Radim Bartoň působil v Ostravě přes deset let jako advokát, po letech v oboru ale dostal pocit, že by chtěl zkusit něco jiného. „Lákalo mě podnikat. Díky advokátní praxi jsem se seznámil s týmem lidí, který dělá ekologické technologie a který potřeboval někoho pro ekonomicko-právní zázemí. Oslovilo mě to, protože takové podnikání má hlubší myšlenku a smysl,“ popisuje Bartoň, proč se spojil s projektanty, se kterými v roce 2015 založil společnost Envir & Power Ostrava.

Firma začala vyrábět a vyvíjet technologie na míru do průmyslových provozů, které pomáhají snížit koncentrace vypouštěných škodlivých látek, jež vznikají při spalování. V té době podle Bartoně podobná společnost, která by vyráběla filtry, odlučovače, katalyzátory nebo technologie k odsíření, na Ostravsku chyběla, a firma tak doufala, že pomůže řešit jeden z nejzávažnějších problémů regionu. V oblasti působí velcí průmysloví znečišťovatelé, jako například huť Liberty, teplárna Veolia nebo koksovna OKK Koksovny. „Viděli jsme výhodu v prostředí, které známe, a v zázemí Vysoké školy báňské, odkud vycházejí nadějní technici. Naše první zakázka ale byla v Litvínově,“ vypráví Bartoň.

I další zakázky podnik získal jinde v Česku, například v papírně Mondi Štětí nebo Spolaně v Neratovicích. Na Ostravsku se dosud firmě nepodařilo získat žádnou zakázku. Bartoň si to vysvětluje tím, že ekologizace vyžaduje komplexní řešení, což je drahé. Někteří majitelé provozů v Česku mají podle něj jako hlavní kritérium nízkou cenu a investici do ekologizace provozu neberou jako příspěvek do životního prostředí, ale jako nutné zlo.

„Na ekologizaci tlačí jak evropské, tak české zákony. Majitelé provozů ale investici do ekologických technologií odkládají na poslední chvíli. Když pak náš projekt osekají jen na to nejnutnější, což je třeba 20 procent původního obsahu, už se pod to ani nechceme podepsat,“ popisuje Bartoň další z důvodů, kvůli kterým spolupráce s průmyslovými podniky občas nedopadne. Uznává však, že když firmy nainstalují opravdu jen to nejnutnější, jejich vliv na znečištění ovzduší se výrazně sníží.

Jedině v srpnu byl prach pod limitem

Vedení Moravskoslezského kraje i Ostravy tvrdí, že se znečištění ovzduší v regionu dlouhodobě zlepšuje. Zčásti to dokazuje i ročenka Českého hydrometeorologického ústavu o znečištění ovzduší za rok 2019. V aglomeraci Ostrava/Karviná/Frýdek-Místek tehdy byly průměrné roční koncentrace prachu nejnižší za desetiletí. I přesto ale byly koncentrace škodlivin naměřené v této oblasti jedny z nejvyšších v Česku.

Podle zákona mohou být překročeny limity denních koncentrací prachu pouze 35 dní v roce. Před dvěma lety byl tento limit překročen v Ostravě-Radvanicích 62 dní. „Jediným měsícem v roce, kdy nebyl v aglomeraci zaznamenán den s nadlimitní koncentrací, byl srpen,“ dodává ročenka. Že je prach ve vzduchu pro lidi nebezpečný, dokazuje letos publikovaná studie barcelonského institutu ISGlobal. Tamní vědci předpokládají, že v Ostravě kvůli prachu ročně umírá až 270 lidí.

ČHMÚ v ročence také upozorňuje na to, že se v aglomeraci v roce 2019 vícenásobně překračovaly limity koncentrace benzo(a)pyrenu. Zdrojem této karcinogenní látky jsou průmyslové procesy, jsou ve výfukových plynech nebo vznikají při spalování v domácnostech. V Ostravě-Radvanicích byl limit v roce 2019 překročen více než osminásobně. Další škodliviny, jako například oxid siřičitý či oxidy dusíku, podle ČHMÚ v roce 2019 v aglomeraci meziročně poklesly. Ústav za zlepšením vidí především příznivé meteorologické podmínky, projevil se podle něj ale i efekt snižování emisí v průmyslových podnicích.

Jedním z největších zdrojů znečištění v regionu je huť Liberty, jejíž areál se rozléhá pod ostravským městským obvodem Radvanice a Bartovice. Do modernizace a ekologizace provozu daly firmy, které huť v posledních 18 letech vlastnily, přes šest miliard korun. Další dvě miliardy pak šly z evropských fondů.

Loni Liberty podle svých měření vypustila do ovzduší 284 tun tuhých znečišťujících látek, tedy prachu, což je údajně historické minimum. „Kromě dosavadních investic do odprášení souvisel pokles částečně také s útlumem výroby v důsledku propadu poptávky, kdy jsme museli na čtyři měsíce odstavit jednu vysokou pec,“ uvedl Petr Baranek, ředitel pro životní prostředí Liberty.

A z podobných důvodů se snížily emise prachu i v předchozím roce. Podle ročenky ČHMÚ za rok 2019 se snížily emise u výroby oceli a surového železa Liberty o 80 tun. Vedle ekologizace provozu se na tom podle ústavu podílelo také snížení výroby o 20 procent.

Sadba uleví městskému obvodu od zplodin

Nezávislým byznysovým projektem, který řešil znečištěné ovzduší na Ostravsku v posledních letech, byl zřejmě jen start-up Dustee. Podnikatel Nikola Carić spolu s kolegy v roce 2018 vyvinul senzory, které v reálném čase zaznamenávají hodnoty prachu ve vzduchu.

Senzory start-up úspěšně otestoval ve školkách v Ostravě a okolí. Další projekty ale podle Cariče kvůli koronaviru padly. Senzory dříve nabízel i městům. Mohla by s nimi třeba zahustit síť měření znečištění ovzduší, která provádí hlavně ČHMÚ. Například v Ostravě zveřejňuje ústav údaje o znečištění z 11 monitorovacích stanic, a to jednou za tři hodiny. Taková síť se ale podle Cariče budovala špatně, zásadní překážku vidí v tom, že politici na veřejnosti říkají něco jiného, než co poté opravdu dělají. „Nabyl jsem dojmu, že města nemají opravdový zájem cokoliv změnit. A i když se jednotlivcům v radách měst líbí možnost mít data v reálném čase, tak jiní z toho mají panickou hrůzu,“ podotýká.

Zlepšit ovzduší se snaží samotná Ostrava. Město v posledních letech například finančně přispívalo žadatelům o výměnu kotlů, protože právě vytápění v domácnostech je dalším silným zdrojem znečištění. Výrazný vliv má také doprava. Ostravský dopravní podnik (DPO) tak pracuje na tom, aby co nejvíce vozů v jeho flotile jezdilo na alternativní pohon. „Od dubna budou přes den užívány pouze bezemisní a nízkoemisní autobusy. Zbývající dieselové budou používány pouze jako zálohy,“ odhaluje plán Daniel Morys, generální ředitel podniku.

DPO se postupně plánuje zbavit všech autobusů na naftu. Na přelomu roku měl podnik celkem 300 autobusů, z toho 226 má pohon na zemní plyn a 10 jsou elektrobusy. Od příštího roku by podle Moryse mělo v Ostravě jezdit dalších 24 elektrobusů. Ty se dvěma rychlonabíjecími stanicemi vyjdou téměř na 308 mi­lionů korun, většinu zaplatí fond EU.

Město se také chopilo realizace experimentálního projektu s názvem Clairo. Vědci z Vysoké školy báňské, Slezské univerzity v Opavě a Univerzity Palackého v Olomouci navrhli projekt, ve kterém chtějí pomocí výsadby konkrétních druhů stromů a keřů zachytávat škodlivé látky. Aby byly rostliny vůči škodlivinám odolnější, mají se také ošetřit speciální zálivkou. Místa, kde se stromy a keře budou vysazovat, vybrali odborníci z univerzit ve spolupráci s městem. „Museli jsme najít takové plochy, které jsou dostatečně velké, zatěžuje je znečištění z různých zdrojů a jsou blízko monitorovacích stanic,“ popisuje Kateřina Šebestová, náměstkyně primátora, pod kterou spadá odbor ochrany životního prostředí. Nakonec se pro projekt vybraly pozemky na území Radvanic a Bartovic.

Právě tento městský obvod je jedním z nejpostiženějších znečištěním ovzduší v Ostravě. Je to také kvůli jeho poloze. Leží na kopečcích nad jedním z nejvytíženějších dopravních tahů − ulicí Rudná, která spojuje Ostravu a Havířov, a nad hutí Liberty. Protože většinou fouká vítr od jihozápadu, všechno znečištění se z hutě a Rudné nafoukává přímo na Radvanice a Bartovice. A do toho působí i vliv topenišť domácností. Podle Šebestové projekt výsadby rostlin může dobře fungovat jako podpůrné řešení pro zlepšení kvality ovzduší, a pokud se osvědčí, může se zopakovat i na jiných místech. Projekt za více než 2,5 milionu eur (přes 65 milionů korun) z většiny platí EU.

Vysoká škola báňská začala v roce 2019 monitorovat koncentrace škodlivin v ovzduší. Na základě toho pak Slezská univerzita v Opavě ve spolupráci se společností Zahrada Olomouc navrhly druhy stromů a keřů, které by se měly na vybraných místech vysadit. Letos na jaře by realizační firma měla na místě vysadit přes 400 stromů a téměř dva tisíce keřů. Půjde jak o vzrostlé stromy s vytvořenou korunou, tak o nižší porost. Budou mezi nimi třeba dub zimní, vrba lýkovcová nebo hloh obecný. Odolnost rostlin by pak měla podpořit experimentální zálivka, kterou vymysleli vědci na olomoucké univerzitě.

Související