Obdobím "klidu a harmonie, kdy všichni mají jasné plány a vize do budoucna" byla dekáda po odeznění finanční krize z roku 2008. Po zotavení z jejích následků došlo ke konsolidaci a lídři oboru začali výrazně zefektivňovat výrobu. Průmyslová výroba postupně rostla stále vyšším tempem, stejně jako instalace robotů a automatizovaných systémů. Poptávka po strojích překonávala i ty nejoptimističtější prognózy, zdálo se, že nás, slovy klasiků, "čekají jen samá pozitiva a sociální jistoty" a "only the sky is the limit".

Již v průběhu tohoto desetiletí však postupně do oboru vstupovaly nové trendy: daleko výraznější míra robotizace a automatizace, autonomní výrobní procesy, Průmysl 4.0, digitalizace, elektromobilita, nástup mladé generace a jejího jiného ekonomického chování (vztah k práci, volnému času či vlastnění věcí) a mnoho dalších. Navíc se v roce 2018 začaly objevovat první náznaky mírného ochlazení poptávky, které však bylo predikované.

Nicméně kombinace vnitřních a vnějších vlivů začala mít větší negativní důsledky, než se předpokládalo. A to jsme již u podobenství s druhou fází bájné stavby, kdy lidé hovořící mnoha jazyky spolu nedovedli komunikovat a nastal chaos. Ten zavládl mírně i ve strojírenství, přesněji nejistota a z ní plynoucí omezení plánovaných investic. Obzvláště ty velké se plánují mnoho měsíců na základě tvrdých ekonomických dat a předpovědí. Pokud však předpověď zní "nikdo neví, co bude", je logické, že se mnoho majitelů firem ochotných investovat nenajde.

Budoucnost strojírenství

Stáhněte si přílohu v PDF

Do tohoto už tak komplikovaného a s jinými obory propojeného receptu se loni přidala jedna nová a naprosto nečekaná přísada − pandemie koronaviru. Ta umocnila a urychlila stávající krizový vývoj a způsobila krizi v dalších, zatím víceméně nedotčených oborech, například v leteckém průmyslu. Přidaly se další dosud nemyslitelné obtíže: přerušení subdodávek, nedostatek základních surovin či polovodičových součástek.

Jaká je vize? Vezměme si křišťálovou kouli a zkusme si zahrát na Sibylu či Nostradama. Automobilový průmysl pod tlakem emisních limitů asi čeká "elektrická revoluce", která ani z pohledu životního prostředí moc smysl nedává. S ní souvisí i velká změna v subdodavatelských řetězcích. Letecký průmysl čekají těžké roky a vypadá to na změnu směrem k menším a úspornějším strojům.

Obecně se mluví o třech hlavních vlivech na strojírenský průmysl. Odklon od produktu směrem k řešení nebo službám, minimalizace dopadu výroby a výrobků na životní prostředí a digitalizace, se kterou se pojí vyšší míra robotizace a automatizace. Kdo zvládne tyto výzvy nejlépe, stane se vítězem této složité a přelomové etapy.

Článek byl publikován ve speciální příloze Hospodářských novin Budoucnost strojírenství.

Související