Malému dítěti se na kůži udělal flíček a nepříjemně svědí. Zřejmě se bude jednat o typ vyrážky, kterou již několikrát mělo a jeho lékař i rodiče přesně vědí, která mastička zabírá. Ovšem k dostání je pouze na předpis. Dříve bylo nutné se objednat, dojít i s dítětem do ordinace, flíček ukázat a nechat si vystavit recept. Dnes stačí v mobilu zapnout příslušnou aplikaci, spojit se s lékařem z domova přes videohovor, vyrážku ukázat on-line, a potvrdí-li se, že se jedná o známý problém, recept rodiče obdrží za pár minut přes e-mail nebo SMS.
České stopy v telemedicíně
Možností telemedicíny, tedy léčby pomocí technologií na dálku, v posledních letech rychle přibývá. Její využívání bezesporu urychlila i pandemie koronaviru, která v podstatě ze dne na den výrazně omezila možnosti návštěv pacientů u lékaře.
Ryze českou telemedicínskou aplikací je například Meddi, kterou se svým týmem vyvinul podnikatel Jiří Pecina. Vývoj a přípravy trvaly čtyři roky a v praxi funguje od loňského podzimu. "Lékaři jsou dnes v podstatě administrativní pracovníci, skoro neexistuje propojení a předávání elektronických informací. Rád bych právě toto změnil," říká Pecina.
Slovo telemedicína pochází z řečtiny a latiny. Řeckou předponu slova "tele-" lze přeložit jako "na dálku", latinský výraz "medeor" znamená "léčím".
První lékařské telemetrické programy se objevily v polovině 60. let 20. století v programu NASA na pilotované vesmírné lodi za účelem monitorování tělesných funkcí astronautů.
V Evropě sahají počátky telemedicíny do 70. let minulého století.
V roce 2012 ve Fakultní nemocnici Olomouc vzniklo ve spolupráci s Univerzitou Palackého Národní telemedicínské centrum. To se v roce 2020 stalo Kompetenčním centrem pro telemedicínu pod Ministerstvem zdravotnictví ČR.
Po návratu ze Spojených států před čtyřmi lety proto začal společně se svou ženou Alenou vyvíjet telemedicínskou aplikaci, která může až pětinu fyzických návštěv u lékaře převést do digitálního prostředí a ušetřit tím pacientům i zdravotnímu personálu čas. V aplikaci jsou nyní zaregistrovány přes tři tisíce lékařů všech specializací a použily ji už desítky tisíc lidí z řad pacientů. Pro specializovaná lékařská pracoviště, jako je například brněnský Masarykův onkologický ústav, ale vznikají i specializované aplikace na míru. Svoji verzi aplikace Masarykův onkologický ústav představí koncem letošního dubna a zpřístupní ji všem svým pacientům.
"Pracujeme také na specializovaných verzích pro další instituce, jako je například Ústav pro péči o matku a dítě v Praze-Podolí a mnohé další," říká Pecina.
Největší zájem o použití aplikací telemedicíny mají chronicky nemocní pacienti, k nimž patří například diabetici, astmatici nebo lidé s vysokým tlakem, které lékař dobře zná a v aplikaci najde jejich výsledky třeba z odběrů krve.
Často se jedná o rutinní kontroly, kdy člověk potřebuje jen konzultaci nebo předepsání už užívaného léku. Zároveň aplikace zjednodušují zasílání a sdílení lékařských dokumentů. "Důležité je, že komunikace probíhá mezi lékařem a u něj registrovaným pacientem, což je podle Sdružení praktických lékařů nutný předpoklad k vykonávání telemedicíny," upozorňuje Pecina.
Informace o zdravotním stavu pacientů do aplikace mohou proudit i automaticky přímo z medicínských přístrojů. Aplikace se může připojit například na některé tlakoměry nebo na měřiče hladiny cukru. "Umíme nabírat i data z chytrých hodinek a dalších zařízení. Nyní probíhají testy ve specializovaných zdravotnických ústavech a brzy tyto funkce zpřístupníme ve verzích pro veřejnost," ujišťuje Jiří Pecina.
Základní používání aplikace Meddi je zdarma, prémiové funkce za poplatek, k používání ale nejsou nutné.
Dalším výrazným projektem v oblasti telemedicíny je také česká služba Lékař online 24/7, za níž stojí společnosti EUC a Nula s.r.o. Funguje formou webových stránek a propojuje pacienty s lékaři, a to za poplatek 290 korun. Na dálku tak pomáhá například lidem s akné, sennou rýmou, potížemi se spánkem, bolestmi svalů, kašlem či s migrénami. Poté co pacient na webových stránkách vyplní krátký dotazník, kde popíše svůj problém, služba jej prostřednictvím chatu nebo videohovoru spojí s lékařem a ten doporučí další postup.
"Lidstvo stárne, prodlužuje se průměrný věk dožití, a tím stále narůstá počet pacientů staršího věku. Všichni tito pacienti potřebují pravidelnou péči. Optimalizujeme klinické postupy a uvolňujeme časové kapacity pro pokročilou léčbu. Stejně tak uvolňujeme ruce lékařskému personálu, který už není tak zahlcen administrativou," říká Daniel Soukup, manažer telemedicínských služeb zdravotnické skupiny EUC.
Tomáš Výlet, projektový vedoucí v Nula s.r.o., dodává, že koronavirová krize výrazně urychlila digitalizaci českého zdravotnictví. "Zájem o telemedicínu se v pandemii mnohonásobně zvýšil, a to jak na straně poptávky pacientů, tak na straně nabídky lékařů," shrnuje Výlet.
Ještě v roce 2019 prý jejich první návrhy vypadaly nemyslitelně a utopicky. "Dnes se postupně stávají zcela běžnou nabídkou velkých zdravotních zařízení. Mluvit s lékařem přes video najednou nevypadá tak futuristicky. Ještě nás všechny sice čeká dlouhá cesta, ale již dnes je vidět, že se vnímání a pohled populace a lékařů na telemedicínu změnil," podotýká Výlet. Na prvních dvou EUC klinikách dokonce tuto službu nabízejí jako přirozenou součást péče praktických lékařů.
Pro radu i termín návštěvy u lékaře
Zřejmě nejdéle fungující službou vzdáleného přístupu k lékaři je v Česku uLékaře.cz, která vznikla už v roce 2007 a za níž stojí známý chirurg Tomáš Šebek a jeho spolupracovník Rudolf Ringelhán. Služba nejprve poskytovala informace o medicíně a zdraví, pak přidala on-line poradnu s lékařem. Dnes je možné se zde nejen poradit, ale funguje také jako aplikace pro objednání k lékaři, což je v současné době její nejoblíbenější využití.
Stránky uLékaře.cz navštíví měsíčně půl druhého milionu lidí a službu lékařské on-line poradny a objednání k lékaři měsíčně využije kolem pěti tisíc uživatelů. "Pro letošní rok je naším hlavním tématem prevence, kdy chceme lidi motivovat k péči o své zdraví s cílem jeho udržení do pozdního věku. Zatím tuto službu mohou využívat naši firemní klienti a jejich zaměstnanci," přibližuje Martin Pospíšil, výkonný ředitel uLékaře.cz.
V týmu více než tří set padesáti lékařů, kteří se službou uLékaře.cz spolupracují, je i doktorka Soňa Boušková. Pracuje pro on-line poradnu, řídí tým lékařů, kteří dotazujícím poskytují poradenství, a sama také na dotazy odpovídá. "Je bezpečnější poradit se s profesionálem nežli zoufale řešit své obtíže na všemožných internetových fórech. Obzvlášť v době pandemie může být vzdálený přístup pro úvodní konzultaci smysluplnější než cestování k lékaři a dlouhé sezení v čekárně," připomíná Boušková.
I ona ze své vlastní zkušenosti dodává, že především v době pandemie zájem o on-line služby prudce roste. Zároveň ale připouští, že telemedicína nemůže nahradit osobní kontakt s lékařem úplně. "Lidem v akutních a život ohrožujících stavech doporučuji neprodleně vyhledat lékaře fyzicky. Stejně tak se návštěvě ordinace nevyhnou ti, u nichž je zapotřebí ošetření nebo přímé vyšetření lékařem nebo přístroji," upozorňuje Boušková.
Kdy problém řešit on-line?
Služby telemedicíny využila i Milena Jirovcová, konkrétně službu Lékař online 24/7. "Nebylo mi dobře, měla jsem pocit, že mám nějaký problém s močovými cestami, což se nakonec potvrdilo," vzpomíná Jirovcová. Telemedicínu zvolila proto, že se cítila opravdu zle, měla bolesti a nechtěla zbytečně riskovat další zhoršení zdravotního stavu během cesty k lékaři a čekání v čekárně. Přihlásila se proto do služby, vyplnila dotazník zdravotního stavu a za chvíli ji kontaktovala lékařka. "Dotazník byl velmi podrobný, a navíc jsem ještě své potíže popsala lékařce v on-line chatu. Měla jsem jistotu, že na druhé straně je opravdový lékař, odborník, který se mi bude věnovat, jak dlouho bude potřeba. Paní doktorka se mě v chatu velmi podrobně na mé potíže vyptávala a hodnotila je. Poradila mi, jak mám v případě zánětu močových cest postupovat, jaké léky mohu užívat i jak se můj stav může vyvíjet dále. Se službou jsem byla velmi spokojená," popisuje svou zkušenost Jirovcová.
Telemedicína ale rozhodně neznamená, že se on-line dá vyřešit vše. "Existují doporučené postupy pro telemedicínu, podle kterých například připravujeme mediky pražské Karlovy univerzity i Masarykovy univerzity v Brně. Tyto postupy obsahují takzvané red flags, tedy výstražná znamení, podle nichž by měl lékař rozpoznat, že je nutné pacienta vyšetřit fyzicky," zdůrazňuje Pecina z Meddi. Jsou to právě například akutní stavy, kdy je skutečně nutné neprodleně navštívit pohotovost či si zavolat záchranku.
Virtuálně lze řešit až třetinu kontaktů
Podle Tomáše Doležala, experta na finance a technologie ve zdravotnictví, je telemedicína logický vývoj ve zdravotnických systémech, které dosáhly určité úrovně digitalizace a dostupnosti elektronických zdravotních dat. "Zahraniční zkušenosti ukazují, že až třetina kontaktů mezi lékařem a pacientem se může odehrávat na dálku, tedy virtuálně. Telemedicína šetří čas pacienta i lékaře, a může dokonce zvýšit kvalitu poskytovaných zdravotnických služeb. Nemůžeme v Česku zůstat pouze u telefonu," vtipkuje Doležal a dodává, že s telemedicínou se u nás naplno začalo počítat až pod tlakem pandemie covidu-19 a zatím se nerozvíjí dostatečně rychle. "Nemáme vytvořený legislativní rámec a nemocnice či lékaři zatím nejsou dostatečně motivovaní úhradovými mechanismy, aby péči na dálku nabízeli jako standardní službu. Věřím ale, že se to bude postupně měnit i díky podpoře zdravotních pojišťoven," doufá Doležal.
Že se význam telemedicíny v době pandemie zvyšuje, si myslí i Ladislav Mlčák, specialista na poradenství v oblasti techniky Technologické agentury ČR. "Rychle se například rozvíjí dohledové a komunikační systémy. Ty jsou však zaměřené spíše na monitoring než na samotnou léčbu," říká Mlčák. "Bylo by ale nebezpečné si představovat, že se celá medicína přesune do on-line prostředí a přemění se na virtuální medicínu. Lze uvažovat o určitém zastoupení některých činností lékařů, nikoliv však o nahrazení lékařů technologiemi," upozorňuje Mlčák
Řada zdravotních pojišťoven dnes už telemedicínské služby vnímá jako plnohodnotnou péči a zapracovává jejich úhradu. David Šmehlík, náměstek ředitele Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP), například vzkázal, že s využitím nástrojů telemedicíny VZP počítá a chce zapojit všeobecné praktické lékaře, praktické lékaře pro děti a dorost, ambulantní specialisty, nemocnice, gynekology a další. "Založili jsme také expertní skupinu pro telemedicínu, do níž jsme přizvali zástupce odborných lékařských společností, univerzit, sdružení praktických lékařů, sdružení ambulantních specialistů, nemocnic a parlamentních zdravotnických výborů Poslanecké sněmovny a Senátu," uvedl Šmehlík. Telemedicínu do svých programů zavádějí i další pojišťovny, například Zdravotní pojišťovna Ministerstva vnitra ČR nebo Oborová zdravotní pojišťovna.
Článek byl publikován ve speciální příloze HN Inovace ve zdravotnictví.
