Životní pohodu, tedy stav dokonalého fyzického i psychického zdraví, potřebují nejen lidé, ale i zvířata. Chov skotu, prasat nebo slepic kontroluje v Česku zákon, který určuje, v jakém prostředí mají zvířata žít, kolik musí dostat prostoru a jak se stravovat. Řada českých farem nicméně nezůstává jen u zákonného minima a snaží se poskytnout svému chovu co nejlepší podmínky. Projevuje se to pak na kvalitě jejich produktů.

Takový přístup má i Eko farma Zelené údolí z Heřmanova na Vysočině. „Podle našich zkušeností žádná technika nenahradí životní prostředí. Zapomněli jsme na to, že chováme živé tvory, kteří nám dávají to nejcennější, co mají, a to svůj život. My bychom jim měli na důkaz naší lásky a úcty umožnit spokojený a důstojný život,“ říká Jiří Novotný z farmy specializující se na chov ovcí, daňků, jelenů, drůbeže a ryb. Majitelova rodina si ale pro svou potřebu kupuje i prasata.

„Prasátka mají budku pro ukrytí před deštěm a výběh s malým bazénkem. Lidé se tomu někdy smějí, ale my se řídíme heslem šťastných zvířat, a tak se má i naše prase dobře. Má svoje jméno i pamlsky, protože každému praseti chutná něco jiného,“ popisuje Novotný s tím, že jejich prasata mají i hrabičky na drbání a asi třicetimetrový výběh. „Řešíme ale zásadní problém. Prasata se nám každoročně na sluníčku spálí. Máme klasické opalovací krémy i krémy proti spálení. Je neuvěřitelné, že zvíře, jež vás prakticky nezná, pochopí, že mu chcete pomoci, a nechá se v klidu natřít.“

Nerušit, ale mít pod kontrolou

S filozofií životní pohody pro zvířata se ztotožňuje i Rodinná farma Placandů z Křenovic u Českých Budějovic. Konvenční farma, snažící se hospodařit v souladu s přírodou, je zaměřena hlavně na chov masného skotu, produkci plemenných býků a chov prasat. „Vzhledem k tomu, že nás zvířata, která chováme, živí stejně tak jako půda, kterou obhospodařujeme, snažíme se jim věnovat tu nejlepší péči. Se zvířaty jsme v neustálém kontaktu, jelikož přímo na farmě bydlíme. To je veliká výhoda, protože můžeme ihned operativně řešit veškeré jejich potřeby,“ říká Jakub Placanda.

O volný pohyb stojí i prasata. Proto se farmáři snaží vyhnout například fixačním klecím pro prasnice po porodu. Zatímco zákon dovoluje čtyři týdny, ekofarmáři využijí maximálně pár dní. (tamtéž)
O volný pohyb stojí i prasata. Proto se farmáři snaží vyhnout například fixačním klecím pro prasnice po porodu. Zatímco zákon dovoluje čtyři týdny, ekofarmáři využijí maximálně pár dní. (tamtéž)
Foto: HN – Tomáš Škoda

Moderních technologií se rodina rozhodně nezříká. Vybavila proto farmu kamerovým systémem, který využívá především ke sledování nočních porodů skotu nebo prasat. „Díky tomuto vybavení jsme dosáhli větší pohody chovaných zvířat, protože zvířata nerušíme svou přítomností při prašení nebo telení, ale zároveň máme situaci pod kontrolou,“ vysvětluje Placanda.

Každý rok farma žádá o dotace z titulů Evropské unie nebo Státního zemědělského intervenčního fondu. Peníze pak použije jako investice do nových technologií v rostlinné i živočišné výrobě. Naposledy tak pomocí dotace částečně financovali novou technologii pro chov prasat, která pomáhá prasnicím s porodem a podle Placandy splňuje nejnovější standardy „welfare“. „Jde o velký kotec, kdy oprašená prasnice stráví jen několik dní v porodní kleci a poté se může volně pohybovat se svými selaty,“ vysvětluje farmář.

Právě fixační klece, udržující prasnici prakticky nehybnou, aby nezavalila selata, jsou citlivým tématem v chovu prasat. Podle zákona v nich prasnice může strávit až čtyři týdny. Zvířeti při tak dlouhé době hrozí bolestivé otlaky od roštu. Proto se jim menší chovatelé snaží vyhnout nebo je využívat jen krátce.

Správné světlo, správná teplota

Dotaci ve výši několik stovek tisíc korun v rámci programu rozvoje venkova získala z evropských dotačních fondů také farma Lípa z Havlíčkova Brodu. Akciová společnost zaměstnává 40 lidí, obhospodařuje 958 hektarů zemědělské půdy a chová téměř tři stovky krav. Zaměřena je na mléko. I proto je nutné, aby měly krávy důstojné prostředí.

„Pořídili jsme komplexní systém s čidly a řídicím softwarem, který kontroluje prostředí uvnitř. Pokud je tedy například šero, začne přisvěcovat. Pokud prší, zatáhnou se boční plachty, aby dovnitř nešla voda. Naopak při vyšší teplotě se plachty vytáhnou a spustí se ventilace,“ vysvětluje fungování systému ředitel společnosti Ondřej Baloun.

Kravám se snaží udržovat chladné prostředí, které mají rády. Ideální teplota by se měla pohybovat mezi šesti až 12 stupni Celsia, ale není ji snadné udržet. Krávy jsou totiž známé tím, že samy produkují velké množství tepla. Jejich prostory je tak potřeba pečlivě ventilovat. O to se stará automatický systém.

Naopak Placandovi raději vidí své stádo venku. „Naše základní stádo krav chováme celoročně venku na čerstvém vzduchu, s možností odpočinku v prostorných přístřešcích, kam mají volný přístup. Zvířata chovaná přirozeným způsobem jsou zdravá, vitální a dlouhověká, což se pozitivně odráží na ekonomice chovu,“ říká Jakub Placanda.

Výživa jako základ

Kromě dostatku prostoru potřebují zvířata také stravu, která bude přesně odpovídat jejich nárokům. Podle Placandy je dostatek kvalitního krmiva základem úspěšného chovu. „Vzhledem k tomu, že se věnujeme rostlinné i živočišné výrobě, jsme schopni zajistit si dostatek kvalitního krmení sami. Důležité pro dosažení kvality je počasí, které neustále sledujeme. Skot krmíme především kvalitním senem a senáží a směsmi z obilí z vlastní produkce. Prasatům dáváme hlavně ječmen a pšenici, jež specializovaná firma upravuje do krmných směsí,“ popisuje Placanda.

V českých farmách mají své místo i moderní technologie. Chytré obojky pro býky monitorují jejich aktivitu, lze tak včas odhalit případnou nemoc zvířat. (farma Libora Urbánka z Katova)
V českých farmách mají své místo i moderní technologie. Chytré obojky pro býky monitorují jejich aktivitu, lze tak včas odhalit případnou nemoc zvířat. (farma Libora Urbánka z Katova)
Foto: HN – Tomáš Škoda

Jiří Novotný z Eko farmy Zelené údolí upozorňuje, že ideální je, když si zvířata mohou sama vybrat to, co potřebují. Jednoduše jim napoví instinkt. Lidé ale podle něj zvířata o instinkt připravili přílišným šlechtěním. „Zkuste dát neomezené množství obilí ovcím, které člověk šlechtí 10 tisíc let. Přežerou se tak, že všechny pojdou. Jak je možné, že v přírodě přežívají jeleni či daňci, kteří mají neomezený přístup k polím zralého obilí?“ ptá se farmář.

Všeobecná pohoda zvířat je pro farmáře logicky náročnější, protože od nich vyžaduje více starosti o chov. Spokojenost se ale projeví. Farma Lípa po instalaci chytrého klimatizačního systému, zlepšení výživy i pohodlnějšího ležení pro krávy zaznamenala nárůst vydojeného mléka. Za laktaci, která trvá 305 dní, dá stádo 11 400 litrů oproti dřívějším 10 tisícům. Na farmě se zvedla i březost.

K Placandovým se zase rádi vracejí zákazníci, kteří u nich nakupují vepřové a hovězí maso. „Prodej ze dvora přímo spotřebitelům nám pomohl odbourat marže dodavatelů do obchodů, a jsme tedy schopni prodávat naše produkty za ceny přijatelné pro nás i naše zákazníky. Největší odměnou je, když přijde spokojená matka a nadšeně vypráví, jak její děti díky nám konečně začaly jíst hovězí maso,“ říká Jakub Placanda.

Na mase by měla být jeho biokvalita patrná. Farmy, které chtějí takové maso prodávat, musí podstoupit certifikaci. To mimo jiné znamená, že zvířata dostávají jen přirozená krmiva v biokvalitě a naopak nesmějí konzumovat antibiotika, hormony nebo třeba masokostní moučku. To má spolu s méně stresujícím životem na pastvinách a porážkou přinést lepší chuť masa a také větší podíl železa, minerálů nebo prospěšných omega-3 mastných kyselin. Dokládá to například pět let stará studie univerzity v Newcastlu publikovaná ve vědeckém magazínu British Journal of Nutrition.

Článek byl publikován ve speciální příloze HN Zemědělství a lesnictví.

Související