Nechte děti, aby si samy rozvrhly práci, během on-line výuky se to naučily, i ony si přinášejí z pandemie větší samostatnost

Diskuse o tom, kde vzít motivaci k práci, jak se po měsících doma zase bavit s kolegy nebo jak říct šéfovi, že bych chtěl v kanceláři fungovat jinak, než bylo ještě před rokem zvykem, je všudypřítomná. Nezapomněli jsme ale na to, že podobné problémy mohou mít děti, které se po měsících virtuální výuky narychlo vrátily do tříd? „Péče o dospělé je v tomto smyslu obrovská a má pragmatický cíl – aby dobře pracovali. U dětí se ale jen mluvilo o tom, jak je důležité, aby se do škol vrátily, a pak psychologové řekli „buďte na ně vlídní“. Diskuse, co potřebují a jak i jejich návrat udělat co nejhladší, tu ale naléhavě chybí,“ říká HR koučka a lektorka dalšího vzdělávání učitelů Hana Vykoupilová. I virtuální výuka je podle jejího názoru home office a tomu, jak na něm děti fungovaly, by se měla věnovat patřičná pozornost.

HN: Co přesně podle vás při návratu dětí do škol chybělo?

Jestliže se u dospělých bavíme o tom, jak sladit týmy, jak nastavit komunikaci, jak se poučit z toho, co přineslo virtuální fungování a co se dařilo a nedařilo, tak totéž by se mělo odehrát i ve školách a děti by měly mít nějaký čas na adaptaci. Panuje tu obecně přijímaná představa, že se otevřely školy a děti nastoupí tam, kde přestaly. Ve firmách toto není. Hodně šéfů si uvědomuje, že jejich lidé jsou už někde jinde.