Bývalý prezident Václav Klaus se ohradil proti zjištění HN, Aktuálně.cz a Respektu, že ministerstvo financí pod jeho vedením těsně po sametové revoluci poslalo do Sovětského svazu půjčku ve výši 1,3 miliardy dolarů. Klaus označil tyto informace za lži. Jak je možné, že v době, kdy byl ministrem financí, peníze do Sovětského svazu odešly, ale nevysvětlil.

Své stanovisko oznámil Václav Klaus na tiskové konferenci, na niž nechtěl reportéry HN a Aktuálně.cz jeho mluvčí Petr Macinka nejprve vůbec pustit s odkazem na to, že v budově, kde se konference konala, už není pro další novináře místo. Krátce nato ale na údajné Klausovo přání otočil a novinářům poskytl možnost klást dotazy.

Klaus texty, za nimiž si všechny redakce stojí, označil za vědomé lži. „Celou tuto kauzu vnímám jako předem připravený útok na moji osobu. Nevím proč. Ale eventuálně s cílem, aby byl blokován jakýkoliv můj návrat na politickou scénu,“ uvedl bývalý český prezident.

Související

Na dotaz reportérů, kdo tedy na „jeho“ ministerstvu financí peníze na základě dohody ještě mezi poslední komunistickou vládou a Sovětským svazem z 10. listopadu 1989 odeslal, Klaus neodpověděl. „Do vašeho e-mailového dotazu jsem o žádné takové smlouvě nevěděl. Tečka,“ řekl Klaus s tím, že je to uměle vybudovaná kauza.

Reportéři ovšem mají k dispozici například dopis tehdejšího generálního ředitele Československé obchodní banky (ČSOB) Rostislava Petráše, který 19. prosince 1989 přímo novému ministrovi financí Klausovi píše plný pochybností o tom, z jakých peněz má banka Rusku peníze vyplatit.

„Hladkému zabezpečení převodu brání skutečnost, že na úrovni československých centrálních finančních orgánů není uspokojivě vyřešena problematika vnitřního korunového financování tohoto úvěru včetně jeho zařazení do příslušné kategorie. Není proto jasné, z jakých zdrojů bude Československé obchodní bance daný převod pokryt,“ informoval tehdy Petráš Klause.

Zmíněných 1,3 miliardy dolarů jsou zhruba třetinou celkového dluhu, které Československo a později Česká republika vymáhala po Sovětském svazu, respektive Rusku nazpět. Z celkových 100 miliard Česko získalo zpět jen 22 miliard, přestože Rusko k uhrazení dluhu uvolnilo 50 miliard. Kde skončil zbytek peněz, je dodnes nejasné.

Řešení celého ruského dluhu na přelomu tisíciletí převzal nový kabinet nynějšího prezidenta Miloše Zemana (ČSSD). Ten vládl díky opoziční smlouvě právě za podpory Klausovy ODS.  Zemanova vláda na nevýhodnou dohodu o vracení peněz přistoupila. Prostředníkem transakce se stala v té době neznámá společnost Falkon Capital. Kolik peněz ale z deblokace ruského dluhu firma získala, není jasné. Ministerstvo financí odmítá dokumenty k transakci zveřejnit.

Na dotaz, jak se Klaus staví k tomu, že Česko nevymohlo ani tu část peněz, která do SSSR odešla za jeho ministrování, odpověděl. „Ve světě vznikají nejrůznější dluhy, některé z nich nejsou zaplaceny, vznikají debaty o spornosti dluhu, o právních nástupcích toho dluhu, dlouhá léta byly zabrzděny platby tohoto typu,“ řekl Klaus. „My jsme opravdu nevěděli o této kauze nic, my jsme věděli, že je dluh, který byl složen z celé řady položek, a SSSR byl ve stavu bankrotu a své dluhy nebude moct splatit,“ pokračoval Klaus.

Na dotaz, proč tedy jeho ministerstvo poslalo miliardy korun rozpadajícímu se SSSR, Klaus opět reagoval, že o ničem nevěděl: „O této věci nevím, teď chcete ode mě, abych spekuloval ex post – co by někdo býval byl věděl –, brali jsme to jako součást dávno uzavřené úvěrové smlouvy, nikdy to nebylo nikým projednáváno,“ stál za svým.  

Související