Nedostupnost bydlení pro mladé, středně vydělávající a nakonec možná pro všechny, kteří se řadí mezi 99 procent populace. Rychlý růst cen bytů trápí většinu světových metropolí a Praha se v tomto nelichotivém žebříčku každoročně pere o přední místa.
Nutno dodat, že si stále dražších cen bytů všimli i politici. Poslední rok pandemie, kdy sice přestalo být problémem krátkodobé turistické ubytování Airbnb, ale ceny přesto raketově rostly, se tak vyznačoval mnoha pokusy, jak trend zvrátit. Berlín vyhodnocuje roční zkušenost se zastropováním nájemného, premiérka Nového Zélandu Jacinda Ardernová vyhlásila celý balík opatření, který by měl vést k ochlazení poptávky po bytech, a český parlament nedávno schválil novelu zákona o ČNB, který umožnil centrální bance dát legislativní stopku na dostupné hypotéky. Snaha světových politiků se tak koncentrovala na administrativní zásahy, daňová znevýhodnění pro investory a naopak daňovou podporu pro mladé rodiny, větší zpoplatnění developerů, případně na omezení dostupnosti financování. Výsledky však nejsou zrovna strhující.
Vedle přístupu k veškerému on-line obsahu HN můžete mít:
- Mobilní aplikaci HN
- Web bez reklam
- Odemykání obsahu pro přátele
- On-line archiv od roku 1995
- a mnoho dalšího...
Týden v komentářích HN
Máte zájem o informace v širších souvislostech?
Každý pátek dopoledne od nás dostanete výběr komentářů, které se během týdne objevily v Hospodářských novinách. Těšit se můžete na texty Petra Honzejka, předního ekonoma Tomáše Sedláčka, kardiologa Josefa Veselky a dalších. Výběr pro vás připravuje Jan Kubita.
Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem příjmu newsletteru. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.
Přihlásit se k odběru
Komentáře ke článku