Ceny plastů jsou na svém historickém rekordu. Ať už jde o PET lahve, vstřikovací typy plastů nebo třeba foliové plasty, ceny na světových trzích šplhají od začátku roku strmě vzhůru. V březnu dokonce Evropská asociace zpracovatelů plastů (EuPC), zastupující 50 tisíc společností, vydala znepokojivou zprávu o nedostatku plastového materiálu pro zpracování.

"Za dobu svého více než čtyřicetiletého působení v plastikářském byznysu nepamatuji tak dramatickou změnu na trhu z hlediska dostupnosti a růstu cen, jaká se stala letos," tvrdí František Vörös, expert České technologické platformy Plasty.

Důvodů stoupající ceny plastů je několik. Pandemie covidu-19 způsobila v Evropské unii loni meziroční téměř dvouprocentní pokles výroby v chemickém průmyslu oproti roku 2019. Na stavu trhu se podepsaly i únorové mrazy v Texasu, od té doby je více než 60 procent výroby PVC ve Spojených státech mimo provoz. Přitom právě PVC je hlavním materiálem používaným při výrobě potrubí, izolací kabelů, podlah a střešních krytin. Spojené státy se v posledních letech staly největším světovým vývozcem tohoto plastu, proto výpadek v Texasu znamená i značný problém pro Evropu. Pandemie také způsobila, že se velké množství plastů nově spotřebovává na roušky a ochranné masky, testovací sety nebo na balení vakcín.

Situaci nepomáhají ani hrátky s množstvím dodávané ropy na trh organizací OPEC a Ruskem. Po dramatickém poklesu ceny v první polovině roku 2020 zhruba na 30 dolarů za barel a následných dohodách o navyšování těžby se cena vyšplhala i nad 70 dolarů za barel. Ropa je přitom důležitou surovinou pro výrobu plastů a její hodnota se samozřejmě do ceny plastů promítá.

A dalším impulzem ke zdražování je i cena dopravy v době pandemie. "Granulované plasty od výrobců ke spotřebitelům na trasách USA−Evropa−Asie se přepravují ve velkoobjemových kontejnerech na obrovských kontejnerových lodích. Kvůli pandemickým opatřením a nedostatku personálu se vykládka zdržuje, chybějí náhradní kontejnery a lodě a ceny přepravy raketově rostou, což se logicky promítá do cen plastů u zákazníka," vysvětluje Vörös. Tento stav podle něj potrvá minimálně do letošního třetího čtvrtletí. Situaci s přepravou pak ještě zhoršila uvázlá dopravní loď, která na konci března zablokovala Suezský průplav jakožto důležitý dopravní kanál.

Zřejmě zdraží obaly i stavební práce

Plasty se nejvíce používají v obalovém průmyslu − do obalů putuje zhruba 40 procent celkového množství. Dá se tedy předpokládat, že plastové obaly zdraží rovněž. Vlado Volek, expert Obalového institutu Syba, možné zdražování očekává. Důvodů je podle něj více.

"Kromě rostoucí ceny granulátu je to i tlak obchodních řetězců na udržitelnost používáním recyklátu. Jeho cena je občas vyšší a kvalita nižší než u primárních plastů. Na trhu také není dostatek schválených kapacit pro recyklaci plastů určených pro balení potravin. Všechny tyto aspekty povedou nevyhnutelně ke zvyšování cen plastových obalů," předpokládá Volek. Nedokáže ale odhadnout, o kolik přesně plasty zdraží.

Stoupající ceny plastů se zřejmě promítnou i do ceny stavebních prací, minimálně tím, že garance cen bude kratší. "U stávajících projektů máme ceny stavebních materiálů nasmlouvány dopředu, u některých komodit, například polystyrenových izolačních desek, se ale zkracují časy garancí výše ceny. Vše řešíme individuálně s dodavateli," říká Ondřej Šuch, vedoucí komunikace ve stavební firmě Skanska.

Tlak na zvyšování cen tohoto materiálu vnímá i další stavební gigant Strabag. "Je zákonité, že v případech, kdy se nejedná o krátkodobý výkyv, musíme cenu vstupů promítnout do cen stavebních prací. To se týká i plastů," dodává Edita Novotná, tisková mluvčí skupiny Strabag pro Česko a Slovensko.

Naopak například výrobu aut by to ovlivnit nemělo. "Cenové kroky jsou součástí středně- a dlouhodobé strategie. Volatilní změny cen surovin tedy nemají vliv na ceny našich vozů," vzkázala mluvčí Škody Auto Martina Gillichová.

Končí plastové výrobky na jedno použití

Růst cen není jediný problém, s nímž se teď plastikářský byznys potýká. Další, i když méně závažný je blížící se zákaz jednorázových plastů na celém území Evropské unie. Letos v lednu i česká vláda schválila návrh zákona, který počítá s tím, že se od července už v Česku nebudou smět vyrábět jednorázové plastové výrobky jako brčka, talíře, míchátka, kelímky, tyčinky do uší nebo tyčky k balonkům. Tyto produkty se nebudou smět ani dovážet, prodejci mohou jen doprodat zásoby.

Členské státy EU se také dohodly, že do roku 2025 se budou muset plastové PET lahve vyrábět alespoň se čtvrtinovým použitím recyklovaného plastu, do roku 2030 by měl tento podíl vzrůst na 30 procent. To ale výrobcům vadit nebude, mnozí se na to už připravili v rámci svých strategií udržitelnosti.

"Způsob výroby lahví měnit nemusíme. Už nyní vyrábíme PET lahve s 80procentním obsahem recyklátu na stávající technologii. Půjde jen o drobnější přenastavení linky," ujišťuje Andrea Brožová, tisková mluvčí výrobce minerálních vod Mattoni 1873. "Momentálně se zabýváme spíše tím, abychom vůbec sehnali dostatek materiálu, který na trhu chybí anebo je příliš drahý. To by vyřešil zálohový systém," je přesvědčena Brožová.

Článek byl publikován ve speciální příloze HN Moderní plasty.