Už několik let před vypuknutím pandemie stavební náklady setrvale rostly a řada developerů doufala, že se brzy zastaví a s případným ochlazením ekonomiky snad i trochu klesnou.

Developerský sen se ale kvůli koronaviru nejenže nesplnil, ale dokonce se změnil v noční můru. Stejně jako v řadě jiných odvětví pandemie narušila etablované ­obchodní vztahy a dodržet slíbenou dodávku materiálu či samotnou realizaci často vyžaduje nadlidské úsilí.

Čísla hovoří výmluvně − podle ČSÚ reálná stavební produkce v Česku v roce 2020 meziročně klesla o 7,7 procenta. A zatímco tahounem výstavby v letech před koronavirem byly hlavně soukromé společnosti, v uplynulých dvanácti měsících převzal tuto roli veřejný sektor a investoval − ať už ze státního rozpočtu či z evropských fondů − do rozvoje infrastruktury. Paradoxem ovšem je, že nabídku do některých státem organizovaných výběrových řízení nikdo nepodal. Stavební firmy se totiž soustředily na zajištění, eventuálně minimalizaci prodlev svých již domluvených zakázek.

67. místo

ze 100 patří v žebříčku stavebních nákladů (ICC Index), sestaveném konzultantskou společností Arcadis, Praze. V rámci regionu CEE je Praha z osmi měst na místě pátém.

Výrobci stavebního materiálu

„Pandemie značně narušila dodavatelské řetězce a v mnoha oborech se prodloužily dodací lhůty z týdnů na měsíce. Nejsou lidi, není materiál. Vzrostla cena základních výrobních surovin a skokově se navyšuje cena kompletačního materiálu. V současné době se u některých komodit snažíme předzásobit doslova na měsíce dopředu,“ uvádí Marek Matějka, obchodní ředitel společnosti CS-Beton. „Poptávka po stavebních prvcích je v posledních letech víceméně stabilní. Nárůst v obratu se realizuje spíše prostřednictvím růstu cen materiálu. Ceny některých komodit rostou skokově, stejně jako cena lidské práce. Od počátku roku prudce roste cena železa, polystyrenu a již zmíněného kompletačního materiálu. Vcelku dramaticky se prodlužují lhůty na dodávky strojírenských komponentů. Nedostatek cítíme i v přepravní kapacitě. Zboží máme, ale čekáme i dva týdny na dopravu. Už před koronavirem byl nedostatek lidí, bez zahraničních pracovníků, jejichž příliv je momentálně dost omezený, nejsme schopni průmysl provozovat. V delším časovém horizontu se očekává nedostatek většiny základních materiálů. Stávající ložiska písku a kamene budou vytěžena a nové lokality pro těžbu zatím nikdo nemá sílu povolit,“ popisuje situaci na pandemií postiženém trhu Matějka.

O pravidelném meziročním zvyšování cen cihel od roku 2019 mluví i Cihlářský svaz Čech a Moravy. „Cenové zvýšení skutečně proběhlo, a to nejen v roce 2019, ale i v letech následujících,“ říká Jiří Weiss, obchodní ředitel společnosti Heluz, a dodává: „Pro rok 2021 jsme ceník cihel zveřejnili s platností od 1. dubna. Průměrné navýšení cen se oproti loňsku pohybuje mezi nulou a čtyřmi procenty. Tento ceník zůstane platný za podmínek, že nedojde k dalšímu nárůstu externích vstupů, například energií.“ Jeho slova potvrzuje i Jan Fiala z Cihelny Štěrboholy: „Každý rok reagujeme na situaci, která vzniká na trhu se vstupními komoditami, jako jsou energie. Jelikož jejich cena stoupá, promítli jsme to do našich cen v jednotkách procent.“

Stavební firmy

Jak říká Vojtěch Kostiha, mluvčí skupiny Metrostav, v důsledku koronavirových opatření měla tato společnost například problém dostat své pracovníky na zahraniční projekty, a tak se musely složitě vyjednávat výjimky na vycestování a objednávat třeba speciální lety. Zároveň se složitě zařizoval příjezd zahraničních svářečů na tuzemské projekty. To vše zvyšuje náklady. „V roce 2020 byly dodávky stavebních materiálů téměř bezproblémové a zdražování se pohybovalo − stejně jako každý jiný rok − zhruba do pěti procent. Akutní nedostatek byl spojený hlavně s pandemií, šlo o respirátory a složky potřebné pro dezinfekci. Rovněž vázly dodávky některých speciálních komponent ze zahraničí. Letos pociťujeme akutní nedostatek izolantů − jak polystyrenů, tak minerální vaty. Razantní zdražení se týkalo nejen těchto izolačních materiálů, ale i hutnických výrobků a výrobků z umělé hmoty. Vlna zdražování je abnormální. Výrobci, kteří vydávají ceníky jednou ročně, začali vydávat v pololetí ceníky nové, což je zcela nová situace,“ uvádí Kostiha.

Stavitele sužuje nárůst cen stavebních materiálů, dlouhé dodací lhůty, nedostatek řemeslníků i pomocných sil.
Stavitele sužuje nárůst cen stavebních materiálů, dlouhé dodací lhůty, nedostatek řemeslníků i pomocných sil.
Foto: Shutterstock

Portfolio stavebních zakázek společnosti Skanska na jedné straně tvoří realizace developerských projektů pro sesterské společnosti Skanska Reality a Skanska Pro­perty či pro další soukromé investory, na straně druhé pak tuzemské infrastrukturní projekty pro veřejné zadavatele. „Ve stavebnictví se v loňském roce projevil nejen propad nových zakázek v pozemním stavitelství, ale i přímý vliv protiepidemických opatření na chod celého oboru, zejména nutnost úpravy režimu práce na stavbách. Na našich číslech se to pochopitelně projevilo, ale díky obrovskému nasazení našich lidí jsme hlavně tu praktickou, provozní část zvládali, i když za cenu zvýšených nákladů a přizpůsobování se neustále se měnícím vládním opatřením. Co se týče letošního roku, uvidíme, jak budou aktivní developeři a jejich záměry v pozemním stavitelství. U inženýrských staveb táhne poptávku stát, který vypisuje hodně tendrů na výstavbu infrastruktury − a máme v nich úspěchy. Stavebnictví je ale běh na dlouhou trať. Nyní se spíš díváme na roky 2022 a 2023, zda bude tento trend udržitelný vzhledem ke stavu státního rozpočtu a možnosti čerpání evropských fondů,“ říká Michal Jurka, prezident Skansky pro Českou a Slovenskou republiku.

Také Dana Strachová, spolumajitelka studia MR&S architekti, vnímá, že stavební náklady stále rostou. Je to dáno nedostatkem řemeslníků i pomocných sil a zároveň se do toho promítá i nárůst cen za stavební materiály, které často nejsou skladem a mají dlouhé dodací lhůty. Co se týče odborných profesí, nejvíce stoupla cena práce instalatérů, topenářů, zámečníků a podobně. Podle Strachové je to dáno i tím, že řada řemeslníků covidem-19 onemocněla a nebyla schopna začít po nemoci ihned pracovat v původním nasazení. Tím se prohluboval jejich nedostatek a rostla cena práce. „Stavební náklady během roku opět porostou, řada ceníků se již v průběhu dubna upravila směrem nahoru. Investoři se museli smířit s delší dobou výstavby, ale jinak, zvlášť v rezidenční výstavbě, investují nadále. A mnozí se přeorientovávají z výstavby administrativních budov na bytové,“ dodává Strachová.

Developerské společnosti

Pandemie jednoznačně nahrála developerům industriálních a rezidenčních nemovitostí. Třebaže je po jejich projektech velká poptávka, stále se potýkají s neúnosně dlouhým stavebním řízením, které zvyšuje celkové náklady na projekt. Kupříkladu developerská společnost GLP má v Česku ve výstavbě, případně v pokročilém stadiu přípravy, tři průmyslové a logistické areály. „Složitá epidemická situace z našeho pohledu zpomalila procesy na úřadech, což má dopad na zpoždění některých našich projektů. V České republice máme jedno z nejdelších stavebních řízení na světě a současná situace tento rys českého trhu ještě zvýraznila. Co se týče stavebních nákladů, podle naší zkušenosti rychlejším tempem rostou v posledních třech měsících, zejména s ohledem na zdražení jednotlivých komodit, jako jsou ocel, dřevo, plasty. Nárůst je mezi dvaceti a třiceti procenty, takže se jedná o významnou skutečnost. Souvislost s pandemií je zřejmá. Jde zejména o následky útlumu výroby v době lockdownů, která se pomalu zotavuje, ale segment stavebnictví se mezitím nezastavil. Proto nedostupnost komodit a zvýšená poptávka zvyšují ceny. Souvisí to také s narušením dodavatelských řetězců na globální úrovni,“ říká Jan Palek, ředitel GLP pro Českou republiku a Slovensko.

Stejný hlas zaznívá i z developerské společnosti Passer­invest Group. „Popravdě řečeno jsme v časech před koronakrizí trochu doufali, že se růst cen zpomalí, byť jsme pro to sami obtížně hledali důvody. Nicméně s nástupem pandemie bylo jasné, že se situace ještě zhorší. Z vlastní zkušenosti můžeme říci, že se podstatně prodloužily dodací lhůty, kdy u většiny položek materiálu dochází k několikatýdennímu zpoždění. Od našich dodavatelů též slýcháme, že má dojít ke zdražení železa nebo například izolace, kterou naši partneři dokonce uvažují pro jistotu nakoupit dopředu na sklad, aby udrželi jak nasmlouvanou cenu, tak termíny,“ uvádí Eduard Forejt, ředitel pro rozvoj. Potíže se podle něj mohou objevit s jakoukoliv položkou, několikatýdenní zpoždění na dodávkách nabírají i obyčejné dveře a v takovém prostředí se těžko plánuje. I když se díky dlouholetým partnerským vztahům Passerinvestu daří dopady na stavbu minimalizovat, není možné je eliminovat zcela.

Reality

Stáhněte si přílohu v PDF

Na pražském realitním trhu staví také developerská společnost UBM, která má ve svém portfoliu Arcus City, Astrid Rezidence a v joint venture se společností Crestyl bytový komplex Neugraf. Kolekci doplňuje právě zkolaudovaná budova Astrid Offices a rekonstrukce Cukrovarnického paláce na hotel Andaz Prague. „Přestože se jedná o stavby, které byly po dobu koronaviru v realizaci, díky disciplinovanosti zaměstnanců a zhotovitelům staveb se daří vše úspěšně zvládat. Velký podíl má na tom i zázemí celé skupiny, kdy můžeme čerpat ze zkušeností kolegů v Rakousku a Německu. Díky tomu všemu jsme své plány v Česku nemuseli nijak výrazně měnit. Flexibilně jsme se ale museli přizpůsobovat nejrůznějším restrikcím, vládním nařízením, sami zavádět co nejefektivnější opatření uvnitř firmy a na staveništích. Bylo a je to o to složitější, že řadu věcí UBM nemůže ovlivnit − od nedostatku pracovníků na stavbách v důsledku omezení mobility zahraničních pracovních sil až po další prodlužování celého stavebního procesu, který je v Česku už tak neúměrně dlouhý,“ komentuje současnou situaci Alice Slámová, obchodní a marketingová ředitelka UBM Development Czechia.

Článek byl publikován ve speciální příloze HN Reality.

Související