Stojí osamoceně ve vinohradech a mění ráz krajiny, ale i nenápadně uprostřed starých sklepních uliček. Změna technologií ve výrobě a rostoucí zájem turistů dávají vzniknout moderním vinařským domům i citlivým rekonstrukcím původní architektury.

Vinařství Obelisk

Vinařství Obelisk ve Valticích
Vinařství Obelisk ve Valticích
Foto: archiv redakce

Největší kouzlo valtického vinařství je v jeho poloze. "Svým umístěním na horizontu, nad viniční tratí Hintertály, nabízí unikátní pohled na Valtice a panorama Pálavy a Mikulova. Podvečernímu posezení na terase se sklenkou se vyrovná jen máloco," popisuje architekt Pavel Bainar šarm Vinařství Obelisk. Právě brněnská architektonická kancelář AiD team je podepsána pod stavbou z roku 2017, která na jižní Moravu přináší kus středomořské ležérnosti a svobody.

Protože vinařství obklopuje krajinářský komplex formovaný v 17. až 20. století na panství rodu Lichtenštejnů, rozhodli se architekti jeho výraz zachovat a podpořit. "Větší část vinařství je proto ukrytá pod zemí, viditelná část při dálkových pohledech od Valtic nepatrně vystupuje z vinohradů," říká Bainar. "Návrh čerpá z tradic a vzorů, jakými se inspirovali tvůrci romantických objektů zasazených v Lednicko-valtickém areálu. V našem případě je to inspirace antickým chrámkem transformovaná téměř do abstraktní podoby desky podepřené třemi řadami sloupů. Takto vytvořený pavilon, stojící na pevném soklu, doplňuje horizont s vinicemi."

Objekt je rozčleněn na dvě zóny: zpracovatelský provoz v suterénních podlažích a společenské prostory v horním podlaží s prodejnou, sálem a degustací. "V soklu, na němž tyto prostory stojí, je ukryto celé vinařství. Zákazníci nevěří, že se tak rozlehlá budova chová zvenčí tak kompaktně," říká majitel vinařství František Fabičovic, jinak též majitel břeclavského výrobce sanitární techniky Alca plast.

Vinařství Nešetřil

Vinařství Nešetřil ve Znojmě
Vinařství Nešetřil ve Znojmě
Foto: BoysPlayNice

V centru Znojma, na jižní straně Masarykova náměstí, stojí jeden z nejcennějších měšťanských domů, vystavěný už v 15. století − Vinařský dům. Studio ORA už vědělo, do čeho jde. Před tím, než zde Vlastimil Nešetřil vybudoval vinařství, měl několik let v pronájmu prostor v přízemí domu, v němž provozoval vinný bar Chatka. "Jeho interiér navrhovala ORA, pokračování ve spolupráci bylo logické," říká majitel vinařství.

Zadáním bylo vytvořit v památkově chráněném renesančním domě místo, kde by se víno vyrábělo, prodávalo a degustovalo. A zároveň by se zde hodovalo, pořádaly akce a bydleli tu hosté. Ambiciózní cíl si vynutil využít každý centimetr všech úrovní měšťanského domu, jeho dvora a sklepů. Hlavním vstupem do areálu je průjezd, sklad vinařského náčiní a technologie, místo, kde víno zraje v keramických nádobách kvevri zabudovaných v podlaze.

Největší kvalitou projektu je dvůr. Úzký pozemek je situovaný mezi dvojici vysokých zdí. Ta první je kamenná, patřící bývalému kapucínskému klášteru, ta druhá je naopak holá zeď nefungujícího kulturáku z konce 80. let. Zdi rámují nádherný výhled do kapucínské zahrady. Provozní nutností bylo navrhnout ve dvoře přístavbu se servisními místnostmi. Architekti se rozhodli ji přimknout k ošklivé zdi kulturáku a tím ji upozadit. Výsledkem je pohledům zvenku skrytý soudobý pavilon, jehož střecha je vyhlídkovou terasou. Hlavní výrobní prostory vinařství jsou ve sklepech, jež zůstaly téměř bez zásahu. Na tuto část navazuje znojemské historické podzemí.

Vinařství Krásná hora

Vinařství Krásná hora ve Starém Poddvorově
Vinařství Krásná hora ve Starém Poddvorově
Foto: archiv redakce

Budova vinařství ve Starém Poddvorově, jež ročně vyrobí asi 50 tisíc lahví vína, je společným dílem vinařů a architekta Tomáše Havlíčka. "Jsme přátelé už 25 let, bez něho se u nás neřeší ani dětský pokojíček," vysvětluje majitel vinařství Krásná hora Marek Vybíral. "Jedeme na stejné vlně. My jsme věděli, co potřebujeme, jaký je k dispozici prostor a že chceme, aby to co nejlépe zapadlo do okolní zástavby, a Tomáš to dal na první dobrou," přibližuje Vybíral.

Zadavatel projektu požadoval "neorustikální výraz stavby". Výsledkem je bílá omítka a barevné skleněné tvárnice − luxfery, tradiční koření stavební kultury našeho venkova. Dvojpodlažní vstupní a výrobní trakt stojí na stávajícím starém vinném sklepě, tanková hala na místě bývalého dvorku. Areál doplňuje pietně restaurovaný objekt historické, zhruba 200 let staré viniční búdy se sklepem. Velikost a měřítko vinařství jsou úměrné okolním stavbám. Velká tanková hala, tedy hlavní prostor pro výrobu vína, je řešena jako dvojlodí.

Zájem o zdejší vína mají nejen Češi − 40 procent ho míří na export, především do skandinávských zemí, Velké Británie, Irska, ale i Japonska či USA. Vinohrady najdete převážně v trati Krásná hora ve Starém Poddvorově. Víc než pět hektarů jich roste na jihozápadních svazích se sprašovým podložím, kde první vinice založili cisterciáci ve 13. století. Možná díky tomuto francouzskému mnišskému řádu zde pěstují tradiční francouzské odrůdy − Rulandské bílé, šedé i modré, Chardonnay, Sauvignon nebo Merlot.

Vinařství Václav

Vinařství Václav v Hustopečích
Vinařství Václav v Hustopečích
Foto: archiv redakce

Vinařství Václav v Hustopečích, nad jehož vstupním portálem důstojně ční přilbice svatého Václava, tvoří de facto dva domy. První z nich, kde je ubytování pro hosty, archivní sklep a degustační prostory, navrhli Šimon Rujbr a Martin Ptáček ze studia Momo Interier a Magda Stolková. Druhý objekt, kde se zpracovávají hrozny a vyrábí a zraje víno, je dílem tehdy ještě studentů Rostislava Stokláska, Veroniky Ševčíkové a dcery majitelů Terezy Teplé.

"Už dříve pro nás zpracovávali studie k jiným projektům a líbil se nám jejich netradiční svěží přístup. Ten se myslím projevil i zde," vysvětluje majitel vinařství Tomáš Teplý. V obou případech pak finálně domy doprojektovali s architektem Tomášem Zlámalem.

"V tradiční ulici Na Hradbách, kde vinařství od roku 2015 stojí, měly Hustopeče zpracovanou urbanistickou studii. Mohli jsme se zaobírat jen exteriérem a spíše omezeně. Naším záměrem bylo zachovat ráz ulice a příliš nevyčnívat," říká Teplý. V interiéru s křehkým kruhovým schodištěm do sklepa si už mohli dovolit více. Výsledkem je neokázalá kombinace cihel, betonu, skla a oceli.

Objekt vinařství je na dvou místech propojen s degustačním sklepem sv. Václava s apartmány. Oba domy spojuje i jednoduchý interiér tvořený betonem, štukovou omítkou, stěrkami a pozinkovaným železem. Hlavní prostor se při vinobraní využívá především k výrobě vína, jež pochází z vlastních hroznů pěstovaných v biorežimu. Produkce začíná v patře na galerii a za využití gravitace pokračuje až do sklepení.

Vinařství Starý vrch

Vinařství Starý vrch v Hustopečích
Vinařství Starý vrch v Hustopečích
Foto: archiv redakce

Každý, kdo se vyrazí podívat do Hustopečí na kvetoucí mandloně, si musí nutně všimnout elegantní terasy s celoplošně prosklenou stěnou. Za tou se skrývají degustační prostory Vinařství Starý vrch. Podle návrhu Jana Podešvy ze studia POParch a architektů Tomáše Shromáždila a Michaely Jandové mají tvar diamantu a ozvláštňují interiér jednoduchého železobetonového kvádru obloženého izolačními PUR panely. "Právě spojení čelní části vinařství, která slouží pro degustace, posezení a prodej, s okolní přírodou a zahradou má u návštěvníků největší ohlas," přiznává výkonný ředitel vinařství Karel Osička. Jednotná, světle šedá barva obvodového pláště spolu s mírně lomeným tvarováním navozuje dojem obrovského balvanu zasazeného do svahu. "Důležitá pro nás byla i práce s navazujícím terénem, který jsme upravili tak, abychom na terasu nemuseli dávat zábradlí," říká architekt Podešva.

Vinařství Starý vrch vzniklo v roce 2014. Architektonické zpracování je postaveno na kombinaci betonu, dřeva a přírodního kamene. Stavbyvedoucí rodinné firmy Esox Tomáš Sedláček pracoval i s dubovým obkladem řezaným ze starých trámů. Součástí zakázky byly nejen reprezentativní, ale i výrobní a skladovací prostory. Výrobní část je vybavena nejmodernějšími technologiemi pro zpracování suroviny, řízení procesu kvašení a filtraci hotového vína. Zpracování a školení vína už je v režii tradičních postupů. Klasiku představuje ležácký sklep, kde vína zrají v sudech z francouzského dubu.

Vinařství Konitz

Vinařství Konitz v Konicích
Vinařství Konitz v Konicích
Foto: archiv redakce

"Vždy když se sem vracím, mě fascinuje její atmosféra. Domácí, teplá, přívětivá. Nechce se vám pryč. Všechno je tu tak akorát. Správné proporce prostorů, ale i v materiálech, detailech, nábytku. Vše hraje dohromady. Není to bombastické, a přesto to má silnou atmosféru," přibližuje architekt Tomáš Dvořák osobitost své realizace z roku 2015.

Tehdy ho oslovil majitel vinařství Boris Vaculík a požádal ho o rekonstrukci staré budovy v Konicích u Znojma. Ta byla součástí hospodářského souboru staveb u obytné budovy na vesnici jako součást klasického venkovského stavení a sloužila dříve jako lisovna a zároveň vstup do téměř 300 let starých pískovcových sklepů. Smyslem návrhu bylo použít všude, kde to bylo možné, původní, poctivé materiály nebo technologie a pokusit se o reinkarnaci ducha starých objektů v moderní podobě 21. století. Architekt změnil funkce budovy na zázemí ke sklepu, který nově slouží jako společenská místnost. Prostorově malý půdorys neumožnil žádnou velkou přestavbu, uvnitř je pouze společenská místnost a malé sociální zázemí.

Architektonický návrh exteriéru je jednoduchý: bílé tělo stavby spočívá na kamenné podezdívce z nasucho skládaných kamenů, zastřešení je klasickou střechou s tradičním sklonem i materiálem − bobrovkou. Kameny na podezdívku byly použity místní ze spadlé opěrné stěny, omítka je klasická, vápenná na stěně bez zateplení. V interiéru architekt navrhl horní chrámové osvětlení oknem pod střechou, s viditelným průhledem do konstrukce krovu.

Vinný sklep U Modráka

Vinný sklep U Modráka
Vinný sklep U Modráka
Foto: archiv redakce

Musí být radost koštovat vína v takovém prostředí, které k vám promlouvá skrze atmosféru a řemeslo. Jan Zmeko starší z Vrbovce si tento sklep pořídil z radosti. Byť byl ještě před 10 lety v havarijním stavu, okouzlil jej a nechtěl ho nechat spadnout. Výrobní sklep už v ulici měl, tenhle proto slouží hlavně pro koštování. "Ve vrbovecké vinařské uličce tyhle sklepy už skoro vymizely. Nedávno se tu zdemoloval zdaleka nejkrásnější a asi i nejstarší sklep, protože majitel na jeho stav dlouhodobě kašlal a sklep začal ohrožovat okolí. Ten objekt nám byl vzorem. V našem sklepě předáváme sdělení o zdejší původní typologii a měřítku starých sklepů," vysvětluje architekt Jan Hora ze znojemského studia ORA, který stojí za rekonstrukcí, mimochodem prvním projektem v historii studia.

Sklep se skládá ze tří částí: vstupní haly, lisovny, z níž se dále klesá do archivu, který je jen chodbou vykopanou do terénu. Investor měl jasnou představu, jak chce, aby sklep zvenku vypadal. Vytvořil skicu, která architektům Barboře Zmekové a Janu Horovi určila ducha domu.

Fasáda je líčená vápnem, tak jako dříve každý domek. Okna a dveře jsou natřené chrpově modrou, jejíž pozůstatky se našly v původním objektu a připomíná původního majitele, který takhle zabarven vylézal ze sklepa. Před sklepem je starý trám sloužící jako lavička. Dole, v původní lisovně, architekti odstranili plesnivé omítky, očistili zdivo a nechali je dýchat. Součástí návrhu je i mobiliář na míru. Lustr jako analogie původního kola od vozu, mobilní lavice a stabilní stůl.

Stezka nad vinohrady

Stezka nad vinohrady
Stezka nad vinohrady
Foto: archiv redakce

Stezka nad vinohrady, vybudovaná v roce 2018 na Kobylím vrchu, krásně ukazuje, jak omezené někdy bývá naše uvažování. Vždyť co je to za rozhlednu, když nešplhá kolmo vzhůru jako prst k nebi? Přesto je z této spirály v nadmořské výšce 334 metrů výhled do všech světových stran.

Vyhlídka na okraji obce Kobylí má tvar kruhové rampy s výsečí 334° a citlivě vystupuje nad vinařské okolí. Kruh podle autorů stezky Jiřího Vojtěška a Jakuba Rolečka z brněnské kanceláře Keeo4design představuje životní cyklus přírody a symbolicky odkazuje na neustálý růst obce. "Když se na nás obec obrátila s nápadem na rozhlednu, úkol zněl jasně: vytvořit rozhlednu, která přiláká turisty a stane se oblíbeným místem pro setkání. Po důkladné analýze nám však bylo jasné, že k návrhu musíme přistupovat s ohledem na krásné vinařské okolí. Smyslem stavby by neměl být jen výhled. Rozhledna by měla splynout s krajinou," říkají architekti.

Stavba je řešena modulovým kruhovým systémem stojícím na ocelových subtilních nohách v bílém odstínu. Samotná rampa je obložená svislými dřevěnými latěmi a fošnovou dřevěnou podlahou. Díky nakloněné rovině, jež nahrazuje schody, je stezka jednou z mála rozhleden v Česku přístupných pro starší nebo handicapované, případně pro maminky s kočárky. V nejvyšším bodě rozhledny, ve výšce 7,5 metru, se návštěvníci ocitnou nad vinicemi a naskytne se jim pěkný výhled na krajinu. Spatřit lze i Bílé Karpaty, Strážovské vrchy, Malé Karpaty nebo Velkou Fatru.

Vinařství Štěpán Maňák

Vinařství Štěpán Maňák
Vinařství Štěpán Maňák
Foto: archiv redakce

"Na masovou turistiku zařízeni nejsme, sklípek s folklorem tu nenajdete. Zájemce o víno tady ale samozřejmě rádi uvítáme," říkával kdysi vinař a majitel stejnojmenného vinařství Štěpán Maňák. Brzy to už úplně platit nebude. V Žádovicích na Kyjovsku se loni v srpnu začala stavět reprezentativní trojúhelníková budova jeho rodinného vinařství. Nyní se dokončuje hrubá stavba. Na začátku léta má být hotovo.

Stavba 4/2021

Stáhněte si přílohu v PDF

"V téměř třicetileté historii vinařství jsme postupně vybudovali na hektarovém pozemku komplex budov. Jediné, co nám chybělo, byl reprezentační vstup do vinařství, degustační místnost a podniková prodejna. S tímto zadáním jsme oslovili některá architektonická studia," vysvětluje Štěpán Maňák.

"Při návrhu jsme vycházeli ze stávající urbanistické kompozice místa složené ze tří objektů: seník, budoucí muzeum a hala. Architektonickým konceptem je částečně podsklepená jednoduchá budova, která respektuje kostel sv. Jana Nepomuckého. U nově navrženého objektu převažuje vodorovná linie přízemního charakteru a přibližuje se tak okolním lineárním stavbám," představuje budoucí realizaci Jakub Roleček z brněnského ateliéru Keeo4design.

Objekt je koncipován do trojúhelníku, jehož stěny i vrcholy jsou natočeny podle výhledových os pozemku. Zatímco od silnice zaujme nápaditý vrchol budovy, prosklené průčelí nejdelší strany (47 m) ukazuje budovu v maximální možné míře. "Díky své šířce zakrývá přední strana trojúhelníku nevzhledné zemědělské stavby za ní," dodává architekt.

Související