Masivní pátrání po mutacích má brzy začít. Být dřív, mohlo se předejít letošní katastrofické vlně, říká viroložka Tachezy

Máte podezření na britskou, brazilskou, indickou či jinou variantu koronaviru? Nejpozději příští týden má podle ministra zdravotnictví Petra Arenbergera (za ANO) v Česku začít masivní sekvenování vzorků pozitivních na covid-19, které má sledovat, jaké mutace v naší populaci kolují. Touto metodou se mohou odhalit nové varianty viru, které jej mohou proměnit tak, že získá na větší infekčnosti, rychleji se šíří nebo je odolnější vůči očkování. „Kdybychom měli systém sekvenování nastavený dříve, mohli jsme rychleji reagovat na britskou variantu koronaviru,“ říká viroložka Ruth Tachezy z Univerzity Karlovy, která se zjišťování mutací věnuje v laboratořích Biocev ve Vestci u Prahy.

Na nutnost výrazně více sekvenovat dlouhodobě upozorňují i další vědci, zejména z Iniciativy Sníh či Mezioborové skupiny pro epidemické situace, která radí vládě. Do obou z nich je zapojena i Tachezy. V neděli řekl ministr Arenberger v televizi Prima, že Česko bude sekvenovat kolem osmi tisíc vzorků měsíčně. Z rozpočtu několika ministerstev na to dá 160 milionů korun. Podle Tachezy ale stále není vyřešené financování pro soukromé laboratoře. „Bez nich takového počtu nelze dosáhnout,“ tvrdí Tachezy. Sekvenování vzorků se provádí například u lidí, kteří mají atypický průběh onemocnění nebo se nakazili, přestože byli očkovaní.

HN: Jsou už případy lidí, kteří se i přes očkování nakazili?

Ano, to se stává. Jednak vakcíny nejsou stoprocentně účinné, nebo k nákaze dochází buď mezi první a druhou dávkou, nebo po druhé dávce. Buď se nakazí dříve, než se jim vytvoří dostatečná hladina protilátek, nebo jde o lidi, kteří obecně hůře na vakcíny reagují. Je tu ale i možnost, že se nakazí nějakou jinou variantou koronaviru, proto je důležité tyto vzorky osekvenovat. Také je důležité sledovat lidi pod padesát let, kteří skončí na plicní ventilaci s těžkým průběhem. Je potřeba zjistit, jestli se u nich nejedná o novou variantu.