Nejčastěji se do něj dává pečivo, ovoce a zelenina, je průsvitný, lehký a kompostovatelný a šije se v Česku. S nápadem na výrobu alternativy mikrotenových sáčků přišly Hana Fořtová a Tereza Dvořáková před sedmi lety. Z recyklovatelných vláken na bázi kukuřičného škrobu, která dovážejí ze Švýcarska, vyvinuly produkt na podporu boje s jednorázovým plastovým odpadem − udržitelný sáček Frusack.

Projekt autorky uvedly na mezinárodní prodejní přehlídce Prague Design Week v roce 2015. Pak prošel startupovým akcelerátorem a crowdfundingovou kampaní, kde se oproti stanovené částce 150 tisíc korun podařilo vybrat více než čtyřnásobek. Rozjezd firmy podpořila také půlmilionová investice od podnikatele Martina Stránského.

Na tuzemském trhu se staly sáčky vyrobené z polymeru kyseliny mléčné (PLA) vyhledávanou "zelenou" inovací a značka expandovala i za hranice − do Norska, Finska, Německa, Rakouska či Španělska. Vedle dílčích kamenných prodejen a e-shopů je Frusack dostupný i v internetovém obchodě Amazon. Balení dvou ekologických sáčků o velikosti 32 na 32 centimetrů a nosnosti 3,5 kilogramu stojí 210 korun. Do roku 2019 se Frusacku prodalo přes čtvrt milionu kusů. Toto číslo chtěla společnost loni navýšit na dvojnásobek, k čemuž měla přispět spolupráce s obchodním řetězcem Albert. Pak ale přišla koronakrize a tržby společnosti se propadly. Ambice však nikoliv. "Odpadla nám velká část zakázek, netušili jsme, co s námi bude. Bylo potřeba hledat nové cesty a odrazit se ode dna," říká Hana Fořtová.

Hana Fořtová

Původně studovala medicínu, obor však opustila a vystudovala Vysokou školu ekonomie a managementu v Praze. Témata ekologie a udržitelnosti jí byla vždy blízká. S kolegyní Terezou Dvořákovou proto založila v roce 2015 společnost Infiberry, v rámci které ve spolupráci s investory vznikl projekt Frusack – udržitelná alternativa jednorázových mikrotenových sáčků.

Na začátku loňského roku jste představili Frusack v prodejnách Albert, nyní spolupráce zamrzla. Pokoušíte se ji obnovit?

Frusack jsme do prodejen uvedli přes kampaň, kdy zákazníci za nákup sbírali body a potom si produkt mohli zakoupit přímo v obchodě za výhodnější cenu. Kampaň byla úspěšná a pomohla nám oslovit širší cílovou skupinu. Frusack byl během prvních pár dnů kompletně vyprodaný a museli jsme rychle vyrábět a doplňovat zásoby. Jenže pak přišla koronakrize a celý food retail řešil vykoupené těstoviny a rýži, zaváděla se rozsáhlá hygienická opatření. V tu chvíli nemělo smysl, abychom lidi přesvědčovali o redukci plastového odpadu, když se i rohlíky balily do mikrotenových sáčků a všude visely jednorázové rukavice. V současné době je spolupráce pozastavená, budeme se o ní bavit, až se situace uklidní.

I když to nevyšlo podle představ, v čem pro vás byla tato zkušenost přínosná?

Díky uvedení do supermarketů se nám podařilo překlenout pomyslnou metu dosavadní dostupnosti v e-shopech a kamenných obchodech zaměřených na udržitelnost a zdravou výživu. Je to pro nás vstup do velkého B2B trhu, který je pro budoucnost značky velmi důležitý.

Frusack pronikl i do zahraničí, působíte i v Americe. Jak se tam značce daří?

Nahrává nám, že západní trhy jsou udržitelným tématům více nakloněny. Americký trh se pro nás na začátku loňského roku rozjel naprosto skvěle, protože některá americká města a státy začaly zavádět plastové restrikce. Bohužel vzápětí na všech frontách zasáhl covid, v čemž plastová lobby spatřila obrovskou příležitost a zatlačila na lokální vedení států, aby zákazy vzali zpět. I přesto, že se právě na plastech koronavirus drží aktivní nejdéle ze všech materiálů a podle vědeckých studií je ošetřený obal z domova mnohem bezpečnější než předbalené zboží, které mohly osahat desítky lidí. Začala nám odpadat spousta velkých zakázek, mohli jsme být minimálně na trojnásobném obratu.

Start-upy v Česku

Seriál týdeníku Ekonom, ve kterém vám budeme ve spolupráci se soutěží Vodafone Nápad roku přinášet až do léta profily nejzajímavějších českých start-upů posledních let.

Jak jste se s tím vyrovnali?

Začali jsme hledat možnosti, jak s materiálem na bázi kyseliny mléčné pracovat dál, protože trh s potravinami se pro nás na určitou dobu uzavřel − měli jsme vyrobit stovky tisíc kusů sáčků, skončili jsme na nižších desítkách tisíc. Zaměřili jsme se proto víc na podstatu materiálu a zkoušeli vymyslet další možnosti, jak tuto tkaninu využívat jako obal, to byl nejjednodušší krok. Od loňského podzimu také zákazník nakoupí ve vybraných e-shopech zboží zabalené ve Frusacku bez jednorázového transportního obalu. Sáček pak může používat jak na nákup ovoce a zeleniny, tak na skladování věcí, praní oblečení a nakonec ho může vrátit zpět k nám. My ho doručíme na průmyslovou kompostárnu nebo ho zrecyklujeme. Otestovali jsme, že tento model funguje a teď o spolupráci jednáme s globálním hráčem oděvního průmyslu.

V jakých dalších segmentech trhu lze materiál využít?

Testujeme PLA jako podklad pro hydroponické a aeroponické pěstování microgreens (mikrobylinky, které obsahují násobně více živin než stejné množství dorostlé rostliny − pozn. red.). Nové trendy v zemědělství založené na nízké spotřebě vody a minimální produkci emisí jsou velký trend a náš materiál by tak mohl najít další využití. Také se nám podařilo navázat klíčovou obchodní spolupráci s ostravskou společností Nilmore, která se poslední tři roky ve spolupráci s univerzitami a dalšími partnery soustředila na vývoj a výzkum oděvních textilií z PLA. Součástí řešení je i komerční recyklace, kdy Nilmore recykluje staré produkty z PLA a opětovně vyrábí stejně kvalitní produkt. Vzniká tak první cirkulární model na světě, který má širokou aplikaci v oděvním a obecně textilním průmyslu, který patří k největším znečišťovatelům. Naše portfolia jsou plně komplementární a pravděpodobně přistoupíme v budoucnu k fúzi.

Související