Střešních instalací fotovoltaiky na soukromých domech přibývá, ale za většinou evropských zemí pořád výrazně zaostáváme.

Celková kapacita solárních elektráren v Česku stagnuje od doby, kdy legislativa ukončila solární boom z let 2008 až 2010 a začalo sčítání ztrát z kapes daňových poplatníků i státního rozpočtu. Deset let se kapacita FVE drží jen málo nad 2,1 GW − vyrovná se zhruba výkonu Jaderné elektrárny Temelín. Špatnou pověst má ovšem fotovoltaika do značné míry dodnes a musela se kvůli tomu přemístit výhradně na střechy.

Podle statistiky Solární asociace u nás loni vzniklo celkem 1373 komerčních instalací na střechách podniků a továren s celkovým výkonem 28,8 MWp, malých elektráren na rodinných domech bylo skoro čtyřikrát víc − byť jejich souhrnná kapacita dosáhla jen 22,6 MW. V zemích, které jsou v tomto směru úspěšnější, mají na rozdíl od České republiky možnost stavět solární elektrárny na zemi a ještě pak čerpat podporu − zvýhodněnou výkupní cenu elektřiny.

6293

nových střešních fotovoltaik o celkovém výkonu  51,4 MW bylo v České republice vybudováno v roce 2020.

Do roku 2033 by však Česko mělo mít podle scénářů na odchod uhlí z energetické scény solární kapacitu 4,8 GW a do roku 2038, což je zatím platný termín pro konec uhlí, by to mělo být 5,9 GW. Je zřejmé, že podporou výhradně malých instalací na střechách budov se to splnit nedá.

Domácí výroba elektřiny

Loni se podle předběžných údajů postavilo 6293 nových střešních fotovoltaik o celkovém výkonu 51,4 MW. V roce 2019 to bylo 2905 zařízení a 25,1 MW. Naprostá většina střešních elektráren čerpala podporu ve formě investiční dotace, na rodinných a bytových domech z programu Nová zelená úsporám. Pro investora − především pokud jde o rodinné domy − je to i s dotací nákladná záležitost, jejíž návratnost počítá s obdobím delším než deset let. Takže si to dnes mohou dovolit jen ti lépe situovaní, kteří si mohou vzít zhruba čtvrtmilionový úvěr, z něhož se část dotace od SFŽP umaže. Pro investory je otázka návratnosti samozřejmě nejdůležitější, ale obvykle je láká i to, že si mohou vyzkoušet perspektivní technologii pro budoucí léta a alespoň krátkodobě se mohou obejít bez elektřiny od distributora. Současný malý výrobce, který je zároveň spotřebitelem, je ale často nespokojen jen s tím, jak málo za své přebytky plynoucí do sítě dostává. Může je ovšem také ukládat do virtuálního úložiště, na trhu už se objevila i virtuální elektrárna. V budoucnu se běžně rozšíří možnosti spojování malých fotovoltaik do společného produktu, o nějž budou mít obchodníci s elektřinou větší zájem než dnes. Už dnes má ale majitel střešní elektrárny ve svém domě sofistikovaný systém, který lze propojit i s dalšími prvky chytré domácnosti, což bude základním předpokladem pro nové technologie, které bude moci uplatnit.

Energie

Stáhněte si přílohu v PDF

Solární střešní instalace na klíč nabízí více firem v Česku, tři čtvrtiny všech instalací na domech však dodává společnost ČEZ prostřednictvím svých dceřiných společností. Zákazníci mají navíc čím dál větší zájem o propojení fotovoltaiky s bateriovými systémy; oblíbenou se stává i kombinace fotovoltaické elektrárny s tepelným čerpadlem řízená jedním společným softwarem. Ten dokáže ovládat i další spotřebiče a technologie, ovládající například osvětlení, žaluzie, garáž či vyhřívání bazénu, takže je možné celou domácnost řídit jako chytrý dům. Skutečný boom nových, výkonných a nákladově únosných fotovoltaik však teprve nastane. V první řadě k tomu ale musí být přijata patřičná legislativní opatření.

Na to již čekají investoři s řadou zajímavých nápadů. Některé mají zatím málo známé názvy jako carport, představující kryté stání pro elektromobily, jehož střechu tvoří fotovoltaické panely, doplněné bateriovým úložištěm, či agrivoltaika. Ta je novou příležitost pro zemědělce − ze svého pole mohou kromě úrody a pastvy pro dobytek získat také elektřinu. Netradiční jsou také plovoucí solární zdroje.

Věcný záměr nové energetické legislativy vláda schválila v prosinci roku 2020. Připravovaný nový energetický zákon, který reaguje na klimatické a energetické cíle EU do roku 2030 a na očekávanou decentralizaci a digitalizaci energetiky, už se však nestihne do voleb schválit.

Článek byl publikován ve speciální příloze Hospodářských novin Energie.

Související