Symetricky zastřižený anglický trávník, chemií a substráty podporované cizokrajné stromy. Namísto bylinkového záhonku bílé oblázky. Právě taková upravená zahrada je u nejednoho rodinného domu nebo chaty. Nyní se ale trend pomalu otáčí a v Česku i zahraničí se lidé při zahradničení snaží o návrat k přírodě. Začínají si uvědomovat, že jejich pozemek je pouze malou částí mnohem většího systému. A chtějí k němu tak přistupovat.

Na oblibě tak získává koncept zvaný přírodní zahrada. "Důvodů, proč Češi postupně opouští módu nakrátko posekaných trávníků, je hned několik. Jednak je to jejich pracná údržba, kdy majitelé již nechtějí trávit každý víkend se sekačkou v ruce. Dalším důvodem je náročnost na zavlažování. V době, kdy se vodou šetří a mnohdy je v letním období dokonce vyhlášen zákaz zalévání, se z krátkých trávníků stává vyprahlá poušť," vysvětluje ekologická poradkyně Markéta Honzová, která se v Ekologickém institutu Veronica zabývá certifikací přírodních zahrad.

Institut začal s certifikací před několika lety a důvod byl jednoduchý − zvýšení zájmu a povědomí o principech přírodních zahrad. Za tu dobu se přihlásilo už několik tisíc lidí a přes 150 zahrad certifikát skutečně získalo. "Společně s certifikátem obdrží i plaketu, která funguje jako chlouba pro držitele i jako argument pro sousedy, z nichž mnozí nerozumí odlišné estetice těchto zahrad," říká Markéta Honzová.

Pro získání plakety je potřeba splnit tři základní kritéria, která jsou alfou a omegou přírodního zahradničení: nepoužívají se umělá minerální hnojiva, stejně tak jsou na černé listině i pesticidy, herbicidy a chemické postřiky a zapovězená je i rašelina k úpravě půdy.

Ukázková přírodní zahrada by dále měla mít nějaký přírodní prvek, ať už v podobě divokého porostu, louky, živého plotu z divokých keřů, kvetoucí trvalky, suchá nebo vlhká místa, případně listnaté stromy. Dalším kritériem je samotný způsob obhospodařování zahrady. Přihlíží se ke kompostování, využívání dešťové vody, mulčování, pěstování bylinek, ovocných keřů, ke střídání plodin nebo k bezpečným místům pro ježky a ptáky.

Na řadu z takových zahrad se může zájemce podívat a případně načerpat inspiraci. Na webu Institutu Veronica je mapa míst, kde se zahradničí v souladu s přírodou. Mnohé z nich jsou přístupné veřejnosti, pořádají se zde exkurze a jsou častým cílem školních výprav. Zejména městské děti se zde mnohdy poprvé setkávají s některými druhy rostlin, keřů a stromů.

Na první pohled neupravený dvorek nemusí znamenat lenost majitelů

Samozřejmě se lidé, kteří se rozhodli pro volnější starost o svou zahradu, setkali s názorem, že jde spíš o výmluvu a že jsou pohodlní. S tím ovšem nesouhlasí ředitelka Svazu zakládání a údržby zeleně Jana Šimečková. "Přírodní zahrada je koncept, filozofický přístup, který nemůže vzniknout z lenosti. Zanedbaná zahrada se nestane tou přírodní, ale vždycky zůstane zanedbanou," říká Šimečková.

Peníze, které rodina ušetřila za dovolenou, na níž v loňském roce nevyjela, se dají investovat různě. Například je lze vložit do zahrady a vybudovat na ní biobazén.
Peníze, které rodina ušetřila za dovolenou, na níž v loňském roce nevyjela, se dají investovat různě. Například je lze vložit do zahrady a vybudovat na ní biobazén.
Foto: Michal Schneider

Když už se majitel pozemku pro koncept přírodní zahrady nadchne a chce si ji vybudovat, měl by vyhledat pomoc profesionálů. "Zahrady by měli projektovat zahradní nebo správněji krajinářští architekti a realizovat zahradnické firmy a zahradníci. Stejně jako domy projektují architekti a staví stavební firmy nebo zedníci," říká Šimečková.

Jako organizátorka soutěže Zahrada roku pak Šimečková letos navštívila patnáct zahrad nejrůznějších typů, stylů a velikostí, od malého atria přes zahradu u funkcionalistické vily. Všímá si přitom, že pojem "klasická" zahrada se již prakticky vytratil. "Logicky každá zahrada je úplně jiná, a tak je to správně. Zahrada musí korespondovat s domem a svým okolí a přiměřeně respektovat přání a nastavení majitele, a to jsou přesně ta kritéria, která porota hodnotí − kompozici, osobitost, funkčnost zahrady − jak zahrada odpovídá zadání majitelů a jejich potřebám, možnosti využití zahrady," vysvětluje Šimečková.

I v džungli musí být vidět záměr a aktivita

Nedá se s určitostí říct, že by majitelů přírodních zahrad bylo v některé demografické či socioekonomické skupině více nebo méně. "Řekla bych, že jsou vhodné pro každého. Ale především pro ty, kdo mají rádi přírodu a chtějí s ní spíš spolupracovat, než aby s ní bojovali. Někdy mají lidé mylný dojem, že je přírodní zahrada spíše džunglí a divočinou, ale není to pravda," poznamenává Martina Petrová ze spolku Přírodní zahrada. "Možná má styl divočejší zahrady někdo rád a chce to tak mít, ale přírodní zahrady musí mít styl a musí v nich být poznat záměr a aktivita zahradníka, nemůže to být zcela jistě zahrada ponechaná ladem," doplňuje Petrová.

"Přírodní" zahradník se rovněž musí připravit na skutečnost, že bude muset v prvé řadě dbát na to, co příroda umožní, a nikoliv na to, co si on přeje. "V zásadě doporučujeme přizpůsobit se podmínkám stanoviště na vlastní zahradě a nechtít za každou cenu mít na pozemku to, k čemu zde nejsou podmínky. Například těžko vypěstujeme kanadské borůvky, když na zahradě nemáme kyselou půdu nebo přímo rašeliniště," nastiňuje Petrová.

Jedním dechem pak dodává, že neexistuje pouze jeden druh přírodní zahrady. Fantazii se proto meze nekladou. Člověk si může u domu vytvořit venkovskou nebo selskou zahradu, tak i zahradu v japonském stylu nebo minimalistickou u moderní novostavby či francouzskou, která má přímé linky a ornamenty i krátce střižený trávník. "Všechny styly zahrad ale musí splňovat kritéria přírodní zahrady bez ohledu na množství péče, které potřebují," uvádí Petrová.

Právě množství péče je pro mnohé pádným argumentem, proč začít zahradničit v přírodním stylu. "Taková zahrada vyžaduje menší péči a nižší náklady na údržbu než ta klasická. Samozřejmě to určitě nelze tvrdit o všech přírodních zahradách, protože každá je originál, ale většinově to platí," myslí si Petrová. Významným způsobem lze například ušetřit peníze, pokud se v zahradě zachytává dešťová voda. Nemusí se pak čerpat ze studny nebo z vodovodu. To samé platí i o mulčování, které udržuje záhonky déle vlhké. Spotřebovávají pak méně zálivky nebo dokonce žádnou, čímž se snižuje náročnost péče. "V přírodních zahradách se dále také neseká trávník každý týden, a i tímto opět šetříme čas, námahu i peníze," dodává Petrová.

V některých zahradách už se s klasickými trávníky nesetkáme. "Stále častěji se objevují druhově pestré porosty nebo louky, které na větších zahradách částečně nahrazují intenzivně udržované trávníky," popisuje ředitelka Svazu zakládání a údržby zeleně Jana Šimečková. "Také je naštěstí pryč doba monotónních živých plotů z tújí, objevují se vícedruhové živé ploty z listnatých keřů, jehličnany nahrazují listnaté stromy. Skoro na žádné zahradě nechybí záhony kvetoucích trvalek. Touha vypěstovat si své bylinky či zeleninu je zcela zřejmá. Na každé zahradě je pěstební koutek a opět se vrací ovocné keře a stromy. Samozřejmostí je i kompostování organických zbytků," vyjmenovává stále častější trendy Jana Šimečková.

Přírodní zahrady musí mít styl a musí v nich být poznat záměr a aktivita zahradníka. Nejde o volně ponechané rostliny, které si mohou růst, jak chtějí.
Přírodní zahrady musí mít styl a musí v nich být poznat záměr a aktivita zahradníka. Nejde o volně ponechané rostliny, které si mohou růst, jak chtějí.
Foto: Michal Schneider

Koronavirus vyhnal lidi ven

Oslovené expertky se shodují, že za zvýšený zájem lidí o zvelebování okolí rodinného domu či chaty může zejména pandemie koronaviru. "Lidé byli loni více doma a udělali hodně práce na zahradě, na kterou si dříve nenašli dost času. Také se o přírodní zahradničení zajímají i v souvislosti s klimatickými změnami," uvádí Martina Petrová. Koronavirus však způsobil zvýšený zájem nejen o zahrady, ale také o přírodní bazény a jezírka. "Mám informaci od jedné členské firmy, že realizovala na zahradě biobazén pro rodinu, která ušetřila peníze původně určené pro dvě exotické dovolené. Zejména loňské jaro bylo velmi hektické a firmy měly spoustu zákazníků," upozorňuje na Jana Šimečková.

Stavba 4/2021

Stáhněte si přílohu v PDF

Skutečnost, že firmy specializující se na přírodní jezírka a biobazény zažívají během koronaviru zlaté časy, potvrzuje i Daniel Zámarský ze společnosti jezirkanaklic.cz. "Mnoho lidí nemůže k moři, a přesto chtějí strávit léto u vody. Přírodní jezírka mají navíc jednu důležitou vlastnost, dají se využívat celoročně. V teplých měsících slouží ke koupání, v zimě naopak k bruslení. Často proto přestavujeme klasický bazén na přírodní jezírko," říká Zámarský.

Zároveň upozorňuje, že i o přírodní jezírka je potřeba se dobře starat a na jeho založení si pozvat odbornou firmu. "Někteří lidé si myslí, že stačí vykopat díru, položit fólii a napustit vodu. Je ovšem potřeba myslet na spoustu dalších věcí, jako jsou mělčiny nebo sklon stěn. V opačném případě se začnou v jezírku tvořit řasy a stojí spoustu námahy jej vrátit do požadovaného stavu. A někdy je to nemožné," varuje Zámarský.

Jezírka navíc v létě napomáhají celé zahradě − zvlhčují ovzduší, lákají živočichy, mohou sloužit k ochlazení po saunování. "Stejně jako přibývá lidí, kteří nechtějí zatěžovat životní prostředí chemickými hnojivy či pesticidy, přibývá těch, kteří se nechtějí koupat v chemicky upravované vodě a polovinu roku se dívat na díru v zemi, která zabírá velký kus zahrady. Proto doufám, že spíše lidé ustoupí od bazénů, které je potřeba každoročně napouštět, a přikloní se k přírodě blízkým řešením," doufá Martina Petrová.

Související