Období pandemie výrazně zrychlilo tempo digitalizace nejen ve finančních službách a v odvětví e‑commerce, ale třeba také ve vzdělávání. V celkové úrovni digitalizace však Česká republika za vyspělými státy zaostává.

Jedním z projektů, který má tuto oblast skokově posunout, je bankovní identita – tedy možnost nahradit dosavadní způsoby prokazování totožnosti na dálku jednoduše, pouze za použití stejných přístupových údajů jako do internetového bankovnictví.

Jedná se o řešení, které již úspěšně funguje v mnoha zemích světa, například v Norsku, Kanadě, Dánsku, Estonsku, ve Švédsku či na Novém Zélandu. V Česku nejzmiňovanějším příkladem je Norsko, kde bankovní identitu využívá 98 procent dospělých ve věkové skupině 20 až 54 let, a to v průměru 184× za rok.

Tuzemské banky tuto službu začaly spouštět teprve od letošního ledna. Podle odborníků se jedná o jednu z největších digitalizačních událostí v historii Česka.

„V České republice zavádíme ten nejúspěšnější model, kdy není třeba, aby si lidé zřizovali něco navíc. Pouze využijí svého stávajícího přihlášení k elektronickému bankovnictví. Lidem se život s bankovní identitou výrazně zjednoduší. Nemusí si například instalovat nějakou aplikaci, nemusí provádět verifikaci nebo někam chodit cokoliv potvrdit. Zároveň je to nejbezpečnější způsob přihlášení, bezpečnější než fyzické ověření,“ říká Jan Blažek, ředitel společnosti Bankovní identita, která jednotné řešení pro uzavírání smluv mezi poskytovateli bankovní identity, tedy bankami a soukromými firmami, připravuje.

Zatím jen pro úřady

Novinku v České republice doposud spustilo pět bank – Česká spořitelna, ČSOB, Komerční banka, Moneta a Air Bank. Do poloviny letošního roku ji plánují v Raiffeisenbank, UniCredit Bank, Fio bance a Equa bank. Další banky se na ni chystají, například mBank se chce přidat během třetího čtvrtletí.

Nová metoda elektronického ověřování na dálku vůči státu a soukromému sektoru nevznikala v Česku snadno. Předcházel jí několikaletý legislativní proces a banky pak vedly složitá jednání, za jakých podmínek se připojí do společného podniku nazvaného Bankovní identita, který založila takzvaná velká trojka bank – Česká spořitelna, ČSOB a Komerční banka. Nakonec se letos v únoru podařilo odvrátit hrozbu vzniku další aliance. Řešení firmám tak nabízí pouze jediná společnost.

Zatím novinka funguje pro komunikaci se státem. Typicky při přihlašování do Portálu občana, portálu Moje daně či nejnověji pro vyplnění elektronického dotazníku při právě probíhajícím sčítání lidu, jehož spuštění se potýkalo s přetížením systému.

Podle Miroslava Lukeše, poradce pro strategii a obchod společnosti Bankovní identita, tak nová služba vytváří i tlak na poskytovatele služeb včetně státu, aby digitalizaci brali ještě vážněji, než tomu bylo doposud.

„Na komplikacích spojených například se sčítáním lidu je vidět, že Česko musí ještě trochu trénovat. Zájem občanů a médií ale zároveň ukazuje, že digitalizace je jediná cesta,“ uvedl Lukeš.

V Česku si na využití bankovní identity mimo svou banku postupně zvykáme. „Od ledna ji využilo téměř 60 tisíc klientů České spořitelny, řada z nich opakovaně,“ říká Filip Hrubý, mluvčí České spořitelny. Z průzkumu spořitelny vyplynulo, že zhruba dvě třetiny z nich bankovní identitu potřebovaly pro přihlášení ke službám Portálu občana, především ke kontrole bodového konta řidiče a kontrole údajů v katastru nemovitostí, zhruba jedna třetina pro podání daňového přiznání a stejná část pak pro žádost o příspěvek od státní správy sociálního zabezpečení.

Výhody jsou zřejmé

Dalším krokem bude otevření bankovní identity pro soukromé firmy. Tato fáze má odstartovat již ve druhém pololetí letošního roku. Počítá se především se zájmem dodavatelů energií, pojišťoven, telekomunikačních, úvěrových nebo poradenských společností. „S jednotlivými komerčními subjekty intenzivně jednáme, nyní máme smlouvu podepsanou s více než deseti firmami a každý týden přibývají další,“ říká Jan Blažek. Firmám to může nejen ušetřit peníze, které doposud vynakládaly na ověřování identity nových klientů, ale i tento proces urychlit a tím snadněji získat zákazníky a zvýšit příjmy.

„V současné době používají firmy k ověření zákazníků například kurýra a jiné metody. To znamená nejen náklady za kurýrní služby, archivaci dokumentů, ale zároveň i delší čas na získání klienta,“ tvrdí Blažek. Další výhodou je například i to, že při tomto způsobu ověření není potřeba podepsané dokumenty tisknout a po určitou dobu je bezpečně skladovat.

Jan Antoš, executive director pro brand a strategické inovace ve společnosti Trask, vnímá zesilující poptávku po službě BankID zejména u firem z oblasti energetiky a pojišťovnictví.
Foto: Jan Schejbal

Podle konzultační a technologické společnosti Trask, která se dlouhodobě věnuje inovacím v on‑line identifikaci osob na internetu a je hlavním integračním partnerem akciové společnosti Bankovní identita, v tuto chvíli poptávka firem po chystané službě zesiluje. Zvláště ty velké už spustily úvodní studie využitelnosti. „Největší zájem registrujeme u společností v energetice a pojišťovnictví,“ říká Jan Antoš, který je v Trasku zodpovědný za inovace.

Právě studie využitelnosti je podle něho oblast, kde Trask pomáhá firmám ještě před vlastní implementací určit, pro jaké účely a v kterých procesech bankovní identitu využít. A hlavně kde jsou benefity nejvyšší a náklady nejnižší. Vedle očekávaných situací, jako je přihlášení do samoobslužné zóny nebo identifikace klienta při sjednání služby, společnost Trask upozorňuje na další příklady: prostřednictvím bankovní identity lze například on‑line ověřit jednatele firem, dodavatele nebo třeba osoby s plnou mocí, kterou je možné on‑line i předat. Nebo se tak dají obnovovat hesla či dělat jiné rizikové úkony i s klienty, kteří nemají u dané firmy vlastní přihlašovací jméno a heslo.

Firmy si musí podle Jana Antoše také uvědomit, že pro vlastní používání bankovní identity je třeba vedle napojení řešit a zavést řadu dalších kroků a činností. „Společnost Trask dodává v tomto směru plný servis a ve výsledku se tak o problematiku BankID nemusí firma téměř starat. I v případě zapojení vlastního vývoje je ale dobré alespoň využít někoho, kdo podobnou integraci již provedl, a zabránit tak vynalézání kola,“ podotýká Jan Antoš.

Když se řekne...

Bankovní identita - prostředek elektronické identifikace, zpřístupňující elektronické služby státu a později také soukromých firem uživatelům elektronického bankovnictví. Potvrzovat s ní lze i transakce a formuláře vyplněné on-line či podepisovat dokumenty. Pro vlastní napojení nebude firmám stačit jen tzv. konektor, budou muset řešit zabezpečení přenosu, ukládání originálů smluv, audit identifikace či autorizace.

BankID - obchodní název digitální služby pro komerční sektor od akciové společnosti Bankovní identita, jejímž posláním je pomocí jediné platformy propojit firmy a instituce s bankami. Nyní má společnost deset akcionářů, jsou to: Air Bank, Equa bank, Česká spořitelna, ČSOB, Fio banka, Komerční banka, mBank, Moneta, Raiffeisenbank a UniCredit Bank.

Trask – hlavní integrační partner služby BankID.

Data jen se souhlasem klienta

Nespornou výhodou využití bankovní identity pro firmy je, že o klientech tím zároveň získají spolehlivá data, která jsou ověřená v základních registrech státu. To ale samozřejmě pouze za předpokladu, že k tomu dá klient předem souhlas. Odborníci přitom zdůrazňují, že lidé nemusí mít obavy z toho, že banka tímto způsobem získá detailní přehled o jejich aktivitách vůči třetím stranám.

„Banka se při ověřování identity klienta pro třetí stranu nedozvídá důvody ověřování, jen to, koho ověřuje a pro koho. Tyto informace podléhají bankovnímu tajemství. Záleží jen na klientovi, pro kterou třetí stranu udělí bance souhlas se sdílením dat, která má uložená v bance. Uživatelé navíc mají k dispozici výpis – doklad o tom, kdy a kde přesně byla bankovní identita použita, což u běžné občanky vlastně nevíme,“ dodává Miroslav Lukeš.

Na samotných bankách také bude záležet, zda bankovní identita bude pro firmy atraktivní a vyplatí se jim. Nedávný průzkum České spořitelny například ukázal, že největší zájem o přihlášení přes bankovní identitu jinam než na státní úřady lidé zatím projevují při on-line vstupu do klientských zón firem, jako jsou například pojišťovny a dodavatelé energií.

Související
Související
Newsletter

Byznys

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější z byznysu a finančních trhů?

Každý pátek od nás dostanete souhrn klíčových událostí doplněných o kontext. Autory jsou přední osobnosti Hospodářských novin: Jaroslav Mašek, Luděk Vainert, Milan Mikulka, Jana Klímová a Martin Ehl.

Přihlášením k newsletteru beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru