Obavy z toho, že očkování proti koronaviru může způsobit krevní sraženiny a v některých případech vést až k úmrtí, ve světě rostou. První problémy se objevily v Evropské unii, u několika desítek lidí, kteří dostali vakcínu britsko-švédského výrobce AstraZeneca. Dánsko ve středu oznámilo, že očkování AstraZenecou proto zcela zastaví. O den dříve americké zdravotní úřady kvůli podobným komplikacím pozastavily očkování jednorázovou vakcínou firmy Johnson & Johnson.

Obě vakcíny měly hrát zásadní roli v boji proti nemoci covid-19 také v Česku. Vládní strategie počítala s tím, že se díky nim očkování v následujících měsících výrazně zrychlí. Na rozdíl od vakcín Pfizer/BioNTech a Moderna se nemusí skladovat při výrazně nízkých teplotách, což umožňuje dodávky do ordinací praktických lékařů. Ti ale nyní stojí před rozhodnutím, zda pacienty očkovat navzdory riziku krevních sraženin.

„Já bych očkování doporučil. Ale konečné rozhodnutí je na pacientovi,“ uvádí Petr Dulíček, vedoucí centra pro trombózu a hemostázu v královéhradecké fakultní nemocnici. Uznávaný odborník na poruchy srážlivosti krve vede také hematologickou poradnu. Pacientům by vakcínu nedal jen v případě, kdy by z očkování měli velký strach. „Nebo pokud by měli akutní trombózu, třeba v posledních třech týdnech,“ říká v rozhovoru pro HN.

Na vyšetření za ním už dorazili i pacienti, kteří zpozorovali příznaky trombózy. „Po očkování se u nich objevily imunitní problémy hematologického typu. Nemáme žádné jiné vysvětlení než informaci o vakcinaci. To ale ještě neznamená, že problémy byly spojené s očkováním,“ upozorňuje Dulíček.

Vysvětluje, že šlo o dva případy, kde nevznikla běžná trombóza, ale jiné komplikace, například snížení počtu krevních destiček a modřiny. „Objevily se ale s větším časovým odstupem po očkování, než popisují materiály o případech k AstraZenece. Máme daleko víc jedinců, kteří měli komplikaci po covidu jako takovém,“ uvádí lékař.

Kromě látky od firmy AstraZeneca má teď problémy i Johnson & Johnson. Obě vakcíny jsou vyrobené na stejném principu. Do těla vpraví takzvaný adenovir, na který je napojena genetická informace o koronaviru. Tělo si potom vytváří imunitu. Podobně se vyrábí i ruská vakcína Sputnik V. Americké úřady ověřují možnou spojitost krevních sraženin s podáním její vakcíny. Objevily se u šesti žen ve věku mezi 18 a 48 lety. Podle amerického úřadu pro kontrolu léčiv jedna pacientka zemřela kvůli komplikacím, které sraženiny vyvolaly. Ve všech případech se problémy objevily do 13 dnů po očkování. Platí ale, že šlo o ojedinělé případy.

Společnost v úterý pozastavila dodávky vakcíny do Evropy, kam měla látka dorazit v pondělí. Česko si objednalo dva miliony dávek, v pondělí jich mělo přijít 14 tisíc. Případy krevních sraženin zkoumá i Evropská léková agentura. Už minulý týden potvrdila, že krevní sraženiny v kombinaci s nízkou hladinou krevních destiček mohou být velmi vzácným vedlejším účinkem vakcíny AstraZeneca. V úterý proto k lékařům dorazil informační dopis z českého vedení společnosti, který upozorňuje na změnu informací o přípravku. Podle dopisu, který má redakce k dispozici, je pokles krevních destiček „častým“ nežádoucím účinkem vakcíny. V kombinaci s trombózou pak jde o účinek „velmi vzácný“.

Petr Dulíček (57)

■ Odborník ze IV. interní hematologické kliniky ve Fakultní nemocnici Hradec Králové pracuje jako vedoucí centra pro trombózu a hemostázu. V oboru působí 30 let, většinou právě v hradecké nemocnici.

■ Vystudoval Lékařská fakultu v Hradci Králové Univerzity Karlovy, kde nyní učí. Je místopředsedou České společnosti pro trombózu a hemostázu. Publikoval desítky odborných textů v zahraničních i českých časopisech.

■ Zahraniční zkušenosti sbíral například na dvouměsíční stáži na americké Mayo Clinic ve městě Rochester v Minnesotě.

Úřady i odborníci upozorňují, že výhody očkování stále převažují na riziky. „Pokud bych měl vakcinovat své pacienty a dostal tento druh vakcíny, budu ho s čistým svědomím lidem dávat. V uplynulém roce jsme na spoustě případů viděli, co covid dokáže,“ je přesvědčený Dulíček.

S úřady se shoduje, že pravděpodobnost úmrtí na covid je daleko vyšší než na následky očkování. Trombóza se navíc často objevuje u lidí, kteří se z infekce vyléčí. „Jako komplikaci této infekce jsme ji pozorovali brzy po vzniku epidemie. Proto vznikla doporučení, jak předcházet trombóze při hospitalizaci i v ambulantní oblasti,“ říká.

Kdyby měl poradit praktikům, jak reagovat na obavy pacientů z očkování, má jasno. „Řekl bych, že nějaká souvislost tam je, je to pravděpodobné, ale riziko je malé. Nikdo na světě nepozná, jestli se zrovna s tou malou pravděpodobností trefí u konkrétního pacienta,“ popisuje český expert.

Upozorňuje, že lidské tělo reaguje vždy individuálně, a to i po jiných očkováních či lécích. „V medicíně platí, že nemůžete nikomu nic na sto procent zaručit. Zkrátka, záruční list na to pacientovi nemohu vydat. Můžu ale říct, že s obrovskou pravděpodobností se nic nestane, protože případů na počet aplikací je málo,“ vysvětluje Dulíček.
Krevní sraženiny kvůli očkování na covid jsou skutečně velmi vzácné. Do 22. března nahlásily státy Evropské unie 86 případů do společné databáze podezření na nežádoucí účinky léčiv. Očkování přitom dostalo 25 milionů lidí. USA oznámily šest případů po očkování Johnson & Johnson, vakcínu už dostalo téměř sedm milionů lidí.

Dulíček doporučuje, aby lidé po očkování možné příznaky trombózy sledovali. „Pokud by šlo o trombózy v žilních mozkových splavech, tak je to bolest hlavy, zvracení či neklid. V případě plicní embolie je to dušnost, bolest na hrudi, případně kašel. U trombózy v dolních končetinách se objevuje otok a bolestivost. Pokud to člověk zaznamená, ať ihned přijde k lékaři,“ vysvětluje.

Nebojí se u pacientů, kteří mají předpoklady k onemocnění trombózou. Problém ani není, když mají lidé křečové žíly. „Sklony k trombóze má pět až osm procent obyvatel. To bychom zbytečně odepřeli vstup k očkování stovkám tisíc lidí,“ říká Dulíček. Od startu vakcinace v Česku mu do nemocnice volá mnoho lidí, u kterých je vznik krevních sraženin kvůli vrozeným či získaným faktorům vyšší. Jde například o nadváhu, vyšší věk či nádorové onemocnění. „Ptají se, zda je to bezpečné. Odpovídáme jim v duchu doporučení očkování,“ říká Dulíček.

Lékaři by pode něj měli u každého pacienta rizikové faktory zohlednit. „Čím více se jich nakumuluje, roste pravděpodobnost, že se trombóza objeví,“ uvádí. Pokud lékař odhaduje komplikace, může spolu s očkováním dávat lék na ředění krve.

„Napsal bych pacientovi nízkomolekulární heparin v dávce pro cílenou prevenci například na deset dnů. Uklidním tím nemocného i sebe, že jsem pro to něco udělal. Jestli to pomůže, ale nelze na sto procent zaručit,“ vysvětluje Dulíček. Smysl to podle něj má jen ve vybraných případech. Všem pacientům také není možné předepsat stejný lék.

Související

Lékaři často nedokážou vysvětlit, proč se trombóza objevila. „To se dělo a děje i před očkováním. Když někdo dostane spontánně trombózu v žilách dolních končetin ve středním věku, tak zhruba v polovině případů také přesně neidentifikujeme příčinu. Vyšetříme ho, zda má vrozené předpoklady nebo jestli u něj nepropuklo nějaké další onemocnění, ale mnohdy nic nezjistíme,“ vysvětluje Dulíček.

Odborníci zatím nepřišli na to, jak rozpoznat pacienty, u kterých se krevní sraženiny po očkování objeví. Nelze ani předem odhadnout, komu po očkování klesne počet krevních destiček. „Zdá se, a tak to popisuje i zahraniční literatura, že jde o imunitní reakci. To je zcela individuální, a tak nedokážeme předpovědět, jak kdo zareaguje,“ shrnuje Dulíček současné poznatky. Proto by byl ostražitý u pacientů, kteří trpí nějakou formou autoimunitního onemocnění.

Očkování proti koronaviru není jediný lékařský přípravek, kdy se trombóza může objevit. Vědci zjistili, že podobně lidské tělo reaguje například na heparin, tedy léčivý přípravek snižující srážlivost krve. „Heparin je velice častý lék, používá se například při prevenci všech typů trombózy, ve všech operačních oborech i v interní medicíně. Léčí se s tím hluboká žilní trombóza či plicní embolie,“ přibližuje Dulíček.

Po podání heparinu se ale také někdy objeví krevní sraženiny. „Takzvaná trombocytopenie vzniká zhruba jen u jednoho až dvou lidí na tisíc hospitalizovaných nemocných. Z toho jen část tu trombózu dostane, některým jen klesne počet krevních destiček. U nás v nemocnici tuto komplikaci vidíme maximálně tak třikrát za rok,“ přibližuje Dulíček.

Další podobnost vidí v reakci těla na hormonální antikoncepci. „O souvislosti antikoncepce a trombózy se ví už více než šedesát let. Víme, že jedna až dvě ženy z deseti tisíc uživatelek za rok dostanou trombózu. Přesto se hormonální antikoncepce v populaci užívá dál. Dejte si ta čísla do korelace počtu vakcinovaných a trombóz,“ vysvětluje Dulíček, proč by kvůli očkování a trombózám nepanikařil.

Související
Newsletter

Sedmička HN

Život jsou povinnosti i radosti. A proto tu je newsletter Sedmička - každé ráno v sedm vám přinese sedm tipů na podnětné a zajímavé čtení z domova i ze světa. A k tomu pár nápadů, čím se zabavit nebo čím potrápit mozkové závity.

Přihlášením k newsletteru beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru