Na naočkování dostatečného počtu obyvatel, což by mělo ukončit pandemii covidu-19, budou Češi čekat téměř nejdéle ze všech zemí Evropské unie. Česká vláda objednala výrazně méně dávek vakcín, než mohla. Ukazuje to dokument s údaji o objednávkách, který mají HN k dispozici. Jeho pravost HN potvrdily dva vysoce postavené zdroje blízké jednáním.

Česko si zajistilo dávky, které mu stačí na to, aby se do konce června oběma dávkami naočkovalo 44 procent všech občanů. V přepočtu na dospělou populaci to je necelých 54 procent lidí. Hůř než Češi na tom v očkování budou jen čtyři země unie – Bulharsko, Chorvatsko, Slovensko a Lotyšsko. Naopak Malta si zajistila tolik dávek, že by měla do konce června naočkovat 92 procent občanů. Dánsko má mít dost vakcíny pro 79 procent lidí. A například Rumunsko, které je výrazně chudší než Česko, by mělo mít vakcínu pro 56 procent občanů. Jen těsně tak zaostává za Německem, Francií či Finskem.

Jde o údaje o dodávkách vakcín na základě stávajících slibů výrobců. Přesná čísla nakonec mohou být jiná, protože AstraZeneca výrobu nestíhá. Naopak Pfizer vyrábí víc, než kolik původně přislíbil.

Kolik procent občanů naočkují země EU oběma dávkami do konce června

Bulharsko: 36 %

Chorvatsko: 36 %

Slovensko: 39 %

Lotyšsko: 42 %

Česko: 44 %

Estonsko: 48 %

Rakousko: 50 %

Slovinsko: 51 %

Litva: 52 %

Maďarsko: 53 %

Polsko: 55 %

Itálie: 56 %

Lucembursko: 56 %

Portugalsko: 56 %

Rumunsko: 56 %

Řecko: 56 %

Belgie: 57 %

Francie: 57 %

Irsko: 57 %

Španělsko: 57 %

Finsko: 58 %

Německo: 60 %

Švédsko: 60 %

Kypr: 62 %

Nizozemsko: 64 %

Dánsko: 79 %

Malta: 92 %

Odborníci se většinou shodují, že k dosažení kolektivní imunity proti covidu-19 je potřeba naočkovat aspoň 70 procent dospělých. Eurokomisař pro vnitřní trh Thierry Breton uvedl, že by kolektivní imunity mohla většina zemí EU dosáhnout do poloviny července. Pokud ale výrobci vakcín dodávky výrazně nezrychlí nebo pokud se na trhu neobjeví vakcíny od dalších firem, Česko nebude mezi státy, jejichž občané budou mít do půlky července imunitu.

„Existuje jen jedno řešení pro zdolání této pandemie – očkování. Vakcíny jsou na cestě,“ řekl Breton televizi TF1. Oznámil, že mezi březnem a červnem do unie přijde 300 až 350 milionů dávek.

Česko si přitom mohlo díky smlouvám, které s výrobci vakcín uzavřela Evropská komise, objednat podobné množství dávek jako Malta či Dánsko nebo aspoň Rumunsko. Této možnosti ale nevyužilo – zajistilo si jen 81,1 procenta dávek, jež pro něj byly vyhrazené. A to proto, že vláda od firem AstraZeneca a Johnson & Johnson neobjednala ani polovinu z toho, co mohla.

„Jednalo se o rozhodnutí tehdejších ministrů zdravotnictví s ohledem na nastavenou očkovací strategii v dané době,“ sdělilo HN ministerstvo zdravotnictví. Odkázalo tedy na kroky bývalých ministrů Adama Vojtěcha a Romana Prymuly (oba za ANO).

Vojtěch, který byl ministrem do 21. září, HN napsal, že řešil pouze objednávku od AstraZenecy. „V té době, tedy na začátku září, nebylo vůbec zřejmé, jaké všechny vakcíny budou nakonec úspěšné. Proto jsme nechtěli vsadit vše na jednu kartu,“ uvedl Vojtěch. Smlouvu pak podle něj podepsal až jeho nástupce Roman Prymula (za ANO). Ten zatím na dotaz HN nereagoval.

Všechny země EU si mohly od každého výrobce koupit tolik dávek vakcíny, kolik odpovídá počtu jejich obyvatel. Podle dvou zdrojů HN blízkých jednáním může za fakt, že Česko patří z hlediska počtu objednaných dávek k nejhorším státům v EU, to, že ve vládě měly silný vliv hlasy požadující šetrný přístup.

„Je to to nejhloupější, co jsme mohli udělat,“ komentuje to Filip Pertold, ekonom z ústavu CERGE-EI. Kromě toho, že čím pomaleji očkování postupuje, tím více lidí kvůli covidu zemře, poukazuje Pertold také na hospodářské škody – výdaje na nákup vakcín jsou mnohonásobně nižší, než kolik občany i stát jako celek stojí lockdown, který vláda kvůli špatné epidemiologické situaci zavedla.

Podobně to vidí i Asher Salmon z vedení izraelského ministerstva zdravotnictví. Izrael, který očkuje velmi rychle, za jednu dávku vakcíny zaplatil několikanásobně víc než státy EU. „Cena za vakcínu je směšně nízká v porovnání s nesmírnými ekonomickými ztrátami, které vznikají každý den, kdy země musí být v lockdownu,“ řekl Salmon.

Česko a další země EU, které si zajistily méně vakcín, než mohly, měly podle odborníků zvolit úplně jiný přístup, než o kterém mluvil bývalý ministr Vojtěch. Namístě bylo zajistit si maximální množství dávek od všech možných výrobců. A nespekulovat, kteří producenti nakonec budou úspěšní. Zdůrazňuje to například Guntram Wolff, ředitel bruselského výzkumného institutu Bruegel.

Česko celkově objednalo 24 milionů dávek, které stačí pro 13 milionů lidí. Má tedy objednáno, stejně jako všechny ostatní státy EU, víc než dost dávek na to, aby naočkovalo všechny své občany, kteří si to budou přát. Někteří z výrobců ale ještě vývoj své vakcíny úspěšně neukončili. Řada ze zmíněných dávek také přijde až během druhého pololetí. Co se týče schopnosti proočkovat populaci už před začátkem prázdnin, je na tom Česko, kvůli tomu, jak si vakcíny objednalo, téměř nejhůř z celé EU.

Česko využilo svou maximální kvótu dávek u vakcín Pfizer/BioNTech a Moderna. V rámci první objednávky od Pfizeru, z níž státy EU dostávají vakcínu právě teď, ale objednalo jen čtyři miliony z nabízených zhruba 4,6 milionu dávek. A proto nyní dostává, v přepočtu na obyvatele, méně dávek, než většina ostatních států EU. Navíc si mohlo dávek zajistit ještě víc – státy jako Bulharsko či Slovensko si od Pfizeru a Moderny objednaly mnohem méně, než na kolik měly nárok. A to proto, že jde o vakcíny, které jsou výrazně dražší než třeba AstraZeneca. Zbylé dávky, které Bulhaři či Slováci nechtěli, si pak mohly koupit ostatní země EU. Vedle zmíněných Malťanů a Dánů to udělali také Němci či Švédi. Češi ale v případě Pfizer/BioNTech a Moderny dávky navíc nechtěli.

Ze zmíněného dokumentu, který mají HN k dispozici, vyplývá, že většina států EU zvolila přístup doporučovaný Filipem Pertoldem, Guntramem Wolffem a dalšími odborníky. Jde o Rumuny, Španěly, Belgičany či Francouze, kteří si objednali maximální možné množství vakcín od všech výrobců.

Česko má ale přesto ještě naději, že na tom nakonec bude o něco lépe. Firma Pfizer unii během druhého čtvrtletí dodá 10 milionů dávek navíc. Členské státy nyní jednají o tom, že by jejich část přednostně dostaly ty země, které si z vlastního rozhodnutí objednaly méně vakcín. Díky tomu by dostalo do konce června obě dávky nikoliv 44 procent, ale 54 procent Čechů. Jde ale o maximalistickou variantu. Je pravděpodobné, že Česko ze zmíněných 10 milionů dável nakonec dostane nižší podíl. Česko by ale i tak v rychlosti očkování stále patřilo k vůbec nejhorším zemím v unii.

S přednostním přidělením těchto dávek Česku či Slovensku by musely souhlasit všechny státy EU. Musely by se totiž ve prospěch Čechů a několika dalších členských zemí zříct části dávek, na které by jinak měly nárok. Česko argumentuje tím, že vzhledem k velké vzájemné provázanosti zemí unie není v zájmu nikoho, aby některé členské státy v očkování výrazně zaostávaly.

Zdroje blízké jednáním HN upozornily, že za údajně nedostatečné objednávky vakcín kritizovali Evropskou komisi často politici z těch zemí, které ve skutečnosti samy objednaly méně dávek, než na kolik měly nárok. Jde o Česko, Rakousko či Slovensko.

Český premiér Andrej Babiš (ANO) se nedávno přidal ke stížnosti Rakouska, kterému vadilo, že některé země unie nyní dostávají vzhledem k počtu obyvatel víc dávek vakcíny než jiné. Evropská komise ovšem poukázala na to, že důvodem je právě rozhodnutí Čechů nebo Rakušanů objednat si méně dávek, než na kolik měli nárok.

Slovenský premiér Igor Matovič zase bez vědomí většiny vládních stran objednal ruskou vakcínu Sputnik, která v unii zatím nebyla schválená jako bezpečná. „Slovensko přiváží Sputnik, a přitom si objednalo mnohem méně západních vakcín, než mohlo,“ řekl HN zdroj blízký jednáním. Na Slovensku by mělo do konce června dostat obě dávky jen 39 procent občanů, což je třetí nejhorší číslo ze zemí EU. Bratislava si objednala jen necelých 71 procent vakcín, na které měla nárok.

Opravili jsme informaci, že by Česko mělo do konce června naočkovat 44 procent veškeré populace. V článku bylo původně uvedeno, že jde o 44 procent dospělých.

Související
Související