Dovézt cokoliv z Číny není v poslední době žádný med. V březnu se v Suezském průplavu vzpříčila kontejnerová loď a přerušila proud zboží do Evropy. Nyní čelí mezinárodní obchod dalším trablům. Čínská vláda před dvěma týdny uzavřela některé přístavy kvůli opětovnému propuknutí koronaviru. Uzávěra klíčových lodních terminálů postihla celý svět, a řada českých firem proto zvažuje, jak se své závislosti na Číně zbavit.

Na dodávkách z Číny a jihovýchodní Asie, která je omezeními také zasažená, je do velké míry závislý průmysl prakticky všech zemí. HN provedly anketu mezi několika desítkami českých společností od strojírenských přes energetické podniky až po velké e-shopy. A až na jednu všechny dotazované firmy problémy s dopravou z Číny a zdražování všeho – od šroubků po notebooky – silně pociťují.

Na mezinárodní dopravu nejvíce dopadly uzavírky v přístavu Jen-tchien u města Šen-čen, přes který ročně projde 13,5 milionu kontejnerů. Zatímco před rokem tak přeprava jednoho velkého kontejneru stála 1600 dolarů, nyní poprvé v historii přeskočila 11 tisíc dolarů. A s poplatky je to někdy i více.

Související

„Platíme místo 2500 klidně i 14 tisíc dolarů za kontejner. Ale stoupá také cena jednotlivých komponent,“ říká například Aleš Spáčil ze společnosti GreenBuddies, která pro své klienty v Evropě staví solární elektrárny. Někteří už kvůli tomu dokonce odsouvají plány výstavby až na další rok.

Dostat cokoliv do Evropy byl problém už loni na jaře při vypuknutí celosvětové pandemie. Nyní tak řada firem improvizuje už poněkolikáté. „Během pandemie jsme na vzniklou situaci museli reagovat mnoha různými způsoby. Pronajali jsme si lodě, nasmlouvali kontejnerové kapacity, použili alternativní dopravní cesty, například železniční dopravu z Číny do Evropy, pronajali jsme si externí sklady atd.,“ popisuje mluvčí Ikey Petr Šašek. Sedmdesát procent výrobků firmy sice pochází z Evropy, i tak každý týden přes moře pošle z Asie do Evropy asi dva tisíce kontejnerů.

Čína však uzavírky dělá dodnes. Třeba partner společnosti Domeli, která do Česka z Číny dováží minerální korálky, už od počátku června nemůže nejen vyvážet, ale ani vyrábět potřebné produkty. Opět kvůli koronaviru.

Otázku přílišné závislosti na dodávkách z Číny však nevyvolává jen problémová doprava. Celý svět například už více než půl roku řeší obrovské nedostatky čipů. Nestíhá tak nejen výroba herních konzolí a dalších elektronických produktů, v USA i Evropě kvůli tomu začaly omezovat výrobu také největší automobilky. Vlády proto plánují obří investice do vlastních výrobních kapacit.

Nyní se tyto úvahy přesouvají na řadu dalších komodit. A rovněž podniky samy uvažují, jak dál. „To, že se firmy pokouší část dodávek z Číny nahradit těmi lokálními, se už děje. Německé firmy již mají zadání: Pokud to můžeš odebrat z Německa nebo Evropy, tak to dělej. I to je důvod, proč rostou ceny vstupních surovin,“ říká partner poradenské firmy PwC Petr Smutný.

„Fyzické kapacity v dopravě dosáhly svého limitu. A nyní budeme pravděpodobně svědky trendu lokalizace, který půjde proti maximální globalizaci obchodu. Investice do výroby, které byly několik let v limbu, se nyní rozjíždí velkým tempem,“ dodává.

Některé firmy už do vlastní výroby investovaly. „Letos jsme dotáhli dva klíčové výrobní projekty, které nám umožňují nahradit vlastní výrobou poslední typy doplňků, které jsme zatím vyrobit neuměli,“ říká šéf výrobce krmiv pro domácí zvířata VAFO Praha Jakub Majer.

Podobně situaci řešil výrobce svítidel Hormen. „Jednoduše jsme navýšili výrobu v naší továrně v Brně. Problém je ale s komponenty, protože ty se v některých případech prakticky v Evropě nevyrábějí. Jde například o led čipy nebo napáječe, to nelze jednoduše nahradit,“ uvádí ředitel firmy Jiří Hrachovina.

Evropa už na řadu produktů zkrátka nemá dostatečné kapacity. A podobně jako u čipů jsou firmy na tamních výrobcích naprosto závislé. To je problém třeba výše zmiňovaných solárních elektráren, které nyní bude v rámci boje s oteplováním klimatu potřebovat většina evropských států.

Fotovoltaické panely se ještě před osmi či deseti lety v EU vyráběly, většinu firem ale zlikvidovala čínská konkurence. „Při vyšší ceně by se možná teoreticky vyplatilo vyrábět je i tady, ale protože nevíte, jak to s cenou bude vypadat do budoucna, tak to nikdo neudělá,“ přibližuje Spáčil z GreenBuddies.

I přesto se opět ozývají hlasy, které po větší lokalizaci volají. „Očekávám, že Evropa přijme nějaká opatření, aby do budoucna ochránila evropský trh před dovozem levných materiálů a polotovarů z Číny, jejichž výrobu se budeme snažit přesunout do Evropy,“ říká například Rudolf Bochenek, majitel skupiny BR Group, do níž patří i několik firem dodávajících plasty pro automobilový průmysl.

„Dá se říci, že epidemie tak uspíšila ozdravení ekonomického uvažování, protože chránit evropský trh před čínským dovozem jsme měli už dávno. Nikdy nemůžeme s naší kulturou vztahu k pracovní síle konkurovat čínské produkci, navíc mohutně dotované státem.“

HN banner předplatné

Související

Komentáře ke článku

Luděk Vondruš 22.06.2021 13:31
Firmy zvažují přesun výroby do Evropy - no to je geniální nápad!!! Na to musel přijít nějaký Einstein, to by normálního člověka s MBA nenapadlo!
Newsletter

Byznys

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější z byznysu a finančních trhů?

Každý pátek od nás dostanete souhrn klíčových událostí doplněných o kontext. Autory jsou přední osobnosti Hospodářských novin: Jaroslav Mašek, Luděk Vainert, Milan Mikulka, Jana Klímová a Martin Ehl.

Přihlášením k newsletteru beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru