Plán na rozvolnění zavřeného Česka: do školy půjdou děti už za čtrnáct dní, pivo na zahrádce lidem načepují až v květnu

Návrat do normálního života v Česku se pomalu blíží, jak by mohl vypadat? Vláda konkrétní data slibovat nechce, experti a materiály ministerstva zdravotnictví dávají ale poměrně jasnou odpověď. Žáci prvního stupně půjdou do školy téměř jistě od 12. dubna, koncem stejného měsíce byste si mohli zajít pro boty a do papírnictví. Ke kadeřnici se objednávejte až začátkem května, ve stejnou dobu by se školy mohly otevřít pro všechny studenty. Na zahrádce si dáte oběd zřejmě až po 10. květnu. A vnitřní prostory restaurací se v omezeném prostoru otevřou v ideálním případě koncem května, ale spíše až v červnu. 

Aby se vůbec mohlo mluvit v Česku o rozvolňování, nesmí počet nakažených za týden přesáhnout deset tisíc. To znamená, že by denní přírůstky neměly být vyšší než 1400. S takovými údaji pracují nejen světoví epidemiologové, ale také ti čeští. Stejné číslo udává i inciativa Sníh, kterou tvoří nezávislí experti. Ta také varuje, že by při rychlejším návratu k normálnímu životu přišla další virová vlna a s ní i tisíce dalších úmrtí a zahlcení nemocnic. „Ano, číslo deset tisíc nově nakažených týdně je zásadní pro to, abychom se mohli bavit o rozvolňování,“ říká jeden z členů poradní epidemické skupiny ministerstva zdravotnictví, matematik René Levínský. Dalším důležitým údajem, který rozvolňování umožní, je tři tisíce hospitalizovaných pacientů. Podle epidemiologických modelů, které ministerstvo zdravotnictví vypracovalo, se Česko za čtrnáct dní dostane na 4500 nakažených denně. „Když budeme počítat reprodukční číslo na 0,8, což je optimistická varianta, pak se na číslo 1600 nakažených denně dostaneme za 40 dní, což vychází zhruba na začátek května,“ dodává Levinský. 

Již dnes je ale zřejmé, že žáci prvního stupně základních škol se určitě vrátí do lavic dříve, než Česko takového čísla dosáhne. Pokud se nerozšíří africká nebo jiná mutace, pak by se jim měly školy otevřít 12. dubna, na tomto datu se už podle informací HN shodlo ministerstvo školství s ministerstvem zdravotnictví a podporují ho i epidemiologové a opozice. Škola ale bude muset žáky testovat, navíc se budou muset ve třídách střídat. Jeden týden půjde áčko, druhý béčko. „Děti budou pět dní ve škole a devět dní i s víkendem doma, což je přirozená karanténa. Máme poměrně unikátní model pozorující síť kontaktů ve škole. Vychází z toho, že při rotacích nakažlivost školy jako objektu klesne o 80 procent,“ říká Levínský. Podle něj musí být školství hlavní prioritou, proto se v tomto případě netrvá ani na nízkém denním nárůstu nakažených. „Máme k tomu velmi dobrá data, víme třeba, co se stane po dvou měsících prázdnin. Vidíme, jak se děti ze sociálně slabších rodin strašně ztratí, jak se rozevírají nůžky,“ dodává. Kromě prvního stupně by měl první týden po Velikonocích nastoupit také poslední ročník školkových dětí. „Optimistický scénář je, že nastoupí v tento termín také praktická výuka vyšších stupňů vzdělávání,“ dodává epidemiolog Rostislav Maďar, který je také členem poradní skupiny ministerstva.

Infografika: Nejnovější grafy ministerstva zdravotnictví o vývoji pandemie

Do Velikonoc by také vláda měla změnit rozhodnutí ohledně využívání soukromých chat, tak aby lidé mohli odjet z velkoměst na venkov beztrestně. Nyní platí, že by lidé neměli opouštět okres, ve kterém žijí. Případně by se neměli z chaty vracet do svého bydliště. Další rozvolnění ale podle odborníků nehrozí. Naopak, podle informací HN epidemiologové tlačí na vládu, aby během Velikonoc zpřísnila opatření v průmyslu. Tím by se podle nich podařilo urychlit cestu k normálnímu životu o týden až deset dní. Jenže takové opatření odmítá ministerstvo financí a slyšet o něm nechtějí ani na ministerstvu průmyslu a obchodu. „Nelze vypnout kritickou ani strategickou infrastrukturu a logicky jejich dodavatele či subdodavatele. Byli bychom v situaci, kdy bychom museli brát podnik od podniku a posuzovat jeho roli v celém řetězci, abychom neohrozili třeba dodávky do zdravotnictví, energetiky, potravinové výroby, výstavby strategických projektů,“ namítá ministr průmyslu a obchodu i dopravy Karel Havlíček (za ANO). Problém je podle něj také v tom, že by se uzavřením podniků přerušilo zavedené testování. „Pracovníci, například agenturní, by místo toho, aby byli testováni, byli na ubytovnách nebo by chodili po obcích a městech, aniž bychom věděli, jestli nejsou pozitivní. Čtyřdenní lockdown nám nedává smysl. Raději důsledně testujme,“ dodal Havlíček pro HN.

Jestliže bude situace příznivá, mohly by se na konci dubna otevřít i některé obchody a služby. Venkovní zahrádky až po 10. květnu, kdy podle odhadů dojde k poklesu nově nakažených a uleví se dostatečně i nemocnicím. Vnitřní prostory restaurací se zřejmě povolí až v červnu. Tedy pokud rozvolňování neurychlí aplikace, kterou už stát nyní vyvíjí. Bude fungovat na principu covidového pasu, uloženy v ní budou údaje o očkování, testování i prodělané nemoci. „Umožní cestovat bez omezení v rámci Evropy i dál. Ale taky jít do fitka, restaurace, divadla na sportovní utkání,“ říká Vladimír Dzurilla, šéf státní IT agentury NAKIT.

Prokažte, že jste očkovaní proti covidu! Svět hledá digitální očkovací průkaz, který ale může způsobit novou nerovnost

3. 1. 2021 ▪ 6 min. čtení

Ministerstvo zdravotnictví po poslancích požaduje, aby odsouhlasili další prodloužení nouzového stavu o třicet dní, tedy do 27. dubna. Opozice si kvůli tomu od ministra Jana Blatného (ANO) vyžádala vyhodnocení opatření a odhad dalšího vývoje. HN má zprávu k dispozici, ministr v ní na poslance apeluje, aby nouzový stav podpořili, protože pokud by došlo k rozvolňování v tuto chvíli, epidemie by se do deseti dnů dostala opět nad reprodukční číslo jedna. „Následně by došlo k nárůstu počtu hospitalizací nad 10 tisíc a v intenzivní péči až nad 2000. Zejména u péče na JIP by hrozilo zahlcení dostupných kapacit. V této situaci by opětovné navýšení mobility a rizikových kontaktů bylo extrémně riskantní, zejména uvážíme-li i vliv období Velikonoc,“ píše Blatný. Z dat, která ministerstvo vypracovalo, také vyplývá, že pokud by nebyla zavedena na počátku března žádná opatření, nekontrolovaný vývoj by vedl až k více než 35 tisícům potvrzených případů denně. „Vývoj by eskaloval až do dubna 2020. S vysokou pravděpodobností by došlo ke kolapsu intenzivní nemocniční péče,“ píše se dále ve zprávě. 

Jenže data, která nižší nakažlivost dokazují, nejsou podle opozice dostatečná. Třeba ta, která dokazují snížení nových nákaz po uzavření okresů. Podle Pirátů vůbec nezapočítávají promoření obyvatel nebo očkování a jen bez vysvětlení udávají nižší počet nakažených.

Epidemiologové před náhlým rozvolňováním varují zejména kvůli novým mutacím. Podle dat ministerstva zdravotnictví je šíření britské mutace tak rychlé, že by se bez omezení během šesti týdnů stala zcela dominantní a nakazila by 90 procent obyvatel. A právě tato mutace je důvodem, proč i přes přísnější opatření v březnu stále rostl počet nakažených. „Šíří se v populaci o 40 až 70 procent snadněji a rychleji, je jednou z příčin obratu epidemie covidu-19,“ stojí v dokumentu ministerstva zdravotnictví. Podle Zdeňka Hela, člena iniciativy nezávislých expertů Sníh, vykazuje britská varianta viru o 64 procent vyšší smrtnost s porovnání s běžným covidem. Zpráva ministerstva upozorňuje i na nebezpečí dalších mutací, hlavně jihoafrické. Ta se šíří v jižní části Afriky, vyskytla se ale už v dalších 40 zemích světa. Identifikovaná byla tato varianta i v Česku. Její nakažlivost je o 50 procent vyšší než u běžné a je i odolnější vůči vakcínám.