Ukládání energie, především pak elektřiny do plynu, označované zkratkou P2G, je zvládnutý proces, jen zatím nemá dostatečnou účinnost, a je proto nákladný. Mnoho energie se při přeměně ztrácí. Ještě přednedávnem ale nevypadala nadějně ani bateriová úložiště, tato situace se ovšem v případě baterií poměrně rychle změnila.

„Jak evropské, tak i české plynárenství počítá s postupnou náhradou zemního plynu rostoucím podílem zelených plynů, zejména biometanem, vodíkem nebo syntetickým metanem,“ říká Lenka Kovačovská, výkonná ředitelka Českého plynárenského svazu (ČPS). V současné době se do české distribuční plynárenské soustavy již vtlačuje biometan, který spotřebitelům slouží pro vytápění či ohřev vody; v podobě BioCNG se začal využívat také pro pohon vozidel.

Plynová infrastruktura je v ČR velmi dobře vyvinutá, je také schopna skladovat a přepravovat i jiné druhy plynu, jmenovitě například vodík a metan. Jde jen o to, jak plyn vyrobit z přebytku elektřiny z obnovitelných zdrojů v době, kdy pro ni není využití. Tento proces se nazývá power to gas (P2G) a ověřenou technikou je využití elektřiny k elektrolýze vody a výrobě vodíku. Plyn se dá snadno skladovat v podzemních zásobnících nebo vtlačit do plynárenské soustavy a přepravovat ho ke spotřebitelům.

Projekty P2G v Česku

Výzkum možností akumulace energie do plynovodů začal podporovat také stát. Cílem je ukládat přebytky energie vyráběné z obnovitelných zdrojů do plynárenské soustavy a znovu je využívat. Projekt, který se touto akumulací zabývá, je Technologickou agenturou ČR podpořen téměř 5,5 milionu korun a společně na něm pracují Český plynárenský svaz, EGÚ Brno a Vysoké učení technické v Brně. Výsledky bychom měli znát do konce roku 2022.

Energie

Stáhněte si přílohu v PDF

„Dnes je česká plynárenská soustava připravena na přepravu, distribuci a skladování zemního plynu s příměsí vodíku až do výše dvou procent. Studie nám ale mimo jiné odpoví na otázku, o kolik můžeme do budoucna tento podíl ještě zvýšit a jaké technologické změny by k tomu byly případně potřeba,“ vysvětluje Lenka Kovačovská. ČPS se na projektu bude podílet v rámci odborného posouzení technických řešení připojení nových technologií k plynárenské soustavě včetně analýzy připravenosti na nové plyny a konkrétních technických parametrů návrhů projektu. Kovačovská je přesvědčena, že s pokračujícím vývojem v EU směrem ke klimatické neutralitě se Česká republika do budoucnosti bez P2G neobejde.

„Hlavním cílem výzkumného projektu je posoudit konkrétní přínosy a možnosti uplatnění P2G v rámci naplňování emisních a dekarbonizačních cílů Evropské unie. Rovněž chceme zmapovat možnosti nasazení technologie v jednotlivých lokalitách Česka a vytvořit k tomu metodický nástroj pro ministerstvo průmyslu a obchodu,“ vysvětluje Tomáš Špaček, člen správní rady EGÚ Brno. Výstupy mají být také podkladem pro legislativní úpravy souvisejících zákonů a úprav technických norem.

Projekt s oficiálním názvem „Výzkum uplatnitelnosti akumulace energie pomocí technologie P2G“ vloni v létě uspěl mezi více než 140 projekty ve třetí veřejné soutěži Programu na podporu aplikovaného výzkumu, experimentálního vývoje a inovací THÉTA. Tu organizuje Technologická agentura ČR, která mezi 47 vybraných projektů rozdělí celkem 735 milionů korun.

Článek byl publikován ve speciální příloze Hospodářských novin Energie.

Související