Bezodpadové město. Taková je vize Prahy do roku 2030. Počítá s tím koncepce Smart Prague. V Královéhradeckém kraji se zase plno často velmi originálních nápadů soustřeďuje pod Chytrý region.

V rámci Smart Prague je v metropoli realizován například takzvaný chytrý svoz odpadu, kdy bylo během ročního pilotního projektu do sběrných nádob na odpad instalováno 424 kusů senzorů. Loni v červenci se již rozeběhl ostrý provoz, v rámci něhož jsou senzory postupně instalovány do všech podzemních nádob, případně i do vytipovaných nádob nadzemních.

Ultrazvukové IoT senzory plní především funkci kontroly stavu a naplněnosti nádob na separovaný odpad, ať už se jedná o papír, plast, barevné či čiré sklo, nápojové kartony nebo kovové obaly. O stavu a naplněnosti nádob jsou díky aplikaci Moje Praha informováni zaměstnanci města a městských částí, příslušné svozové firmy i občané, kteří o to mají zájem. Tento projekt, jehož manažerem je akciová společnost Operátor ICT, byl oceněn již v pilotním provozu − v roce 2019 získal zlatou medaili v kategorii Chytré město nad dvě stě tisíc obyvatel, která je součástí národní soutěže Chytrá města. Uspěl také ve finále 17. ročníku soutěže IT projekt roku, pořádané Českou asociací manažerů informačních technologií.

Koš, který nikdy „nespí“

Na rutinní provoz jsou v rámci Bezodpadového města v hlavním městě připravovány kompresní koše, které mají sloužit ke sběru směsného odpadu. Jsou vybaveny fotovoltaickým panelem a zabudovaným lisem stlačujícím odpad v případě naplnění. Svozová firma následně dostane signál, že je naplněno. „Koš je stále on-line a poskytuje data o hladině zaplnění. Do těchto nádob se vejde až osmkrát více odpadu,“ popisuje systém Michal Fišer, generální ředitel společnosti Operátor ICT, a. s., manažer projektu. Spolupracují na něm i pražský magistrát, jednotlivé městské části, Technická správa komunikací hlavního města Prahy a Pražské služby.

Zhruba 480 kg komunálního odpadu vygeneruje průměrný Evropan ročně. Obyvatel Česka „jen“ 320 kg.

Pilotní provoz probíhal v letech 2017 a 2018 a týkal se třiceti košů v centru metropole − v ulici Na Příkopě a na náměstí Republiky. Nyní je již vše připravováno na rutinní provoz, na základě rozhodnutí magistrátu totiž může být projekt rozšířen či upraven.

A pražská praxe do třetice − před pár lety byl zahájen i ekologický systém využití odpadních vod. „Každoročně se v Ústřední čistírně odpadních vod na Císařském ostrově v Praze odstraní z odpadní vody okolo 75 000 tun čistírenských kalů. Tyto kaly se běžně likvidují buď skládkováním, nebo se pálí. Realizovaný projekt zavádí technologické opatření, které tuto organickou odpadní látku upraví pro zpětné použití v zemědělství. Zvláště v době, kdy každoročně zmizí tisíce tun ornice z našich polí kvůli erozi, se touto realizací pomůže k ochraně půdy ve Středočeském i Ústeckém kraji. Při tomto procesu je navíc vyráběn bioplyn, díky němuž se vyrábí elektrická energie a vytápějí se budovy Ústřední čistírny odpadních vod,“ přibližuje projekt Michal Fišer.

Funkční originalitě se meze nekladou

Podle Pavla Doležala, odborného konzultanta Centra investic, rozvoje a inovací Královéhradeckého kraje, některá tamní města a obce přistupují při řešení problematiky odpadů k velmi originálním postupům.

Vlastní cestou chytré separace odpadů se vydali třeba v obci Dubenec v okrese Trutnov. „Vykašlali jsme se na všechny sofistikované systémy a udělali si to po svém, což nás vyšlo na dvacet tisíc korun. Nekupovali jsme čtečky, které stojí velké peníze, kamarád vytvořil aplikaci, již jsme vložili do klasického mobilu, který umí číst QR kódy. Jedná se o jednoduchý program, který údaj načte, data předá mně do serveru a evidenci máme za sebou. Odpad si svážíme sami, takže nemáme žádný problém,“ popsal řešení starosta Dubence Jaroslav Huňat. Formu QR kódu zvolili v obci proto, že čárové kódy se dají kopírovat, kdežto QR kód je jedinečný. „Víme, kdy jsme štítek vydali, kdy přijali, a to dokonce na vteřinu přesně,“ dodal starosta.

Autorem jednoduché xml aplikace je Luděk Florian. Podle starosty je GDPR ošetřeno heslem a evidencí výstupů. Program je napojen do vnitřní sítě úřadu a v zabezpečeném wi-fi režimu je schopen komunikovat s mobilním telefonem obsluhy. Samozřejmostí je tisk štítků z pozice či například evidence svozu pytlů.

V Novém Bydžově zase využívají motivační a evidenční systém pro odpadové hospodářství MESOH, který spočívá v adresném sběru odpadů (plast s tetrapakem a papír). Systém je založen na tom, že tříděný odpad je sbírán do pytlů s čárovým kódem, přičemž k hodnocení pytlů dochází skrze takzvané EKO body, které se na konci roku „překlopí“ ve slevu z poplatku. Malý příklad − když je poplatek stanoven na 650 korun a domácnost získá 40 EKO bodů na osobu, znamená to slevu 400 korun (10 korun na EKO bod), místo 650 korun se tak poplatek sníží na 250 korun. Domácnosti mohou získat také body za efektivní třídění, snižování produkce odpadů či za kompostování. Do systému se lze zapojit dobrovolně a transparentně, neboť každé domácnosti je vytvořen odpadový účet na webu mojeodpadky.cz.