Názory českého prezidenta Miloše Zemana všichni dobře znají. Tvrdí to alespoň jeden z největších odborníků na bezpečnostní a zahraniční politiku Ruska profesor Mark Galeotti. „Na Západě, v Moskvě nebo kdekoliv jinde všichni vědí, na čí straně je,“ říká v rozhovoru s HN o ohlasech kauzy Vrbětice, v níž jsou z výbuchů muničních skladů podezřelí agenti ruské vojenské rozvědky GRU. „Upřímně řečeno překvapilo mě, že Zeman vůbec mluvil o tom, že existují dvě vyšetřovací verze. Čekal bych od něj, že ruské zapojení rovnou vyloučí,“ říká Galeotti. Spojenci teď podle něj Česko podpoří, což by dřív rozhodně nebylo samozřejmé. 

HN: Jak hodnotíte českou reakci na kauzu Vrbětice, tedy vyhoštění ruských diplomatů?

Jako docela impozantní. Dlouhou dobu víme, že Rusové své velvyslanectví v Praze využívají jako základnu pro své špionážní operace nejen v Česku, ale i v sousedních zemích. Lidem z českého ministerstva zahraničí jsem často říkal, že by s tím Česko mělo něco udělat. Odpovídali, což jsem chápal, že si jsou problému sice vědomi, ale že Rusko by na jakoukoliv českou akci odpovědělo velmi tvrdě a disproporčně. Tehdy tvrdili, že to za to nestojí. 

HN: Co se změnilo?

Češi byli přesvědčeni, že Rusové z Prahy prostě provozují špionáž. To bylo nepříjemné, především kvůli rozsahu této špionáže, ale v zásadě ještě tolerovatelné. Ale sabotáž, při které zemřeli dva lidé, což je případ Vrbětic, je něco úplně jiného. Dalším důvodem je fakt, že ruská aktivita po celé Evropě, nejen v Česku, v posledních letech narůstala. A za třetí – Češi se dříve báli, že, pokud by proti Rusku zasáhli, jejich spojenci by je příliš nepodpořili. Obávali se, že by se jim dostalo jen slov podpory. A měli pravdu. Teď si Češi jednak uvědomili, že už opravdu musí přikročit k akci, jednak měli pevnější ujištění, že je aspoň někteří spojenci podpoří. Což už se opravdu stalo.

Mark Galeotti (55)

Věnuje se ruské domácí, zahraniční a bezpečnostní politice, ruské a sovětské historii, špionáži a mezinárodnímu zločinu. Napsal více než 20 knih a stovky článků.

V současnosti je profesorem na londýnské Škole slovanských a východoevropských studií. V letech 2016 až 2018 působil v Praze v Institutu mezinárodních vztahů.

Deník Financial Times ho označil za „jednoho z nejbystřejších komentátorů Putina a moderního Ruska“.

Článek pro předplatitele
Ještě na vás čeká 70 % článku. Pokračovat ve čtení můžete jako náš předplatitel.

Vedle přístupu k veškerému on-line obsahu HN můžete mít:

  • Mobilní aplikaci HN
  • Web bez reklam
  • Odemykání obsahu pro přátele
  • On-line archiv od roku 1995
  • a mnoho dalšího...

Máte již předplatné? Přihlaste se.

Přihlásit se

Zajímá vás jen tento článek? Dočtěte si ho za 19 Kč.

Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Odesláním objednávky beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s.

Nepřeji si dostávat obchodní sdělení týkající se objednaných či obdobných produktů společnosti Economia, a.s. »

Zaškrtnutím políčka přijdete o možnost získávat informace, které přímo souvisí s vámi objednaným produktem. Mezi tyto informace může patřit například: odkaz na stažení mobilní aplikace, aktivační kód pro přístup k audioverzi vybraného obsahu, informace o produktových novinkách a změnách, možnost vyjádřit se ke kvalitě našich produktů a další praktické informace a zajímavé nabídky.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.