pomoct obchodům těžké období překonat,“ uvádí vedoucí oddělení retail sektoru Tomáš Míček. Nabádá proto řetězce, aby vlastníky center požádaly o slevu. Upozorňuje však, že ti vše posuzují individuálně a podle vyhodnocení dopadu pandemie na chod obchodu. Na celoplošné slevy tak nelze spoléhat. 

Výkonný ředitel Electro Worldu Roman Kocourek je však k ochotě většiny center skeptický. „Ta situace stále není dořešená a pohled pronajímatelů je takový, že mají dlouhodobé riziko a naše krátkodobé problémy je nezajímají. Je třeba ale říct, že jsou i centra, se kterými se dá dohodnout,“ přibližuje. 

Jeho řetězec vyjednal 20- až 30procentní slevu zhruba se 40 procenty pronajímatelů na dobu lockdownu v prvním kvartálu letošního roku. „To samozřejmě není žádná hitparáda, ale alespoň projev nějakých dvou stran, které spolu dělají byznys,“ popisuje Kocourek.

Velkou roli v ekonomických výsledcích obchodních center za pandemie sehrála móda a její zastoupení v jednotlivých střediscích. Nejméně byla zasažena regionální centra, kde oděvní značky zaujímají pouze 20 procent plochy. 

„Naopak zážitková obchodní centra, kde je móda zastoupena až ze 45 procent a značná část plochy je věnována volnočasovým aktivitám, byla postižena nejvíce. Propad obratů dosahuje až 28 procent,“ říká Míček ze CBRE.

Jeden z největších poklesů zaznamenaly módní řetězce i u výše nájemného. Ta se snížila v průměru o 4,6 procenta. Nejvyšší tlak byl především ze strany prodejců, kteří si pronajímají obchodní jednotky ve velikosti od 500 do 1000 metrů čtverečních. U nich došlo k meziročnímu poklesu nájmu o 8,8 procenta. Prodejci spodního prádla si prosadili snížení o 8,6 procenta, doplňky o 4,9 procenta. Prodejny obuvi si ulevily o 5,9 procenta.

Zákazníci se do prodejen vrací pomalu a obchody stále nejsou na číslech z „předcovidové doby“. Podle společnosti CBRE, která obchodní centra rovněž spravuje, do nich přišlo ve srovnání s rokem 2019 o 15 až 20 procent lidí méně. Návrat k číslům před epidemií přitom může zabrat další týdny až měsíce.

A právě těmto obchodům je podle Míčka potřeba pomoct ze strany vlastníků center. „Je zde však riziko, že někteří obchodníci bez adekvátních obratů své podnikání neudrží,“ dodává.

Související

U některých kategorií, které zaznamenávaly menší pokles tržeb, se nájemné naopak loni zvyšovalo. „Nejvyšší nárůst, o 8,3 procenta, zaznamenaly prodejny s elektronikou. Jejich nájmy stoupaly již třetí rok po sobě, dohromady o 18,7 procenta,“ popisuje specialistka CBRE na výzkum a poradenství Klára Bejblová. Hlavním důvodem podle ní bylo otevření menších obchodů se specializovanou elektronikou typu iStores, Xiaomi, Eta atd.

Elektronika se prodávala snáze i díky lepšímu propojení s on-line prostředím. Módní doplňky nebo nábytek si zákazníci chtějí před koupí častěji vyzkoušet. Centra tak poukazují na to, že obchody s elektronikou udržely obraty a jsou na tom lépe než ostatní.

Kocourek z Electro Worldu ale tento argument odmítá. Poukazuje na to, že řetězec musel více investovat například do on-line reklam nebo dovozu zboží klientům. „Ve výsledku máte udržitelný obrat za zvýšené náklady, které vám prohlubují nákladovou složku celého byznysu, což někteří nechtějí pochopit,“ vysvětluje Kocourek.

Obchodní centra, kde převažují domácí potřeby a nábytek, služby a specializovaný maloobchod, do kterého patří třeba lékárny, knihkupectví, parfumerie, optiky či hračkářství, se těšila nejmenšímu propadu obratů, a to „pouhých“ 11 procent. „Optiky a lékárny byly v provozu bez omezení a jako jediné zaznamenaly růst ve výši 1,8 procenta,“ říká Klára Bejblová. Zmíněným odvětvím ale narostla i výše nájemného.

Sektor potřeb pro domácnosti a nábytku pocítil nárůst cen nájemného o 6,7 procenta. „Hnacím motorem byl především úsek vybavení domácností. Ten vykazoval poslední čtyři roky podobnou dynamiku jako segment elektra a zaznamenal zvýšení nájmů o 7,9 procenta. Podílely se na tom jak změny stávajících nájemních smluv, tak částečně i zmenšení prodejních ploch,“ popisuje Jan Janáček.

Nejvíce zasažena byla gastronomie, v obchodních centrech zaznamenala meziroční pokles o 36 procent, i přesto si své místo v obchodních centrech nejspíše udrží. Zástupce vedoucího správy obchodních center v CBRE Pavel Urban věří, že pandemie je pro kamenné obchody v tomto smyslu příležitostí. „Lidé si uvědomili důležitost sociálního života a zážitků s ním spojených. Je však důležité, aby na toto kamenné obchody reagovaly a zaměřily se na zákazníkovy smysly a emoce,“ říká. 

Návštěvníci se podle něj chtějí procházet v inspirativním prostředí, setkávat se, zkoušet jídlo, oblečení a získat pozitivní emoce. „Obchodní centra už nebudou tzv. chrámy konzumu, ale budou se muset rozvíjet tak, aby vytvářela pouto se zákazníky,“ odhaduje Urban.

Související