Je to jako běžet měsíc bez zastávky, popisuje lékař vypětí pacientů s covidem napojených na přístroj

Před pandemií koronaviru znal zkratku ECMO málokdo. Kvůli nákaze se extrakorporální membránová oxygenace neboli mimotělní podpora dostala do širokého povědomí. V pražské Všeobecné nemocnici, kde je největší ECMO centrum v zemi, byli zvyklí připojit na přístroj nejvýš 70 lidí za rok. Letos jich jen za první tři měsíce bylo 55.

Kardiolog a koordinátor ECMO týmu Jan Bělohlávek vysvětluje, že přístroj využívají u pacientů, kterým už nestačí běžná intenzivní péče. Selhávají jim plíce – třeba právě kvůli covidu, srdce nebo obojí. Bez napojení na přístroj je pravděpodobnost úmrtí v takových případech 80 až 100 procent. Když pacientovi přístroj pomůže, čeká ho dlouhá rekonvalescence. „Studentům nebo laikům vždycky říkám: Představte si, že bych vám teď řekl, ať se zvednete a běžíte. Směrem na Motol, pak na Zličín, Beroun a Plzeň. A takhle běžte měsíc, bez zastávky,“ popisuje Bělohlávek, jak jsou kritický stav a intenzivní péče pro pacienta náročné.

HN: Co přístroj s tělem pacienta dělá?

Když plíce nefungují dostatečným způsobem, tedy málo okysličují krev nebo nedostatečně zbavují organismus kysličníku uhličitého, a je potřeba tuto jejich funkci nahradit, pak se speciálním způsobem pacient napojí na přístroj ECMO, který okysličuje žilní krev a dodává ji zpátky do těla. Pacientovým vlastním oběhem se krev dostává k jeho orgánům, jak má. To vše za předpokladu, že pacientovi dobře funguje srdce, obě jeho části.

HN: A když srdce dobře nefunguje?

Tak je to trochu jinak. Mimotělní oběh převezme zároveň funkci srdeční pumpy. Buď částečně, nebo úplně. Má to své důsledky, které mohou být pro pacienta nevýhodné. Nicméně v situaci, kdy je pacient bezprostředně ohrožen na životě, se jedná o metodu, která je sice velmi invazivní, ale je schopná na přechodnou dobu v řádu dnů až týdnů částečně či úplně nahradit funkci srdce, plic nebo obojího. ECMO neléčí. Jen udrží člověka při životě, aby se mohl vyhojit.