Státní maturitu z matematiky letos nesložil zhruba každý šestý student, propadlo jich 16,8 procenta, což je o 0,8 procentního bodu lepší výsledek než před rokem. Ministerstvo školství však letos snížilo hranici potřebnou pro úspěšné složení zkoušky z 33 procent na 27 procent testu, a to proto, že výsledky byly výrazně horší než v minulosti. Pokud by se hranice nesnížila, zkoušku by nesložila čtvrtina studentů. Dalším důvodem je výuka na dálku, která po většinu školního roku musela nahradit tu klasickou. Studenti i učitelé si stěžovali na náročnost testu.

V testu z češtiny se studenti naopak výrazně zlepšili, propadlo jich jen necelých pět procent, což je o 9,3 procentního bodu méně než loni.

„Matematika je specifickým vyučovacím předmětem, který pro osvojení vyžaduje mít nejen teoretické znalosti, ale zejména umět tyto znalosti aplikovat,“ vysvětluje svůj krok ministerstvo v mimořádném opatřením. Distanční vzdělávání podle něj neumožňuje v plné míře průběžné sledování činnosti žáků v celé třídě, učení se z chyb spolužáků, okamžitou výpomoc ani dostatečné procvičování a kontrolu porozumění nové látce.

Výsledky maturit

Matematika

Díky úpravě limitu v matematice test zvládlo o 0,8 procentního bodu studentů víc než loni, kdy jich propadlo 17,5 procenta. Předloni test z matematiky nezvládlo 15,5 procenta maturantů, což byl o 6,3 procentního bodu lepší výsledek než o rok dříve. Předtím se neúspěšnost šest let držela mezi zhruba 20 procenty a 23,5 procenta.

Čeština

Neúspěšnost v testu z češtiny, která je pro všechny povinná, klesla z loňských 14,2 procenta na 4,9 procenta. Předloni byla neúspěšnost v češtině 10,2 procenta.

Cizí jazyky

Kolem 81 procent maturantů si vybralo místo matematiky jako druhý předmět cizí jazyk. Naprostá většina z nich mířila k angličtině, kterou nezvládlo 6,7 procenta, zatímco loni 5,1 procenta. V němčině, ruštině a španělštině neúspěšnost proti loňsku klesla. Test z francouzštiny zvládlo všech 82 konajících.

„Horší výsledky mohou být právě důsledkem toho, že žáci neměli učivo dostatečně zopakované a procvičené, o čemž svědčí i nižší úspěšnost v úlohách, které vycházejí z učiva základní školy a navazujícího učiva probíraného zpravidla v nižších ročnících škol středních,“ doplnila společnost Cermat, která státní didaktické testy organizuje a vyhodnocuje.

Hranice úspěšnosti u maturit je daná zákonem a je to poprvé, co do ní ministerstvo školství zasáhlo. „Pamatuji si jen přepočítávání bodů v roce, kdy byly dvě úrovně maturity – lehčí a těžší. Tu náročnější hodně studentů nezvládlo, proto se úlohy přebodovávaly,“ řekl HN matematik Antonín Jančařík z Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy. 

Stát podle něj letos reagoval na mimořádnou situaci, a je tak pochopitelné, že umožnil odmaturovat i žákům s horšími výsledky. Ministerstvo školství má nyní pravomoc s maturitami hýbat na základě pandemického zákona.

„V principu to podle mě není špatně. Jsme v bezprecedentní situaci. Nicméně pandemie odkrývá řadu slabin. Například tu, že řešíme problémy ad hoc opatřeními bez jasně stanovených pravidel a postupů. Nevíme, proč se hranice snížila zrovna na 27 procent, a ne na víc, či míň procent,“ míní externí analytik vzdělávací organizace EDUin Jiří Münich.

Testy byly letos podle mnohých studentů, ale i učitelů náročnější než v předchozích letech. „Ilustrační testy jsme spočítali s přehledem, z toho letošního jsme byli se spolužáky dost zaskočeni. Zdál se nám těžší v porovnání s ostatními roky. A to říkám s vědomím toho, že chodíme na gympl. Jak to mají počítat lidé z učilišť, když i my jsme se s tím prali,“ řekl HN po napsání testu student Jan Alois Hotový z Gymnázia Jana Keplera, jedné z nejprestižnějších škol v Praze.

Související

Studenti i učitelé říkali, že bylo těžké stihnout všechny úlohy v časovém limitu, a to přesto, že letos byl ještě o čtvrt hodiny prodloužen jako kompenzace distanční výuky, jež maturanty s malou přestávkou provázela od října. Otevřený dopis kvůli tomu sepsali například učitelé z Gymnázia Strakonice. 

Podle matematika Jančaříka test nijak nevybočoval z koncepce předchozích let. „Nebyla v něm žádná extrémně těžká úloha, obsahoval dost záchytných otázek, na něž stačily znalosti ze základní školy, nicméně časově náročný byl,“ popsal. 

Didaktické testy se psaly 24. až 26. května. Mohli je skládat všichni žáci posledního ročníku, kteří prospěli v prvním pololetí aktuálního školního roku. Testy nemuseli psát studenti zdravotnických a sociálních oborů, kteří s epidemií pomáhali v nemocnicích a domovech seniorů. Letos poprvé žáci nejsou hodnoceni známkou, ale pouze procentuálně a slovy uspěl, nebo neuspěl.

Související