V Česku je mnoho technologických talentů, velké investiční příležitosti, skvělé inovativní firmy a pokročilý výzkum. Cimrmanovský národ miluje inovace a rád si hraje. „Ale neumí to přetavit v úspěch stejným způsobem, jako se to daří v americkém Silicon Valley, v Londýně nebo v Montrealu,“ shrnula Sara Polak, dlouholetá propagátorka umělé inteligence ve světě a zároveň absolventka Aspen Young Leaders Programu pro budoucí lídry. Právě umělé inteligenci (AI) a otázce, proč se v Česku nedaří na tomto poli výrazněji uspět, se věnovala on‑line diskuse s názvem „AI v Česku. Kde na to vzít?“.

Minulý týden ji v pražské Paralelní Polis uskutečnila nezisková organizace Aspen Institute Central Europe (AICE), spolek Prg.ai a Hospodářské noviny. Byla to již druhá ze série debat o umělé inteligenci, kterou Aspen Institute Central Europe pořádá, a tato část se soustředila především na rozvoj AI v Česku z pohledu investic.

Andrej Kiska, syn bývalého slovenského prezidenta a jeden z partnerů největšího českého fondu rizikového kapitálu Credo Ventures, podotkl, že v Česku je paradoxně k dispozici víc investičních financí než potenciálně úspěšných AI start-upů, do kterých by se daly peníze investovat. „Úspěšný start-up se nevyznačuje vysokým počtem kvalitních expertů v nějaké konkrétní oblasti typu AI. Vyznačuje se schopností vyřešit zákaznický problém unikátním způsobem a vybudovat kolem tohoto řešení firmu. AI může být jeden z nástrojů, jak problém vyřešit, ale na to, abych vybudoval úspěšný start-up, musím nejprve pochopit, co je zákazníkův problém. A také můj způsob řešení by měl být desetkrát lepší, než jak to dělá konkurence,“ zdůraznil Kiska. Dodal, že například Zuckerbergova sociální síť Facebook také nevznikla z popudu AI expertů, ale jednoduše z potřeby vysokoškoláků spojit se a sdílet soukromí. Nyní má však jednu z nejvyspělejších AI laboratoří na světě.

AI by se měla zaměřit i na přípravu dat

Matouš Kostlivý ze společnosti Valeo, což je francouzský dodavatel pro automobilový průmysl, podotkl, že jeho firma se k AI technologiím dostala díky práci s velkými daty. „Kdysi někdo udělal klíčové rozhodnutí, že se z dodavatele pro automotive staneme i dodavatelem inteligentních systémů pro autonomní řízení a senzorů, které autu dávají povědomí o jeho okolí. Najednou naše firma, která původně není z IT oboru, začala generovat obrovské množství dat a dostala se do úplně jiné pozice. Nyní konkuruje i společnostem, se kterými dříve do styku nepřišla,“ zmínil Kostlivý.

Valeo se tedy muselo zaměřit i na efektivní práci a nakládání s daty, na metody, jak data sbírat, uchovávat a zpracovávat pro to, aby se na nich dal AI výzkum provádět. To vše navíc v situaci, kdy existuje řada regulací pro uvedení technologií autonomního řízení do provozu. Spuštění předchází velké množství testů a validací, aby technologie byly bezpečné a vše fungovalo, jak má. „Abyste všem těmto požadavkům dostáli, musíte věnovat velké úsilí na přípravu dat pro AI výzkum. A přesně to je podle mě jeden ze směrů, kterým se AI může ubírat. Až dosud je totiž pro přípravu dat potřeba velké množství manuálních operací, které musí někdo fyzicky dělat. Nyní se tedy hledají způsoby, jak přípravu dat automatizovat,“ přiblížil Kostlivý. Dodal také, že při testování a validaci systémů autonomního řízení vozidel umělá inteligence výrazně pomáhá a firmám, jako je Valeo, může ušetřit mnoho nákladů.

Související

Zvýšit povědomí v regionech

Diskuse se účastnil i Jan Míča, vedoucí oddělení evropské digitální agendy Úřadu vlády ČR, který souhlasil s Andrejem Kiskou, že peníze do AI inovací v Česku jsou a budou. Česko by se ale podle něj mělo víc zaměřit na rizikový kapitál a na spolupráci soukromého a veřejného sektoru.

„Opomíjíme také investice do lidí. Technologické talenty sice v Česku máme, ale to jsou jen experti, kteří vystudují vysokou školu. My však musíme celkově změnit nastavení společnosti, co se týče vnímání technologií. Máme sice Prg.ai a Brno.ai (neziskové iniciativy, které se zasazují o inovační prostředí umělé inteligence, pozn. red.), ale tím to končí. Měly by se podniknout spanilé jízdy do regionů, aby i například lidé v Pardubickém kraji pochopili, co AI je, co může přinést hrubému domácímu produktu i jim jako lidem,“ doporučil Míča. Dodal také, že Češi umělou inteligenci většinou vnímají jako něco, co přináší peníze a ulehčí život, ale měli by vnímat i hrozby, které AI může znamenat.

„Měli bychom mít v povědomí celistvější obraz o AI. Na jedné straně figurují investice a vzniká tu skvělé prostředí pro start-upy i malé a střední podniky a z Evropské unie máme spoustu možností, jak na to dosáhnout. Na druhé straně jsou lidé, a nebavím se jen o AI expertech z ČVUT například, ale o celé společnosti, která by měla mít širší povědomí o problematice umělé inteligence,“ vysvětlil Míča.

I David Čaněk, zakladatel české firmy Memsource, což je cloudový systém pro překlady, který se z malé společnosti během deseti let stal jednou z největších světových firem v oboru, souhlasil s tvrzením, že peníze pro AI v Česku nejsou problém. Sehnat peníze je podle něj jen úkol a je to dobrý test, jak si udělat prezentaci a popsat přínosy daného produktu nebo řešení investorům. „Problém spíš je vymyslet to řešení jako takové. Vymyslet skvělý produkt, dobře pochopit problémy, které potenciální zákazníci mají, a vyvinout pro ně něco skutečně unikátního. Pokud se někdo zasekne už na financování, tak je to asi dobře, protože to není ten nejtěžší úkol,“ myslí si Čaněk.

AI může nastartovat nové objevy

Moderátorka Polak připomněla jistou schizofrenní situaci, kdy Češi jsou podle ní inovativní, inženýrsky vyspělý národ, ale zároveň v Česku stále vládne zkostnatělé rakousko‑uherské vnímání vzdělávání s velmi konzervativním přístupem. „Máme problém s propojováním studentů a průmyslu. Přitom je to důležité, aby studenti mohli dělat, co je baví, aby je neukradl první korporát, a zároveň šli se svými dovednostmi tam, kde jsou nejvíc potřeba,“ zmínila Polak. Diskutující tedy řešili otázku spolupráce univerzitní sféry a praxe.

Jednou z průlomových aplikací umělé inteligence v praxi je automatický jazykový překlad. Podle Josefa Šivice, člena Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky ČVUT v Praze (CIIRC), který se věnuje novým metodám počítačového vidění a strojového učení, se ale takto viditelné a široce použitelné výsledky brzy přelijí i do dalších oborů, například do chemie, biologie nebo fyziky. Obrovský potenciál má podle něj AI při výrobě nových léků nebo materiálů. „Například s Masarykovou univerzitou a s experty na proteinové inženýrství jsme začali spolupracovat na hledání léku na Alzheimerovu chorobu. Umělá inteligence je tedy takový motor, který může nastartovat úplně nové objevy, zejména v oborech, jež generují velké množství dat,“ myslí si Šivic.

Související