Martin Ullmann a jeho tchán Jindřich Ullmann z Opavy společně vytvořili a vloni představili Newman − řádkový plečkovací stroj, který díky strojovému učení během několika desítek milisekund rozezná plodinu od plevele. Newman jezdí připojený za traktor a v každém řádku má umístěné kultivační těleso. To obsahuje kameru a počítač, jenž ovládá okopávací nože kypřící půdu a likvidující plevel. Software tohoto chytrého stroje pak vyhodnocuje obraz z kamery.

„Díky tomu, že Newman dokáže plevel likvidovat bez chemie, je vhodný pro ekologické a udržitelné zemědělství,“ říká Martin Ullmann. Hodí se třeba na cukrovou řepu, zelí nebo saláty. Ullmannovi si teď svůj nápad nechávají patentovat.

Českých inovací na poli precizního zemědělství je více. Další je například projekt Starfos, který testuje systém přizpůsobivé aplikace postřiků, zejména kapalných hnojiv. „Vychází z diagnostiky stavu porostu zemědělských plodin pomocí senzorů přímo na postřikovači a z podkladových map produktivity jednotlivých částí pozemku. Pomůže to upravit aplikační dávky podle potřeby rostlin,“ popisuje Vojtěch Lukas, vědec Mendelovy univerzity v Brně, která se na projektu podílí.

Tento přístup je známý jako precizní zemědělství nebo také smart farming. Je to pokročilý způsob hospodaření v zemědělské krajině, který využívá umělou inteligenci, pracuje se senzory, družicovým navigačním systémem, internetem věcí, softwarovou analýzou a velkým množstvím dat. V Česku se precizní zemědělství začalo využívat zhruba před 20 lety a od té doby se mezi zdejšími zemědělci výrazně rozmohlo. Některé jeho postupy se už na českých polích používají úplně běžně.

Znát polohu na pozemku

Farmáři díky preciznímu zemědělství šetří nejen svou půdu a přírodu, ale také suroviny, a tudíž peníze. Například Zemědělské družstvo Dolní Újezd na Litomyšlsku využívá u kukuřice takzvanou páskovou aplikaci herbicidu. Stejně jako u všech ostatních technologií smart farmingu i tady stroje především musí znát svou polohu na pozemku.

„To znamená, že víme, jak jsme zaseli kukuřici, kde jsou řádky, a potom při ošetření porostu herbicidy můžeme využít páskovou aplikaci. Při rozteči řádků 75 centimetrů se přípravek aplikuje pouze na třiceticentimetrový pásek. Znamená to úsporu 60 procent nákladů na přípravek,“ popisuje hlavní ­agronom družstva Josef Čejka.

U kukuřice dále používají technologii na ochranu půdy strip-till. „Nejprve se prokypří zóna, kde bude plodina zaseta. My při této zonální přípravě zároveň ukládáme organické hnojivo. Díky takovéto aplikaci uspoříme zhruba 20 procent hnojiva,“ doplňuje Čejka.

Už třetí sezonu budou monitorovat své pozemky ze snímků satelitu Sentinel 2. V prvním roce vytipovali pozemky, které se vymykaly určitému standardu, a aplikovali stimulátory růstu, tenkrát ještě na celý pozemek. „Výsledky předčily očekávání. Na všech čtyřech pozemcích jsme dosáhli nadprůměrných výnosů. V loňském roce jsme už začali podle těchto dat hnojit obiloviny jen tam, kde je potřeba,“ pochvaluje si Čejka.

Precizní zemědělství používají i na farmě Agross v Klíčanech ve středních Čechách, a to už od roku 2000. Využívají celou řadu technologií, které automaticky řídí stroje, snímají výnosy, vlhkost a tvoří mapy úrody. Majitel Ondřej Bačina nedokáže přesně říct, kolik materiálu tím šetří.

„Šetříme hlavně čas a životní prostředí. Konkrétně utužení půdy, protože stroje se pohybují organizovaně po ideálních trajektoriích. Tím uspoříme emise i čas. Potřebné látky aplikujeme jen na místech a v takovém množství, které je skutečně potřeba,“ dodává Bačina.

Není snazší cesty

Myšlenka precizního zemědělství pochází ze Spojených států amerických, kde se v 90. letech poprvé objevily na sklízecích mlátičkách monitory výnosu.

„Do Česka se první výnosové monitory dostaly kolem roku 2000, především pro výzkumné účely,“ přibližuje František Kumhála, koordinátor Centra precizního zemědělství České zemědělské univerzity v Praze. Dodává, že neexistuje jednodušší cesta, jak zemědělskou produkci zlevnit a přitom vyhovět zvyšujícím se tlakům ohledně ekologie, bezpečnosti potravin a řešení problémů se suchem.

Technologie precizního zemědělství například dokážou do značné míry nahradit funkci pesticidů, tedy chemických přípravků na tlumení chorob rostlin a hubení plevelů. Robotické systémy se totiž umějí dostat až na úroveň jednotlivých rostlin a stroj pak ošetří pouze ty napadené. V uplynulých pěti letech se také rozmohlo automatické navádění strojů s přesností na centimetry. Díky němu se nepřekrývají pracovní záběry při aplikaci hnojiv a chemických ochranných látek. Zemědělská technika také dokáže pracovat v noci, kdy je výhodné aplikovat chemické ochranné látky, protože nefouká tolik vítr a včely jsou v úlech.

Česko na tom s používám precizního zemědělství v porovnání s ostatními zeměmi Evropské unie podle profesora Kumhály není vůbec špatně. „V rámci Visegrádské skupiny patříme k pokročilejším státům.“

Článek byl publikován ve speciální příloze HN Zemědělství a lesnictví.

Související
Newsletter

Byznys

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější z byznysu a finančních trhů?

Každý pátek od nás dostanete souhrn klíčových událostí doplněných o kontext. Autory jsou přední osobnosti Hospodářských novin: Jaroslav Mašek, Luděk Vainert, Milan Mikulka, Jana Klímová a Martin Ehl.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem příjmu newsletteru. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru