V kvalitě a rychlosti internetu pro domácnosti Česko dlouhodobě zaostává za zbytkem Evropské unie. V tomto ukazateli se země podle loňské studie Evropské komise řadí až na 24. místo z 28 evropských států.

Ministerstvo průmyslu a obchodu to chtělo změnit a už v roce 2019 slíbilo, že problém vyřeší změnou zákona. Úmyslem bylo zrychlit a zlevnit výstavbu optických internetových sítí. Ty jsou mnohem rychlejší než připojení přes wi-fi a telefonní kabely, jež v tuzemsku převládá. V právě projednávané novele zákona o elektronických komunikacích ale opatření na zlevnění výstavby optiky vůbec není.

"Tuto možnost jsme navrhli. V meziresortním připomínkovém řízení to ale nebylo akceptováno," řekla HN Štěpánka Filipová, mluvčí ministerstva průmyslu. Právě to úpravu zákona, jež mění pravidla regulace celého telekomunikačního trhu, vypracovalo.

Břemeno dražší než cena pozemku

Přes wi-fi a telefonní kabely se české domácnosti k internetu nejčastěji připojují rychlostí do 30 megabitů za sekundu. Optické sítě, které internet poskytují prostřednictvím kabelů umístěných v zemi, dávají mnohem vyšší rychlosti. Běží tempem nad 100 megabitů. V Česku ovšem optiku využívá jen pětina populace. Většina lidí tak má pomalejší připojení.

Může za to fakt, že stavba optických sítí je pro tuzemské poskytovatele internetu velmi nákladná. Podle providerů jsou na vině stát a místní samosprávy, přes jejichž pozemky bývá optika většinou vedena. Státní organizace jako Správa železnic nebo obce a kraje za výstavbu sítí vybírají údajně vysoká věcná břemena, takzvané služebnosti.

"V řadě případů musíme za služebnost platit dokonce vyšší částku, než činí cena celého pozemku," stěžuje si Petr Josefi, šéf České asociace elektronických komunikací, která sdružuje telekomunikační firmy Cetin či T-Mobile. Josefi uvádí příklady, kdy stát či obce za věcná břemena požadovaly částky kolem 500 až 1000 korun za metr výkopu. To je podle něj mnohem více, než kolik si žádají majitelé soukromých pozemků, na nichž se ale optické sítě staví zhruba jen v jednom z 10 případů.

Návratnost investice do nové optiky podle providerů činí až 20 let. Pětinu sumy na její zbudování představují právě náklady na věcná břemena. "Případné snížení ceny služebností by umožnilo ušetřené peníze investovat do rychlejší výstavby nebo do budování sítí v místech, kde se to nyní kvůli vysokým nákladům nevyplatí," dodává Josefi.

Hraje se o stovky milionů

Internet šířený optickými kabely nepřináší rychlejší připojení jen domácnostem. Páteřní optické sítě jsou důležitou součástí i nově budované mobilní technologie 5G. Na tu do budoucna sází především průmysl, který chce rychlejším připojením podpořit svou další digitalizaci.

Ministerstvo průmyslu proto už předloni navrhlo, jak výstavbu optiky zlevnit. Podle jeho pracovního dokumentu měly stát a samosprávy poplatky za věcná břemena přestat vybírat nebo požadovat jen takové sumy, které provozovatele internetu od investic do výstavby neodradí. Opatření mělo být součástí zmíněné novely zákona.

"Podle mých informací se ale v novele taková pasáž neobjevila kvůli odporu ministerstva financí. To nechce odpustit poplatek, který dosud získává stát a obce s kraji," uvádí pirátský poslanec Martin Jiránek. Člen hospodářského výboru sněmovny je zpravodajem novely, již by měla dolní komora v příštích dnech projednat ve druhém čtení.

Související

Ministerstvo financí potvrzuje, že se mu nápad na snížení či odpuštění ceny věcných břemen nezamlouvá. Majitelé pozemků by podle něj měli za užití služebnosti vždy získat adekvátní náhradu. Podle odhadu asociace elektronických komunikací stát a samosprávy za věcná břemena týkající se optických sítí ročně vyberou 600 až 900 milionů korun.

Internetoví provideři mají přesto šanci, že se zlevnění dočkají. Poslanec Martin Kupka (ODS) přišel s pozměňovacím návrhem, který opatření vrací do hry. Podle jeho plánu by stát a samosprávy poplatky za věcná břemena na optiku musely zcela odpouštět. Nebo by mohly vybrat jen takovou sumu, která bude nižší než odhadní cena břemena. 

"Tento návrh hospodářský výbor přijal. Otázkou ale je, jak se k němu postaví zbytek sněmovny. Zvláště poslanci hnutí ANO mohou dát na odmítavé stanovisko ministerstva financí," míní Jiránek z pirátské strany. "Na poslaneckém klubu ANO jsme zatím tuhle věc neřešili," uvádí Patrik Nacher (za ANO).

Loni v Česku vzniklo asi 150 tisíc nových optických přípojek k internetu. Kdyby došlo ke zlevnění věcných břemen na pozemcích státu a samospráv, výstavbu by to zvýšilo. Josefi z asociace elektronických komunikací odhaduje, že by pak provideři každým rokem postavili až o 10 tisíc optických přípojek více než nyní.

Posílení práv spotřebitelů

Zákon o elektronických komunikacích se musí upravit, aby Česko přejalo pravidla takzvaného evropského kodexu pro telekomunikace. Cílem této unijní směrnice je v EU sjednotit pravidla regulace telekomunikací, zrychlit výstavbu vysokorychlostních internetových sítí nebo posílit práva spotřebitelů. 

Navržená novela českého zákona třeba ve většině případů ruší pokutu za předčasné ukončení smlouvy s poskytovatelem internetu. Takové pravidlo zatím platilo jen v případě předčasného přechodu od jednoho mobilního operátora k druhému. Nově se má týkat i zákazníků internetových providerů.

Lidé nebudou muset nově sankci platit, pokud od smlouvy odstoupí po třech měsících od jejího uzavření. Když smlouvu vypovědí dříve, zaplatí jen drobnou pokutu. Ta má dosáhnout maximálně pětiny částky, kterou by člověk každý měsíc za internet zaplatil, pokud by smlouva trvala ve standardní délce dvou let.

V rámci návrhu novely se také počítá s tím, že by se lidé poskytovatelům internetu už od příštího roku nemuseli prokazovat rodným číslem. "Zvládnout takovou změnu do navrženého data ale podle ministerstva vnitra není možné. Proto jsem navrhl, aby se rodná čísla v tomto případě používala až do konce roku 2024," upřesňuje poslanec Jiránek. 

Související
Newsletter

Byznys

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější z byznysu a finančních trhů?

Každý pátek od nás dostanete souhrn klíčových událostí doplněných o kontext. Autory jsou přední osobnosti Hospodářských novin: Jaroslav Mašek, Luděk Vainert, Milan Mikulka, Jana Klímová a Martin Ehl.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem příjmu newsletteru. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru