Na zlepšení životního prostředí v Česku šlo v minulém období z EU přes 370 miliard korun. Unie nyní zjednoduší pravidla čerpání. Chce také problémy řešit více v souvislostech.

Ještě před pár lety to bylo zdecimované území. Obnova rašeliniště Pernink přispěla k rozvoji mokřadní vegetace, rašeliníků a mechů a vytvořila pozoruhodné turistické místo. EU na obnovu dala 7,6 milionu korun, český stát 400 tisíc korun.

Na perninském rašeliništi v Krušných horách se téměř 50 let těžila rašelina. Do roku 2000 se jí tam vytěžilo až 900 tisíc metrů krychlových, často nešetrným frézováním až do sedmimetrové hloubky, což krajinu značně poškodilo a vysušilo. Nyní se do tohoto místa mezi obcemi Pernink a Abertamy v Karlovarském kraji znovu vrací voda a život. Loni zde skončila obnova rašeliniště, která svým rozsahem patří mezi nejvýznamnější projekty revitalizace krajiny v Česku.

Programy EU zaměřené na životní prostředí

Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost
– Řídí jej ministerstvo průmyslu a obchodu, podporuje energetické úspory, obnovitelné zdroje energie nebo efektivní využívání materiálů v podnikatelském sektoru.
Integrovaný regionální operační program
– Řídí jej ministerstvo pro místní rozvoj, podporuje energetické úspory v bytových domech, čistou mobilitu ve veřejné dopravě či rozvoj cyklodopravy.
Operační program Doprava
– Řídí jej ministerstvo dopravy, podporuje budování veřejné infrastruktury pro čistou mobilitu i rozvoj železniční dopravy jako celku.
Operační program Praha – pól růstu
– Řídí jej Magistrát hl. m. Prahy, zaměřuje se mimo jiné na nízkouhlíkovou mobilitu v Praze a energetickou náročnost budov veřejného sektoru.
Operační program Rybářství
– Řídí jej ministerstvo zemědělství, poskytuje podporu pro udržitelnou akvakulturu.
Program rozvoje venkova
– Řídí jej ministerstvo zemědělství, přinesl celou řadu podpor pro udržitelné zemědělství.

Vodu a původní ráz krajiny tu obnovují Lesy České republiky v rámci evropského projektu celkem za osm milionů korun. Místo narušené a vysušené krajiny se tu lesknou tůně a mokřady, mezi nimiž se dá procházet po nově zbudovaných dřevěných chodnících. Domov zde nacházejí ohrožené druhy ptáků, motýlů i rostlin.

„V celém Česku vracíme stovkami projektů vodu do krajiny. V této oblasti je naprosto nezbytnou podmínkou rozvoje vegetace. Obnovili jsme tak evropsky významnou lokalitu a přírodní památku. Území bývalo botanicky mimořádné a já věřím, že zase bude,“ říká generální ředitel Lesů ČR Josef Vojáček.

Perninské rašeliniště je jedním ze stovek ekologicky zaměřených projektů, které Evropská unie podpořila v minulém dotačním období. Celkem do projektů ochrany životního prostředí šlo v letech 2014 až 2020 z EU více než 370 miliard korun. Zdaleka se přitom nejednalo jen o Operační program Životní prostředí, ale také o mnohé další evropské dotační programy týkající se například zemědělství a inovací. Velmi úspěšný byl třeba Program rozvoje venkova, v němž se podařilo vyčerpat téměř 88 procent financí.

Největší dodávka elektrobusů míří do Ostravy

V evropských ekologických projektech je nespočet akcí zaměřených na zalesňování, budování tůní a rybníků a celkově navracení vody a života do krajiny. Jsou v nich ale také na první pohled méně zelené, technologické projekty, jejichž přínos pro životní prostředí je ovšem rovněž velmi významný.

Například Ostravě, jež dlouhodobě platí za město s nejvíce znečištěným ovzduším v Česku, by se brzy mělo alespoň částečně ulevit. Příští rok na jaře zde začnou v rámci MHD jezdit bezemisní elektrobusy. Dopravní podnik Ostrava kupuje 24 elektrobusů včetně dvou rychlonabíjecích stanic. Svým rozsahem se jedná o doposud největší zakázku na dodání elektrobusů v české historii. Celou tuto flotilu dodá polská společnost Solaris Bus & Coach, která vyrábí také tramvaje a autobusy.

Nové ostravské elektrobusy přitom při průběžném nabíjení na smyčkách dokážou denně ujet až 400 kilometrů. Obsluha bude elektrobusy nabíjet na dvou velkých stanicích s celkem čtyřmi nabíjecími rameny a díky rychlonabíjecí technologii bude doplňování energie v průběhu dne trvat maximálně 10 minut. „Dodávka nových elektrobusů je pro náš dopravní podnik významnou zakázkou. Chceme se tak podílet na zlepšování životního prostředí v našem regionu,“ řekl generální ředitel a předseda představenstva Dopravního podniku Ostrava Daniel Morys. Celková cena dodávky je téměř 308 milionů korun bez DPH a většina nákladů půjde právě z fondů Evropské unie.

Favority byly kotlíkové dotace a Dešťovka

Zásadním evropským projektem pro tuzemské životní prostředí jsou rovněž kotlíkové dotace, které pomáhají lidem s výměnou zastaralých uhelných kotlů za nové na zemní plyn, za tepelné čerpadlo nebo za moderní kotel na biomasu. EU poslala v minulém programovém období 2014 až 2020 na kotlíkové dotace 10 miliard korun a zájem o tyto dotace byl obrovský. Podle Kurta Dědiče, ředitele odboru ochrany ovzduší ministerstva životního prostředí, jsou právě dotace na výměnu kotlů největší akcí pro zlepšení ovzduší v Česku od 90. let. „Finance, které na to v Operačním programu Životní prostředí byly, jsou vyčerpány. Nyní dobíhají výměny kotlů z poslední, třetí vlny dotací. Teď s Evropskou unií jednáme a hledáme další prostředky, abychom mohli pokračovat,“ přiblížil Dědič. Program výměny starých kotlů začal v červenci 2015. Ministerstvo tvrdí, že výměna kotlů ročně snížila emise tuhých znečišťujících látek o 2700 tun, emise CO2 o 388 tisíc tun a emise jemných částic o 427 tun.

Návsi v Bratčicích na Brněnsku ještě nedávno dominovala stará požární nádrž se zabahněným okolím. Nyní je tu jezírko, do kterého stéká dešťová voda, tudíž zůstává ve vsi a neodtéká kanalizací pryč.
Návsi v Bratčicích na Brněnsku ještě nedávno dominovala stará požární nádrž se zabahněným okolím. Nyní je tu jezírko, do kterého stéká dešťová voda, tudíž zůstává ve vsi a neodtéká kanalizací pryč.
Foto: archiv HN

Kotlíkové dotace chválí i Ondřej Pašek, odborník na obnovitelné zdroje energie z mezinárodní organizace CEE Bankwatch Network. „Zafungovaly velmi dobře. Ukazuje se, že pokud je program pro domácnosti jednoduše postavený a dostatečně financovaný, lidé zájem o ekologické zdroje energie mají,“ všímá si Pašek.

Za pozornost stojí také další významný program, takzvaná Dešťovka. Je to dotace pro vlastníky či stavebníky rodinných a bytových domů, aby lépe využívali srážkovou a odpadní vodu. Dešťovka přispívá například na nákup retenčních nádrží na zalévání nebo na využití dešťové vody pro splachování toalet. I tady se veřejnost, ale také města a obce podařilo pro projekt nadchnout. „Zájem se z takřka počáteční nuly přelil v násobné překročení alokace v poslední vyhlášené výzvě,“ shrnuje mluvčí ministerstva životního prostředí Ondřej Charvát.

Dotace z Dešťovky využila třeba obec Bratčice na Brněnsku. Dříve tu měli starou smrdutou požární nádrž, jež vypadala nevábně. Obec přizvala architekty a teď se kolem nového jezírka točí společenský život obce. A obec Přísnotice, rovněž na Brněnsku, zase dešťovkou kropí místní park. „Dotace míří i do zlepšení pitné vody, velkým projektem je například modernizace úpravny vody Želivka, která vodou zásobuje více než milion lidí,“ dodává Charvát.

Místo betonování nechme přírodě volnost

Ne všechny evropské dotační programy ovšem veřejnost přijímá bez výhrad. Velkým problémem jsou podle Paška například evropské dotace na ochranu přírody, tedy na opatření podporující přímo ohrožené druhy rostlin a živočichů a jejich stanoviště. „V této oblasti se v uplynulém období čerpalo pomalu, část zdrojů byla převedena z ochrany přírody do výsadby zeleně ve městech nebo protipovodňových opatření. Operační program Životní prostředí tady byl určen jak pro Agenturu ochrany přírody a krajiny, tedy stát, tak pro malé žadatele z řad neziskových organizací. Velkou bariérou je tu složitost procesu žádosti o dotaci a další administrace projektu,“ vytýká Pašek. Vadí mu, že administrativní požadavky, počet nutných příloh nebo dokládání hodinových výkazů práce zaměstnanců jsou v těchto dotacích stejné pro všechny žadatele, což ty menší, kteří nemají rozsáhlý tým úředníků, od využití dotací odrazuje.

Stejně tak je podle odborníků z hlediska ochrany přírody problémem fakt, že dotační programy se až příliš zaměřují na investice, tedy většinou stavby a výrazné krajinné úpravy. „Při ochraně přírody ale potřebujeme především udržovat specifický způsob obhospodařování a užívání krajiny, ne ji výrazně měnit. Pokud by tedy peníze na ochranu a obnovu krajiny mohly být využívány pro ponechání rozsáhlejších ploch nerušenému vývoji nebo například k údržbě bezlesí, tak jak se na něm hospodařilo minulé stovky let, bylo by to přínosnější, než když se z Operačního programu Životní prostředí betonuje,“ podotýká Jan Skalík, odborník programu Krajina Hnutí Duha.

Dodává, že výraznou finanční podporu vyžaduje správa zemědělské krajiny. Společná zemědělská politika pošle do Česka v následujících sedmi letech v dotacích 300 miliard korun a podle Evropské unie je jejím cílem mimo jiné chránit vzácné druhy živočichů a rostlin i větší ochrana klimatu. „Ale způsob, jakým ministerstvo zemědělství tyto prostředky rozděluje, na cíle EU příliš nedbá, snaží se zvýšit produkci na úkor ochrany přírody. To je potřeba v následujících letech změnit,“ upozorňuje Skalík.

Velkým tématem je také odpadové hospodářství. Evropské dotace v oblasti odpadů podporují předcházení vzniku odpadů tím, že podporují nákup domácích kompostérů, vybavení potravinových bank a podobně. „Bohužel ale státu chybí přehled o tom, kolik jakých kapacit v zemi je. Přitom podle těchto údajů by se měl rozhodnout, co má v podpoře prioritu,“ připomíná odpadový expert Ivo Kropáček. Upozorňuje také na problém, že stát pořád zvažuje podporu nakládání se směsným komunálním odpadem, ačkoliv podle evropských směrnic by měla většina komunálních odpadů být vytříděná a produkci směsného odpadu by členské státy EU podporovat neměly.

Ostrava nakupuje 24 elektrobusů pro MHD, budou jezdit na 10 linkách. Město si od toho slibuje zlepšení ovzduší.
Ostrava nakupuje 24 elektrobusů pro MHD, budou jezdit na 10 linkách. Město si od toho slibuje zlepšení ovzduší.
Foto: archiv HN

Evropa chce řešit problémy v souvislostech

Přístup Evropské komise se od roku 2019, kdy se předsedkyní stala Ursula von der Leyenová a představila nové růstové strategie, především Zelenou dohodu pro Evropu, více zaměřil na boj s klimatickou změnou. V dalším programovém období 2021 až 2027 a především pak v Plánu na podporu oživení Evropy půjde na boj proti změně klimatu 30 procent financí EU, což je historicky nejvyšší podíl, jaký kdy evropský rozpočet na tuto oblast vynaložil. „Obecně platí také princip do not significant harm (tedy projekty, které za peníze EU vznikají, nesmí působit životnímu prostředí významné škody − pozn. red.) při jakýchkoliv investicích, tedy nejen těch, které jsou zaměřené na zelenou agendu,“ vysvětluje Magdalena Frouzová, mluvčí Zastoupení Evropské komise v České republice.

Evropská unie chce také v nastávajícím období klást ještě větší důraz na řešení problémů v souvislostech. „Jde o komplexní řešení, kdy kotlíkové dotace neřeší jen jeden aspekt v domě, ale jdou ruku v ruce s dalším krokem, jako třeba se zateplením. To přispívá k lepšímu boji s globálním oteplováním. Chceme předcházet situacím, kdy lidé třeba topí ekologicky, ale dům není dobře izolovaný, takže teplo jde takzvaně pánu Bohu do oken,“ dává příklad Frouzová.

Prosperující Česko

Stáhněte si přílohu v PDF

Administrativa se má zjednodušit

A změní se i čerpání peněz jako takové, a to například v novém programovém období Operačního programu Životní prostředí. „V první řadě půjde o uplatnění zjednodušených metod vykazování, které žadatelům usnadní administraci projektů. Program se také více zaměří na komplexní řešení projektů. To se týká například budov, kde bychom chtěli současně podporovat opatření týkající se zateplení, vnitřních prostor, akustiky, osvětlení i adaptace na změnu klimatu. Pokud bude žadatel chtít zelenou střechu nebo využívání dešťové vody, tak bychom to rádi umožnili v jednom projektu,“ představuje novinky Ondřej Charvát z ministerstva životního prostředí. Další novinkou budou inovované kotlíkové dotace, jež se zaměří na nízkopříjmové domácnosti, takže na ně dosáhnou i ti chudší.

„Dále do tradiční oblasti budování vodovodů a kanalizací se pokusí ministerstvo zařadit i soustavy domovních čistíren vod, které jsou už nyní u obcí velmi populární. Počítá se také se zapojením pravidel zeleného zadávání (u veřejných zakázek hraje roli, do jaké míry je podnikání dané firmy šetrné k životnímu prostředí, tedy například, jakou uhlíkovou stopu podnik zanechává, jak nakládá s odpady, kolik vody spotřebovává − pozn. red.). V neposlední řadě také půjde o návrat k podpoře environmentálního vzdělávání a osvěty z prostředků Evropské unie,“ doplňuje Ondřej Charvát z ministerstva životního prostředí.

Článek byl publikován ve speciální příloze Hospodářských novin Prosperující Česko.

Související
Newsletter

Byznys

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější z byznysu a finančních trhů?

Každý pátek od nás dostanete souhrn klíčových událostí doplněných o kontext. Autory jsou přední osobnosti Hospodářských novin: Jaroslav Mašek, Luděk Vainert, Milan Mikulka, Jana Klímová a Martin Ehl.

Přihlášením k newsletteru beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru